Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Organická chemie
Z Multimediaexpo.cz
Organická chemie je vědním oborem chemie, který se zabývá strukturou, vlastnostmi, přípravou a využitím organických sloučenin. Je složitější než anorganická chemie. Původně se tato věda zabývala studiem látek z oblasti živé přírody, vznikla na přelomu 18. a 19. století jako samostatný vědní obor v souvislosti s rozdělením přírody na neživou (anorganickou) a živou (organickou). Významnou zásluhu měl švédský chemik Carl Wilhelm Scheele, který izoloval organické látky z přírodních zdrojů (např. kyselinu vinnou a citronovou). Lomonosov a Lavoisier při studiu procesu hoření prokázali, že základ všech sloučenin živočišného a rostlinného původu je uhlík a vodík. Dlouhou dobu vládla vitalistická teorie založena zejména Berzeliem. Podle ní všechny látky vznikají v organismech působením „živé síly“ („vis vitalis“). Tuto teorii popřel Friedrich Wöhler, když v roce 1828 zahříváním anorganické sloučeniny (kyanatanu amonného) připravil sloučeninu organickou (močovinu). Proto poté došlo ke zpřesnění definice organické chemie, které platí dodnes, že to je chemie sloučenin uhlíku kromě oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, kyseliny uhličité, kyanovodíku, kyseliny kyanovodíkové, kyseliny kyanaté, kyseliny thiokyanaté, kyanidů, kyanatanů, thiokyanatanů, uhličitanů a karbidů. Prudký rozmach organické chemie nastal ve druhé polovině 19. století. Počet organických sloučenin není přesně znám. Především díky schopnosti atomů uhlíku tvořit různě dlouhé a rozvětvené řetězce je tento počet velmi vysoký.
Obsah |
Zdroje organických látek
- příprava z anorganických sloučenin
- výroba z přírodních zdrojů
- fosilní zdroje - ropa, uhlí, zemní plyn, rašelina apod.
- recentní (současné) zdroje - rostlinné a živočišné organismy
Strukturní teorie
Na strukturní teorii se podíleli Butlerov, Kekulé a Couper. Popisuje základní pravidla stavby organických sloučenin.
- Každý atom uhlíku je čtyřvazný.
- Atomy uhlíku se mohou mezi sebou vázat vazbou jednoduchou, dvojnou nebo trojnou.
- Všechny vazby jsou navzájem rovnocenné.
- Řetězce mohou být lineární nebo cyklické, větvené nebo nevětvené.
Související články
Literatura
- SVOBODA JIŘÍ A KOL.. Organická chemie I, 1. vydání [online]. VŠCHT v Praze, 2005 (2007 dotisk). Dostupné online. ISBN 978-80-7080-561-9.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |