Pocoucov
Z Multimediaexpo.cz
Pocoucov (německy: Pocoucow, původně nejspíš Podsoudcov[1] ) je vesnice asi půldruhého kilometru severně od města Třebíče, jehož je se svými 183 obyvateli druhou nejmenší místní částí.[2] Nedaleko Pocoucova protéká Okřešický potok, v jeho blízkosti se poté nachází také soustava rybníků. Nadmořská výška vesnice se pohybuje okolo 450 m n. m.
Ve vesnici se nachází autobusová zastávka, kaplička sv. Petra a Pavla a dříve též obchod se smíšeným zbožím. Pocoucov patřil mezi nejstarší statky třebíčského kláštera a první písmená zmínka o něm pochází již z roku 1101.[3] Místní částí města se stal v roce 1980 a dříve patřil také k vesnici Trnava.
Obsah |
Umístění
Pocoucov se nachází v kraji Vysočina v okrese Třebíč. Nejbližším městem je Třebíč vzdálená od Pocoucova 3,5 kilometru jižně, jejíž je Pocoucov součástí. S Třebíčí Pocoucov spojuje silnice II/360, která pokračuje dále na dálnici D1 přes Velké Meziříčí. V současné době je tato silnice rekonstruována a stává se důležitou spojnicí Třebíče s dálnicí. V blízkosti obce teče levostranný přítok řeky Jihlavy Lubí, do něhož se zde vlévá Okřešický potok. Samotné jádro vsi leží západně od silnice z Třebíče. Náves má půdorys nepravidelného trojúhelníku a stojí na ní kaplička zasvěcená svatým Petru a Pavlu. Z návsi vycházejí tři významnější ulice a všechny končí na hlavní silnici.[1]
Původ názvu
Název vsi dnes píšeme foneticky Pocoucov a je odvozován od názvu Podsoudcov – slova podsoudce – podřízený soudce. Tento původ ovšem není jistý vzhledem k různým dalším psaným podobám — ve výpise majetku třebíčského z roku 1556 je Pocoucov zmíněn jako Poczauczow ("cz" zde znamená pravděpodobně naše "c"), v zemských deskách z roku 1558, tedy o dva roky mladších než je předešlý dokument, se objevuje jako Pacúlcow a na staré obecní pečeti dokonce jako Pozuziw ("z" zde znamená pravděpodobně rovněž naše "c"). K dokreslení je ještě nutno dodat jméno třebíčského primátora, kterým v roce 1661 byl Jan Podcaucowský.[1]
Kdybychom považovali název Poczauczow za nejstarší a zároveň připustili možnost zápisu pomocí spřežkového pravopisu, měl by se původní název obce číst nejspíše skutečně jako Pocoucov (cz = c, au = ou). Ovšem nejstarší název lze nalézt ve výčtu klášterního majetku z roku 1101.
Historie
Ze starších dob se v blízkosti vsi našel pouze neolitický mlat.[1] První písemná zmínka pochází z roku 1101, kdy je uveden a ve výčtu majetku třebíčského kláštera darovaného Oldřichem Brněnským. Osada tedy téměř od samého začátku patřila třebíčskému klášteru, který zde později měl dva many. Roku 1556 zde bylo 10 celoláníků a dva mani. V roce 1678 bylo v obci 9 láníků, 1 půlláník, 2 dvořáci, 1 chalupník a 10 domkařů. Roku 1840 zde bylo 8 celoláníků a dva půlláníci. Část obyvatel se živila kamenictvím.
Do roku 1882 byl Pocoucov osadou blízké vesnice Trnavy. Během první světové války zahynulo celkem 8 občanů Pocoucova. Všichni byli vojáky. Vdovský a sirotčí důchod potom dostávaly dvě vdovy a v obci bylo celkem 7 válečných sirotků.[4] Od roku 1924 v Pocoucově působil spolek Domovina. Na přelomu let 1936 a 1937 byla ve vsi zavedena elektřina. Obecní škola byla založena roku 1911, od roku 1924 byla jednotřídní.[3] Za druhé světové války se někteří obyvatelé aktivně zapojili do odboje proti okupantům. Po válce, roku 1950, byl v obci založen Hasičský sbor s 18 členy.[4] Téhož roku vzniklo v Pocoucově také Jednotné zemědělské družstvo. To rozhodnutím rady ONV v Třebíči z 24. března 1965 s platností od 1. ledna téhož roku zaniklo a hospodářství družstva bylo začleněno do Šlechtitelského a semenářského ústavu v Brně, odštěpného závodu Semenářský statek v Třebíči.
Od 1. ledna 1980 byl Pocoucov spolu s dalšími devíti vesnicemi připojen k Třebíči a stal se jeho integrovanou místní částí. [4]
Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 217 | 198 | 215 | 219 | 195 | 198 | 218 | 232 | 179 | 177 | 179 | 171 | 156 | 183 |
Politika a hospodářství
Obyvatelé Pocoucova, který je součástí Třebíče, mají možnost účastnit se voleb do zastupitelstva města Třebíče. V rámci celého města v posledních volbách roku 2006 zvítězila ODS a získala tak 6 z 27 mandátů. Posléze byla vytvořena koalice stran ODS, ČSSD a KDU-ČSL. V Pocoucově zvítězila strana Heřman zpátky na radnici!, která obsadila druhé místo se ziskem 5 mandátů a je nyní v opozici.[6] V předchozích volbách do zastupitelstva města v roce 2002 v Pocoucově zvítězilo SNK Břehy, které je svým programem poměrně blízké straně Heřman zpátky na radnici!, která měla úspěch v Pocoucově o čtyři roky později a po volbách roku 2006 se také ocitlo v opozici. Tehdy skončilo v rámci celého města se čtyřmi mandáty čtvrté.[7] V rámci regionu zde v posledních volbách do zastupitelstva kraje Vysočina zvítězila Česká strana sociálně demokratická, jako ve většině místních částí Třebíče i ve většině obcí v kraji.[8] Ve vesnici nepůsobí žádná větší společnost, ale pouze drobní podnikatelé.
Kultura
Žáci z Pocoucova museli v 19. století docházet do nedaleké vesnice Trnavy, ke které byl Pocoucov přiškolen. Když byla tamní škola roku 1908 rozšířena a začalo se uvažovat a přidání další třídy a vytvoření tak školy trojtřídní, objevily se návrhy na založení školy vlastní, pococucovské. To však nebylo v zájmu obce Trnava, která se proto nechtěla svého poplatníka vzdát. Komisionálním jednáním tudíž bylo rozhodnuto, že škola v Pocoucově vystavěna nebude. Jako hlavní důvod byla uvedena vzdálenost obou vesnic, která byla pouze tři kilometry a cesta byla dobře schůdná i v zimě, a průměrný počet dětí ve vesnici.[4] K dalšímu jednání došlo, až když obyvatelé Pocoucova prohlásili, že by byli ochotni uhradit veškeré náklady spojené s výstavbou školy. Poté nastal příznivý obrat a Pocoucovu bylo povoleno zřídit si školu. Své prozatímní místo tehdy našla v jednom selském stavení. Zde bylo roku 1911 započato vyučování, když se do vesnice přistěhoval učitel z Trnavy a trnavská škola zapůjčila lavice, tabuli a další učební pomůcky. Samotná stavba školní budovy pak vyšla na 18 tisíc korun, z toho byly 3 tisíce korun uhrazeny státem. V lednu roku 1915 bylo požádáno o osamostatnění školy. Této žádosti bylo vyhověno a škola byla zařazena mezi jednotřídní. Prvním správcem se stal dosavadní učitel.[4] Školní budova dnes stojí těsně u hlavní silnice z Třebíče a od zániku školy je využívána jako kulturní dům pro místní obyvatelstvo. V této budově nyní také působí pobočka Městské knihovny Třebíč. Do roku 2008 působila v prozatímních prostorách. Ty však potřebám knihovny již nevyhovovaly, a tak se Město Třebíč rozhodlo pro knihovnu najít prostory nové. Jejím sídlem se nakonec stala bývalá škola, ve které byly rekonstruovány dvě místnosti. V lednu 2009 byla nová pobočka knihovny slavnostně otevřena. Knihovna má nyní k dispozici celkem 350 knih pro děti i dospělé.[9]
Územní vývoj
Samotné jádro vesnice pocházející již z roku 1101 se nachází vlevo, západně od hlavní silnice z Třebíče do Velkého Meziříčí. V centru leží trojúhelníková náves. Kolem ní byly postupně vystavěny domy. Když se stal tento prosto již nedostačujícím, byly stavěny domy i podél čtyř hlavních cest vedoucích z návsi. Na západním konci pak vzniklo i několik zemědělských dvorů.[10] Po druhé světové válce bylo nedaleko vesnice postaveno zemědělské družstvo.[10] Větší expanzi zažila vesnice ještě v devadesátých letech 20. století, kdy byly postavena asi desítka domů napravo od hlavní silnice na místě dřívějšího stromořadí.[11] Roku 2001 bylo v Pocoucově celkem 59 domovních čísel a žilo zde 183 obyvatel.[2]
Památky a zajímavosti
- kaplička sv. Petra a Pavla stojící na návsi
- kamenný kříž, nazývaný zkamenělá bába, stojící nalevo při silnici do Třebíče s vytesaným letopočtem 1662 – je s ním spojeno několik pověstí
- Syenitové skály u Pocoucova – přírodní památka ležící severozápadně od Pocoucova
Ochrana přírody
Pocoucov leží v přírodním parku Třebíčsko. Nedaleko vesnice se také nachází přírodní památka Syenitové skály u Pocoucova. V celém blízkém okolí se tak vyskytují velké žulové – syenitové – balvany. Tyto kameny dříve poskytovaly obživu také několika kameníkům, kteří ve vesnici žili. Množství z nich bylo spotřebováno při stavbě transversální dráhy z Brna do Jihlavy v letech 1885–1886. Z tohoto kamene jsou vystavěny též pilíře Smetanova mostu v Třebíči na Jejkově.[4]
Literatura a periodika
- DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Pocoucov, s. 331. (česky)
- ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. S. 104.
- JOURA, Jiří. Obec Pocoucov, nyní městská čtvrť Třebíče. Horácké noviny, červenec 2006, roč. XVII, čís. 54, s. 4.
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Pocoucov, s. 331. (česky)
- ↑ 2,0 2,1 Sčítání lidu 2001
- ↑ 3,0 3,1 ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. S. 104.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 JOURA, Jiří. Obec Pocoucov, nyní městská čtvrť Třebíče. Horácké noviny, červenec 2006, roč. XVII, čís. 54, s. 4.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- ↑ Výsledky hlasování – Volby do zastupitelstev obcí 20.10.–21.10.2006
- ↑ Výsledky hlasování – Volby do zastupitelstev obcí 01.11.–02.11.2002
- ↑ Výsledky hlasování – Volby do zastupitelstev krajů 17.10.2008
- ↑ md. Městská knihovna otevřela nové pobočky v integrovaných obcích. Třebíčský zpravodaj, 11. února 2009, roč. 2009, čís. 2, s. 19.
- ↑ 10,0 10,1 Pocoucov na mapovém serveru Mapy.cz
- ↑ Mapy z I., II. a III. vojenského mapování
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |