Plot

Z Multimediaexpo.cz

Plot či oplocení je volně stojící stavba, která má za úkol zabránit nebo omezit pohyb přes nějakou hranici. Na rozdíl od zdi má mnohem jednodušší konstrukci. Zeď je postavena z kamene nebo betonu a zabraňuje nejenom pohybu ale i průhledu.

Ploty mají různé užití:

• ohrada – má za úkol udržet hospodářská zvířata na určeném místě, zabránit přístupu predátorů ke zvěři (např. v oborách) , nebo zamezit poškození rostlin (např. lesní oplocenky)
• zabezpečit soukromí, brání průhledu nebo pronikání hluku a prachu (např. živý plot)
• dočasné omezení pohybu při dopravní uzavírce nebo při stavebních pracích
• bezpečnostní plot – brání pohybu nepovolaných osob
• dekorativní plot – dotváří celkový vzhled domu, zahrady nebo krajiny

Obsah 1 Typy plotů 2 Právní úprava v českých zemích 3 Reference 4 Související články

Typy plotů

• Podle struktury:
  • Plot má zpravidla sloupky a výplně, nebo je složen z dílců, případně jde o souvislý samonosný pás.
• Podle materiálu:
  • kombinace materiálů
    • zděné sloupky, kamenná podezdívka, výplně dřevěné na ocelových příčlích
    • železobetonové sloupky, výplň z ostnatého drátu
  • dřevěný
    • plaňkový –  sloupky, příčle a plaňky
    • palisáda
  • kovový
    • ocelové sloupky a drátěné pletivo
    • plot z vlnitého plechu
    • litinový plot
  • keramický
    • z děrovaných cihel
  • kamenný
  • betonový
    • z betonových ozdobných prefabrikátů
  • živý plot
• Podle speciálních vlastností
  • elektrický ohradník
• Podle tvaru
  • balustráda

Právní úprava v českých zemích

Podle občanského zákoníku z roku 1811 platilo pro povinnost tzv. „pravidlo pravé ruky s orientací na vchod“, podle něhož každý vlastník budovy nebo městské zahrady byl povinnen se postarat na pravé straně od svého hlavního vchodu o nutné uzavření (oplocení) svého prostoru a o oddělení od cizího prostoru. Účinností nového občanského zákoníku č. 141/1950 Sb dne 1. ledna 1951 tato povinnost přestala platit, dosud je však v mnoha místetch dodržována jako zvykové právo.^[1] Do občanského zákoníku 40/1964 Sb., který se v původním znění oplocením nezabýval, se s účinností od 1. dubna 1983 dostala úprava v § 130, která povinnost plotit vázala pouze na stavebně-právní nebo soudní rozhodnutí. Porevoluční velká novela 509/1991 Sb., která překodifikovala celé vlastnické právo, v § 127 v odst. 1 stanoví obecnou povinnost, že vlastník pozemku nesmí obtěžovat ostatní (např. pronikáním chovaných zvířat na jejich pozemky) a v odst. 2 uvádí, že je-li to účelné a nebrání-li to účelnému využívání sousedních pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit. O oplocení pozemků pojednával § 12 vyhlášky 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, nová vyhláška 268/2009 Sb. obsahuje takovou úpravu v § 7: (1) Oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. (2) Provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. (3) V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků. § 127 odst. 2 je v českém občanském zákoníku jediné místo, kde se, bez bližší definice, vyskytuje slovo plot, a to jen ve slovesné formě „oplotit“. Při výkladu nelze automaticky předpokládat, že plot musí být stavbou ve smyslu § 119, odst. 2, t. j. nemovitou stavbou, spojenou se zemí pevným základem, anebo movitou stavbou. Výklad termínu plot je spojen s účelem, kvůli němuž v konkrétním případě má dojít k oplocení. Podle § 3, odst. 1 c) vyhlášky č. 85/1976 Sb. je oplocení drobnou stavbou, t. j. vztahuje se na ni jen ohlašovací povinnost, pokud si stavební úřad nevyhradí nutnost stavebního povolení. Rozhodnutím soudu o povinnosti oplotit pozemek není nahrazen příslušný postup podle stavebního zákona, byť stavební úřady jsou jím při svém rozhodování vázány. Věcí okolností a výkladu je, kdy se plot považuje za součást budovy, kdy za součást pozemku a kdy za právně samostatnou stavbu. Povinností údržby oplocení se občanský zákoník nijak výslovně nezabývá, lze ji odvozovat z obecných ustanovení například o povinnosti odvrácení škody.^[2]

Reference

1. ↑ Sousedská práva, Právní poradce, Sagit
2. ↑ Ploty - plotit nebo ne?, nepodepsaný a nedatovaný text na webu RIS Kutná Hora - realitní agentura s. r. o.

Související články

• Železná opona

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Plot

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Plot

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii