Operace Bouře
Z Multimediaexpo.cz
Operace Oluja | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Konflikt: Chorvatská válka za nezávislost, Válka v Bosně a Hercegovině | |||||||||||||||
Plány operace Oluja | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Strany | |||||||||||||||
Chorvatsko Bosna a Hercegovina</br>NATO [1] | 22px Republika Srbská Krajina | ||||||||||||||
Velitelé | |||||||||||||||
Ante Gotovina Atif Dudakovič | 22px Mile Mrkšić | ||||||||||||||
Síla | |||||||||||||||
Ztráty | |||||||||||||||
174-196 mrtvých, 1.100-1.430 zraněných | 22px 2.500[2]-14.000[3] mrtvých, 2.500-3.000 zraněných, 220.000 uprchlíků 22px 30.000 uprchlíků | ||||||||||||||
2 mrtví a 3 zranění čeští vojáci mezinárodních sil OSN | |||||||||||||||
Operace Oluja (česky „bouře“) (4. až 7. srpna 1995) byla vojenská operace, v níž chorvatské vojenské a policejní jednotky (s pomocí jednotek Armády BiH) obsadily území osídlené převážně chorvatskými Srby. Ti na jeho území vyhlásili před časem vlastní stát s názvem Republika Srbská Krajina (RSK), který byl loajální k Miloševićově Jugoslávii a o nezávislém Chorvatsku nechtěl ani náhodou slyšet. Společně s operací Blesk byla Oluja hlavní akcí, jež vedla jednak k ukončení chorvatské války za nezávislost (Domovinski rat), jednak k etnickému vyčistění této oblasti od Srbů. Zlomením odporu srbské menšiny byl odstraněn poslední element bránící fungování nezávislého Chorvatska na Jugoslávii. V této vojensko-policejní operaci bylo obsazeno území o rozloze 10 400 km2 (18,4 % celkového území nynějšího státu). V průběhu operace se někteří příslušníci chorvatské armády dopustili zločinů na srbském obyvatelstvu, na základě čehož byli zodpovědní velitelé obžalováni před haagským tribunálem. Po ukončení operace bylo ze země vyhnáno velké množství Srbů, přičemž údaje o jejich počtu se různí. Zatímco chorvatská strana mluví o 90 000 vyhnaných, OSN uvádělo 150 000 vyhnaných, tak srbská strana uvádí počet oběti této etnické čistky na 200-250 tisíc osob. Po válce se vrátila pouze menší část vyhnaných Srbů. Podíl srbského obyvatelstva na složení obyvatelstva Chorvatska klesl po válce o 2/3.
Válčící strany
Během operace Bouře se proti sobě postavily Chorvatská armáda (HV) a Srbská armáda Krajiny (SVK). Na chorvatské straně se boje zúčastnil také 5. sbor Armády BiH. Jugoslávská armáda na chorvatský útok nijak nereagovala, přičemž samotná srbská separatistická armáda vážněji zasáhla pouze 7. srpna, když ze vzduchu napadla chorvatské obranné pozice při řece Sávě u měst Kutina, Virovitica, Požega a Županija. Zbývající vojenské síly SVK ve východní Slavonii, 11. slavonsko-baranjský sbor, setrval v Baranji a na probíhajících bojích se nijak nepodílel. Rozmístěné mezinárodní jednotky v oblasti do bojů ani do etnických čistek srbského obyvatelstva nezasahovaly, avšak boje válčících stran si vyžádali i několik obětí z řad sil OSN. Během chorvatského ostřelování pozorovacího stanoviště Tango 23 poblíž vesnice Široka Kula zahynuli 2 čeští vojáci a 3 byli zraněni. Stanoviště 23 bylo v místě, které bylo strategické pro obě strany a tvrdě se o ně bojovalo.
Reference
- ↑ PUKANIC, Ivo. US Role in Operation Storm [online]. National.hr, May 24, 2005. Dostupné online. (en)
- ↑ Srbský prezident: Vyhnání 250.000 Srbů z Chorvatska před 10ti lety při operaci „Bouře“ bylo etnickou čistkou, sestavil: J. Messin
- ↑ Greg Elich: Invaze do Srbské Krajiny v roce 1995, překlad: J. Messin
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |