Operace Bouře

Z Multimediaexpo.cz

Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů.
Crystal Clear help index.png


Operace Oluja
Konflikt: Chorvatská válka za nezávislost, Válka v Bosně a Hercegovině
Operation storm map.jpg
Plány operace Oluja
Trvání: 4.7. srpna 1995
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Republika Srbská Krajina, Autonomní provincie Západní Bosna
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Chorvatské a bosenské vítěství,
Konec chorvatské války za nezávislost
Změny území: Konec Republiky Srbská Krajina a Autonomní provincie Západní Bosna
Chorvatsko zvětšilo své území o 10,500 km²
Strany
Chorvatsko
Flag of Bosnia and Herzegovina (1992-1998).png Bosna a Hercegovina</br>NATO [1]
22px Republika Srbská Krajina

22px Autonomní provincie Západní Bosna

Velitelé
Ante Gotovina
Flag of Bosnia and Herzegovina (1992-1998).png Atif Dudakovič
22px Mile Mrkšić

22px Fikret Abdić

Síla
Ztráty
174-196 mrtvých, 1.100-1.430 zraněných 22px 2.500[2]-14.000[3] mrtvých, 2.500-3.000 zraněných, 220.000 uprchlíků

22px 30.000 uprchlíků

2 mrtví a 3 zranění čeští vojáci mezinárodních sil OSN

Operace Oluja (česky „bouře“) (4.7. srpna 1995) byla vojenská operace, v níž chorvatské vojenské a policejní jednotky (s pomocí jednotek Armády BiH) obsadily území osídlené převážně chorvatskými Srby. Ti na jeho území vyhlásili před časem vlastní stát s názvem Republika Srbská Krajina (RSK), který byl loajální k Miloševićově Jugoslávii a o nezávislém Chorvatsku nechtěl ani náhodou slyšet. Společně s operací Blesk byla Oluja hlavní akcí, jež vedla jednak k ukončení chorvatské války za nezávislost (Domovinski rat), jednak k etnickému vyčistění této oblasti od Srbů. Zlomením odporu srbské menšiny byl odstraněn poslední element bránící fungování nezávislého Chorvatska na Jugoslávii. V této vojensko-policejní operaci bylo obsazeno území o rozloze 10 400 km2 (18,4 % celkového území nynějšího státu). V průběhu operace se někteří příslušníci chorvatské armády dopustili zločinů na srbském obyvatelstvu, na základě čehož byli zodpovědní velitelé obžalováni před haagským tribunálem. Po ukončení operace bylo ze země vyhnáno velké množství Srbů, přičemž údaje o jejich počtu se různí. Zatímco chorvatská strana mluví o 90 000 vyhnaných, OSN uvádělo 150 000 vyhnaných, tak srbská strana uvádí počet oběti této etnické čistky na 200-250 tisíc osob. Po válce se vrátila pouze menší část vyhnaných Srbů. Podíl srbského obyvatelstva na složení obyvatelstva Chorvatska klesl po válce o 2/3.

Válčící strany

Během operace Bouře se proti sobě postavily Chorvatská armáda (HV) a Srbská armáda Krajiny (SVK). Na chorvatské straně se boje zúčastnil také 5. sbor Armády BiH. Jugoslávská armáda na chorvatský útok nijak nereagovala, přičemž samotná srbská separatistická armáda vážněji zasáhla pouze 7. srpna, když ze vzduchu napadla chorvatské obranné pozice při řece Sávě u měst Kutina, Virovitica, Požega a Županija. Zbývající vojenské síly SVK ve východní Slavonii, 11. slavonsko-baranjský sbor, setrval v Baranji a na probíhajících bojích se nijak nepodílel. Rozmístěné mezinárodní jednotky v oblasti do bojů ani do etnických čistek srbského obyvatelstva nezasahovaly, avšak boje válčících stran si vyžádali i několik obětí z řad sil OSN. Během chorvatského ostřelování pozorovacího stanoviště Tango 23 poblíž vesnice Široka Kula zahynuli 2 čeští vojáci a 3 byli zraněni. Stanoviště 23 bylo v místě, které bylo strategické pro obě strany a tvrdě se o ně bojovalo.

Reference

  1. PUKANIC, Ivo. US Role in Operation Storm [online]. National.hr, May 24, 2005. Dostupné online. (en) 
  2. Srbský prezident: Vyhnání 250.000 Srbů z Chorvatska před 10ti lety při operaci „Bouře“ bylo etnickou čistkou, sestavil: J. Messin
  3. Greg Elich: Invaze do Srbské Krajiny v roce 1995, překlad: J. Messin