Paradox

Z Multimediaexpo.cz

Paradox (z řeckého paradoxos – nepodobný, náhlý, neočekávaný) je tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek. Nesmyslnost paradoxu je pouze zdánlivá. Podobný paradoxu je oxymoron, v němž ale nejde o ucelenou myšlenku, ale jen o slovní spojení nebo slova, která se navzájem významově popírají.

Obsah

Paradoxy ve filosofii

V dějinách filosofie hrála už od starověku významnou roli celá řada paradoxů různé povahy:

  • Zenónovy paradoxy, připisované Zénónovi z Eleje, zejména "Achillés a želva" a "Letící šíp", které zpochybňují možnost pohybu.
  • Paradox hromady: tisíc kamenů tvoří hromadu; když odeberu jeden, je to ještě hromada? A další? ...
  • Paradox lháře: člověk, který o sobě říká, že lže, buď lže a tedy nelhal, anebo skutečně lhal, a pak mluví pravdu.

V moderní době pracoval s paradoxy například britský matematik a filosof Bertrand Russell (viz Russellův paradox, Paradox sta slov), americký logik Willard Van Orman Quine, francouzský biolog a filosof Raymond Ruyer a další.

Příklady paradoxů

  • Může Všemohoucí (Bůh) stvořit kámen tak těžký, že jej nebude moci uzvednout?
  • Braessův paradox: zvýšení kapacity sítě může někdy způsobit pokles její celkové průchodnosti (přidání dodatečného rozkladu zátěže na půl cesty mezi konci sítě způsobí, že se začnou ucpávat všechny cesty mezi konci sítě).
  • Proč je sůl levnější než zlato, když lidé potřebují sůl k přežití, zatímco zlato nikoliv?

Související články

Literatura

  • R. Ruyer, Paradoxy vědomí a meze kybernetiky. Praha 1994

Externí odkazy