Paleontologie

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Lebka dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex

Paleontologie (řecky: παλαιός palaios stáří) je věda o životě v minulých geologických obdobích. Jejím účelem je studie vývoje života na Zemi, pravěkých rostlin a živočichů na základě fosilních záznamů, které se dochovaly v horninách, ale například také v černém uhlí, jako zkameněliny

Přehled

Moderní paleontologie zasazuje starodávný život do svého kontextu tím, že studuje dlouhodobé fyzikální změny geografie („paleogeografie“) a klimatu („paleoklimatologie“) na evoluci života. Tedy, jak ekosystémy reagovaly na tyto změny a jak poté změnily své prostředí a také jak tyto vzájemné odezvy jednoho na druhé změnily dnešní vzorky biodiverzity. Tedy paleontologie se překrývá s geologií, studující horniny a geologické formace, ale také s botanikou, biologií, zoologií a ekologií. U těchto oborů se překrývá především studiemi života dávných tvorů a studií jejich vzájemného chování.

Paleontologie se dělí na tyto vědní obory: paleobotanika (rostliny), paleozoologii (živočichové) a mikropaleontologii (mikrofosilíe). Paleontologové se také mohou specializovat na paleontologii bezobratlých anebo na Paleontologii obratlovců, která se zaobírá zkamenělinami, které mají kosti, včetně kostí hominidů (tímto oborem se zabývá paleoantropologie). Mikropaleontologové se zabývají mikroskopickými zkamenělinami, včetně buněk s organickou membránou, které také studuje palynologie.

Vyvíjí se také mnoho specializovaných oborů, jako například paleoekologie, paleobotanika, ichnologie (studuje stopy a doupata) a tafonomie, která zkoumá, co se děje s organismem, jakmile zemře.

Většina studií zahrnuje porovnávání zemského vrásnění s jeho geologickým stářím a studii evoluce živočichů. Paleontologie využívá to samé biologické názvosloví, které již zavedl v 18. století Švédský vědec Carl Linné a zařazuje tyto vymřelé druhy do geneaologických rámců, které ukazují jejich stupně provázanosti, přičemž používal trochu kontroverzní „klaristiku“.

Hlavní ekonomická úloha paleontologie je v použití fosílií, aby bylo možné určit stáří a povahu hornin, které je obsahují, nebo stáři vrstev hornin nad nebo pod těmito zkamenělinami. Tato informace je důležitá pro těžařské společnosti, obzvláště pak pro naftařský průmysl. Jednoduchý pohled na zkamenělinu v hornině je jeden z nejrychlejších a nejjednodušších způsobů, jak určit stáří dané horniny.

Fosilie znal už pračlověk a občas je správně identifikoval jako pozůstatky dávných živočichů. Ovšem organizovaná studie paleontologie je známa až od konce 18. století.

Významní paleontologové

Paleontologové jsou známi jako velmi excentrické postavy v historii vědy. Mezi důležité postavy paleontologie patří Angličan William Smith který jako první zaznamenal že stejné zkameněliny se našly v daném regionu a Georges Cuvier který inicioval počátek studií dávných živočichů založenou na studii těch žijících. Důležité americké postavy jsou: Edward Drinker Cope, Othniel Charles Marsh, Paul Sereno, Henry Fairfield Osborn, Louis Agassiz, Charles Walcott a Roy Chapman Andrews. Mezi důležitými evropskými paleontology se sluší vyjmenovat tyto: Mary Anning, švédsky mluvící Fin Björn Kurtén a česká paleontoložka Jarmila Kukalová-Pecková. Franz Nopcsa von Felsö-Szilvás je často oceňován, jako zakladatel paleobiologie, oboru, který zkoumá biologické a ekologické funkce které mohou být dedukovány ze zkamenělin.

Historie zahrnuje ohromný počet. Už Charles Darwin sbíral zkameněliny jihoafrických savců během své cesty na lodi Beagle a zkoumal zkamenělé lesy v Patagonii Thomas Jefferson se velmi zajímal o mamutí kosti. Mimo pozorování zubů savců a vykopávek tučňáků sehrál George Gaylord Simpson velkou roli ve spojení ideologií biologie, paleontologie a genetiky a pomohl tak vytvořit „Moderní syntézu“ evoluční biologie. Jeho kniha „Tempo and Mode“ je klasikou tohoto oboru.

Důležitá jména v paleontologii bezobratlých jsou: Steven Stanley, Stephen Jay Gould, David Raup, Geerat Vermeij, a Jack Sepkoski který se hodně zapřičinil o to, abychom rozšířili své povědomí o dlouhodobých vzorcích vývoje života na Zemi. Stejný je případ s řeckým vědcem Dragutin Gorjanovic-Krambergerem a jeho objevem „Krapinského muže“

Externí odkazy

Diskuze:

Paleontologické kluby

Paleontologie:


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Paleontologie“