Švédsko

Z Multimediaexpo.cz

Švédsko
Švédské království
Konungariket Sverige
Švédská vlajka   Státní znak Švédska
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Švédská hymna – Du gamla, du fria
Geografie
Hlavní město:	Stockholm
Rozloha:	449 964 (54. na světě) z toho 8,67 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Kebnekaise (2 111 m n.m.)
Časové pásmo:	UTC +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	10 182 291 (90. na světě)
Hustota zalidnění:	22,8 (158. na světě)
HDI:	0,958 (vysoký)
Jazyk:	švédština
Náboženství:	křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení:	konstituční monarchie
Měna:	švédská koruna (SEK)
HDP/obyvatel:	46 704 USD (2015)
Mezinárodní identifikace
MPZ:	SWE
Telefonní předvolba:	+46
Národní TLD:	.se

Švédsko (oficiálně: Švédské království) je stát na severu Evropy.

Hraničí s Norskem na západě a Finskem na severovýchodě. Na východě Švédska leží Baltské moře.

Velkou část země pokrývají lesy a horská divočina. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda, jež jsou jedním z pilířů prosperující švédské ekonomiky. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard, a země je považována za ekologicky čistou, moderní a liberální.

Hlavním městem Švédska je Stockholm. Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf.

Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů (švédsky svear, latinsky suiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem „my sami“. Ve Švédsku se nachází 869 km² Kodaňské aglomerace, což je metropolitní oblast která se mnohem větší částí rozkládá v Dánsku.

Obsah 1 Dějiny 2 Geografie 2.1 Klima 2.2 Chráněná území 2.3 Geologie 3 Obyvatelstvo 3.1 Jazyk 3.2 Urbanizace 3.3 Náboženství 4 Politika 4.1 Soudní systém 4.2 Zahraniční vztahy 4.2.1 Vztahy s Českou republikou 4.3 Administrativní dělení 5 Ekonomika 5.1 Zemědělství 5.2 Průmysl 5.3 Služby 5.4 Cestovní ruch 5.5 Doprava 6 Kultura 6.1 Sport 6.2 Věda a školství 7 Obrana a bezpečnost 8 Reference 9 Externí odkazy

Dějiny

Související informace můžete najít také v článku: Dějiny Švédska

Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře).

Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII. (970–995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.

Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.

Geografie

Související informace můžete najít také v článku: Geografie Švédska

Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří. Rozloha země činí 449 964 km², Švédsko je 55. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.

Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smålandu a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů. Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.

Klima

Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to jedle a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází. Aktuálně lze pohlédnout na různá místa v této zemi, rozsáhlým systémem webových kamer [1]. Některé z nich pracují Live.

Chráněná území

Související informace můžete najít také v článku: Národní parky ve Švédsku

Ve Švédsku se nachází dvacetosm národních parků. Mají celkovou rozlohu 6326,4 km² (v roce 2005), což zabírá 1,4% rozlohy země.

Geologie

Související informace můžete najít také v článku: Geologie Švédska

Největší část švédského území s výjimkou jihozápadního vyběžku a hraničního hřebene Skandinávského pohoří náleží k Baltskému štítu, složeného především ze žul a rul. Ledovec, který pokrýval celé Švédsko a dosahoval mocnosti až 3000 m, odstranil pokryv starých zvětralin, zbrousil krystalické horniny skalního podkladu do zaoblených tvarů a zanechal po sobě rozsáhlé morény. Hlinitojílovité nánosy z tavných vod ledovce a mořských usazenin dnes představují nejlepší orné půdy ve Švédsku - vyskytují se především ve středním Švédsku mezi Stockholmem a Göteborgem.

Obyvatelstvo

Související informace můžete najít také v článku: Obyvatelstvo Švédska

Počet obyvatel: 9 292 359 (ke 30. červnu 2009), z toho většina obyvatel (cca 8 730 000) jsou Švédové a 562 000 cizinci. Ovšem podíl osob s imigrantským původem (osoby narozené v zahraničí a osoby narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí) činí 17,9% (k 31. prosinci 2008).^[1]Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim socialistických vlád.

Dále jsou v zemi menšiny Dánů v jižní části země, Finů a Sámů na severu.

Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.

Plodnost v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je sice Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě, ale v podprůměru na světě.

Nejrozšířenější křestní jméno při narození je Erik a William.

Jazyk

Související informace můžete najít také v článku: švédština

Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.^[2] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkieli – tornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.^[3]

Urbanizace

Související informace můžete najít také v článku: Seznam měst ve Švédsku

Ve městech žije 85% obyvatel Švédska, přičemž podle švédských hledisek je městem uzavřené sídlo s více než 200 obyvateli. Největšími městy jsou Stockholm, Göteborg, Malmö a Uppsala.

Náboženství

Související informace můžete najít také v článku: Náboženství ve Švédsku

Pokřesťanštění Švédska, které probíhalo od poloviny 9. století (Olof Skottkonung) do 12. století, přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1527 přestoupilo Švédsko pod vládou Gustava I. Vasy k luteránství. K luterské církvi se v současnosti hlásí kolem 80% obyvatel Švédska.

Politika

Související informace můžete najít také v článku: Politický systém Švédska

Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf.

Soudní systém

Švédsko má dvě soustavy soudů - obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (länsrätt), správních odvolacích soudů (kammarrätt) a nejvyššího správního soudu (Regeringsrätten).

Zahraniční vztahy

• členství v mezinárodních organizacích – v EU od roku 1995
• mezinárodní konflikty

Vztahy s Českou republikou

Administrativní dělení

Související informace můžete najít také v článku: Administrativní dělení Švédska

Kraje:

Velké písmeno odpovídá písmenu na mapě
K - Blekinge W - Dalarna I - Gotland X - Gävleborg N - Halland Z - Jämtland F - Jönköping H - Kalmar G - Kronoberg BD - Norrbotten M - Skåne AB - Stockholm D - Södermanland C - Uppsala S - Värmland AC - Västerbotten Y - Västernorrland U - Västmanland O - Västra Götaland T - Örebro E - Östergötland

Ekonomika

Související informace můžete najít také v článku: Ekonomika Švédska

K pilířům prosperující švédské ekonomiky patří přírodní zdroje – voda, dřevo a železná ruda. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Výnosy z daní tvoří 51,3 % HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí.

Zemědělství

• plodiny
• rybolov a lesnictví
• zemědělské oblasti

Průmysl

• strojírenský, těžební průmysl
• průmyslová střediska a firmy:
  • ABB
  • Electrolux
  • Ericsson
  • Err-Bee
  • Hagmans
  • Husqvarna
  • H&M
  • IKEA
  • Oriflame
  • SAAB
  • Saab Automobile
  • Scania
  • SKF
  • Sony Ericsson
  • Volvo

Služby

• místní telefonní operátoři, internetové weby atd.

Cestovní ruch

• vývoj cestovního ruchu v zemi
• hlavní turistická střediska
• vliv cestovního ruchu na ekonomiku státu

Doprava

Související informace můžete najít také v článku: Doprava ve Švédsku

• silniční, železniční, vodní, podzemní doprava

Kultura

Související informace můžete najít také v článku: Švédská kultura

• výtvarné umění, literatura, divadlo, filmografie, architektura,...

Sport

Související informace můžete najít také v článku: Sport ve Švédsku

Ze švédským sportů patří k nejúspěšnějším na mezinárodním poli florbal, lední hokej, stolní tenis a lyžování.

• známí švédští sportovci – Peter Forsberg, Anja Pärsonová, Mats Sundin
• sportovní kluby
• působnost na mezinárodních šampionátech (např. Olympijské hry)

Věda a školství

Související informace můžete najít také v článku: Švédská věda

• známí švédští vědci – Nils Gustaf Dalén, Alfred Nobel
• školní systém
• vynálezy

Obrana a bezpečnost

Související informace můžete najít také v článku: Švédské bezpečnostní složky

Švédsko je od roku 1814 neutrální stát a proto není členem žádné vojenské aliance.

Reference

1. ↑ http://www.scb.se/Pages/TableAndChart____26041.aspx
2. ↑ Sveriges Television – Svenskan blir inte officiellt språk (švédsky)
3. ↑ Språkrådet – Språkpolitik och språklagar (švédsky)

Externí odkazy

• Průvodce Švédskem od A do Z
• Web o druhém nejpopulárnějším sportu ve Švédsku švedsky.florbal.cz

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Švédsko

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Švédsko

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii