Přehradní hráz

Z Multimediaexpo.cz

Přehradní hráz je vodní stavba přehrazující vodní tok (řeku či potok) a zadržující vodu. Tím se vytváří přehradní nádrž (také nazývaná jen přehrada). Výraz suché přehrady (poldery), se někdy používá pro hráze využívané pouze k zachycení vodních přívalů.

Obsah 1 Funkce 2 Ekologie 3 Historie 4 Stavba přehrady 5 Typy hrází 6 Nej. přehrady ve světě 7 Nej. přehrady v Česku 8 Literatura 9 Reference 10 Související články 11 Externí odkazy

Funkce

Slouží k zadržování vody pro zásobování vodou, výrobu elektrické energie, ochranu před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům, rybolovu aj. Některé funkce jako vodní přehrady mají i jezy.

Ekologie

Přehrada zpravidla brání přirozené migraci vodních živočichů, zejména ryb. Výstavba přehrad bývá v kolizi se zájmem na zachování cenných přírodních území a historických sídelních míst, která mají být zaplavena, čímž dochází k jejich nenávratnému poškození. OSN varuje před stavbou dalších přehrad ve světě.^[1] V místech přehradních nádrží se vytvářejí nové biotopy a vodní dílo většinou zřetelným způsobem ovlivňuje mikroklima ve svém okolí.

Historie

První přehrady se datují od časů starých Egypťanů před 5000 lety, kdy faraon Menes postavil hliněnou přehradu na řece Nilu. Historie moderních přehrad se odvozuje od Hooverovy přehrady na řece Colorado v USA postavené roku 1936.

Stavba přehrady

Zemní hráze se budují dodnes. Nazývají se také hrázové přehrady a stavějí se vyhloubením rozsáhlého koryta do podkladové horniny, která udržuje zpevněnou jílovitou výplň na místě. Ze zeminy se potom navrší hráz napříč k oběma bočním stranám koryta. Stěna hráze obrácená k proudu se pokryje štěrkem, do něhož se zasadí kameny, aby voda zeminu neodplavovala. Druhá stěna přehrady a její vrchol se osadí drny, které zadržují zeminu a chrání ji proti vymílání deštěm. Hrázovou přehradu je možné vybudovat i celou z kamene a hrubého štěrku, s asfaltovým obložením jako u silničního povrchu.

Typy hrází

• zemní
  • sypaná
  • naplavovaná
  • balvanitá
• betonová, železobetonová, zděná
  • gravitační
  • gravitační lehčená
  • pilířová
  • členěná
  • klenbová
  • se stálým poloměrem
  • se stálým středovým úhlem

Nej. přehrady ve světě

Nejvyšší přehradní hráz ve světě je Rogun (335 m) na řece Vachš v Tádžikistánu. V tabulce jsou zachyceny zde: Nejvyšší přehradní hráze světa.

Nej. přehrady v Česku

Nejvyšší přehradní hráz v České republice je Vodní nádrž Dalešice s výškou hráze 100 m. Dalešice jsou zároveň druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě, avšak nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě mají vodní nádrž Nechranice (délka koruny hráze 3280 metrů). Vodní dílo Orlík má u nás nejvyšší (91 m) betonovou hráz.

Literatura

• HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.] : nakladatelství Svojtka&Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. (čeština)

Reference

1. ↑ http://prazsky.denik.cz/z_domova/prehrady-nici-reky-20071030.html

Související články

• protipovodňová hráz
• přehradní nádrž
• vodní elektrárna
• Nejvyšší přehradní hráze světa
• Seznam českých přehrad.
• Vltavská kaskáda

Externí odkazy

• Oficiální České stránky – další informace o přehradách

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Přehradní hráz

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii