Palác
Z Multimediaexpo.cz
Palác znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.
Obsah |
Původ a historie
Slovo palác přešlo do většiny evropských jazyků přes francouzštinu z latiny a pochází z Palatinus, názvu jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. stol. př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé panovnické sídlo, ve středověku často na opevněném hradě. Později znamenal palác obytnou část hradu, ale od 15.-16. stol., když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a hrady tak ztratily smysl, začala se i šlechta stěhovat se do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „Justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně („Palác Adria“, „Veletržní palác“, „Palác kultury“).
Palácové hospodářství
Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v Ninive a v Babylonu, palác v Knóssu, císařský palác v Pekingu aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní chrámy. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky účetnictví, administrativy a snad i písma. V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.
Galerie
 Faiz Mahal, Pandžáb |
 Palác Udaipur (Indie) |
 Toskánský palác Praze |
 Veletržní palác v Praze |
Související články
Literatura
- Ledvinka – Mráz – Vlnas, Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
- Ottův slovník naučný, heslo Palác. Sv. 19, str. 39
- E. Poche – P. Preiss, Pražské paláce. Praha: Odeon, 1973 - 396 s.
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |