Raabs an der Thaya

Z Multimediaexpo.cz

Raabs an der Thaya (zastarale česky Rakous či Rakús) je městská obec v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. V roce 2005 zde žilo 2 947 obyvatel.

Obsah

Geografie

Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) v Dolním Rakousku na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.

Katastrální území

  • Alberndorf
  • Eibenstein
  • Grossau
  • Koggendorf
  • Kollmitzdörfl
  • Liebnitz
  • Lindau
  • Luden
  • Modsiedl
  • Mostbach
  • Neuriegers
  • Niklasberg
  • Nonndorf
  • Oberndorf bei Raabs
  • Oberndorf bei Weikertschlag
  • Oberpfaffendorf
  • Pommersdorf
  • Primmersdorf
  • Raabs an der Thaya
  • Rabesreith
  • Reith
  • Rossa
  • Schaditz
  • Speisendorf
  • Süßenbach
  • Trabersdorf
  • Unterpertholz
  • Unterpfaffendorf
  • Weikertschlag an der Thaya
  • Wetzles
  • Wilhelmshof
  • Zabernreith
  • Zemmendorf
  • Ziernreith

Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".

Sousední obce

(Od severu ve směru hodinových ručiček.)

Historie

V jádru Dolních Rakous ležící místo má dějiny stejně proměnlivé jako jsou dějiny celého Rakouska. Z Raabs an der Thaya pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata z Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Raabs českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).[1]. V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.

Význam názvu Raabs v češtině

Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousko. Tento výraz byl později rozšířen také na venkov "za Raabs". Dnes Češi označují území celého Rakouska názvem "Rakousko".[2]

Vývoj počtu obyvatel

Politika

Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer. Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:

Partnerská města

  • Jemnice, Česko
  • Reszel, Polsko
  • MImo toho existuje přátelský vztah také s městem Třešť v České republice.

Kultura a pamětihodnosti

Hrad v Raabs a.d.Thaya

Stavby

Dolnorakouská zemská výstava 2009

Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll (* 1946) schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s českým městem Telč. Téma výstavy znělo "Rakouské Čechy rozděleny - odděleny – spojeny“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezi a hlavní tržiště. Rakousko se nazývá "české Rakousko", co se doslova překládá jako země za Raabsem, proto se pro místo nabízí název "pomezí".

Hospodářství a infrastruktura

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.

Reference

  1. ↑ Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5
  2. ↑ Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Raabs an der Thaya
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Raabs_an_der_Thaya“