Rafael Nadal
Z Multimediaexpo.cz
Rafael Nadal (* 3. června 1986, Manacor, Mallorca) je současný profesionální španělský tenista.
Aktuálně je sice "jen" na 2. místě mezinárodního žebříčku ATP (září 2013), ale je jednoznačně považován za suverénně nejlepšího světového hráče na antukovém povrchu. Jeho globální přezdívka je Rafa.
Je v současné době považován za suverénně nejlepšího světového hráče na antukovém povrchu. Jeho prezdívka je Rafa.
Dne 18. srpna 2008 byl poprvé klasifikován na žebříčku ATP ve dvouhře na 1. místě. Na pozici světové jedničky vydržel nepřetržitě 46 týdnů a to do 6. července 2009, kdy ho vystřídala staronová jednička Roger Federer.
Obsah |
Tenisová kariéra
Tenis začal hrát jako čtyřletý, trénoval ho jeho strýček, Toni Nadal, který je i v současnosti jeho trenérem.
První zápas série ATP vyhrál v roce 2002 jako patnáctiletý, když porazil paraguajce Ramona Delgada. Stal se tak devátým hráčem, který zaznamenal svoje první vítězství v ATP před svými šestnáctými narozeninami.
V roce 2003 se stal pouze druhým nejmladším hračem, který se probojoval do první 100. žebříčku ATP. Kvalifikoval se na své první vystoupení série ATP Masters Series, kde vypadl ve 3. kole. Při svém debutě ve Wimbledonu a ve svým 17 letech se stal druhým nejmladším hráčem, který se dostal do třetího kola po Borisovi Beckerovi.
Byl jedním z klíčových hráčů daviscupového reprezentace Španělska v roce 2004. Nejprve v prvním kole zvítězil v páté, rozhodující hře proti reprezentaci naší České republiky, když porazil Radka Štěpánka. Později v semifinále zvítězil v čtvrté hře proti Francii a zabezpečil tak Španělsku účast ve finále, kde porazil Andyho Roddicka, čím se stal nejmladším hráčem historie, který zvítězil v dvouhře ve finále za krajinu, která získala Davisův pohár.
Největší úspěch Nadal zatím zažil v roce 2005. Na začátku roku se probojoval do 4. kola na Australian Open. O něco později získal dva tituly série ATP Masters Series v Monte Carlu a v Římě, po čem získal svůj první Grand Slam titul na French Open. Dodatečně získal ještě dva tituly série ATP Masters Series, první v Montrealu a druhý v Madridu. Během celého roku získal 11 z 12 titulů z turnajů hraných na antuce. Díky tomu se stal druhým mužským tenistou, po Borisovi Beckerovi, který se jako -náctiletý dostal na 2. místo žebríčku ATP a vůbec první Španěl, který na konci roku skončil tak vysoko v hodnocení.
V roce 2006 vyhrál všechny zápasy, které hrál na antuce. Uštědřil Rogerovi Federerovi první porážku v tomto roce v Dubaji. Federera opět porazil ve finále na turnaji v Monte Carlu a ve finále na turnaji v Římě (oba turnaje jsou ze série ATP Masters Series).
Nadal překonal rekord Guillerma Vilase v počtu vítězných zápasů na antuce, když zvítězil v prvním kole French Open. Ve stejném turnaji opět zvítězil a ve finále zase rozdrtil Rogera Federera. S Federerem se ve finále střetli ještě na turnaji Wimbledon, kde pak zvítězil Roger Federer.
Na US Open se probojoval do čtvrtfinále, kde ho porazil Michail Južnyj. Ve čtvrtfinále prohrál také turnaj ATP Masters Series v Madridu, kde ho porazil Tomáš Berdych. Na sklonku roku postoupil ze základní skupiny v tradičním turnaji mistrů v Šanghaji, ale v semifinále ho porazil Roger Federer (pozdější šampión).
V srpnu 2008 zvítězil na LOH 2008 v Pekingu ve dvouhře a stal se olympijským vítězem, když ve finále porazil chilského tenistu Fernanda Gonzáleze poměrem 6–3, 7–6, 6–3.
V červnu 2009 musel kvůli chronickým potížím s koleny odříct účast ve Wimbledonu, kde měl obhajovat titul.
Na turnaji v Monte-Carlu 2010 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj šestkrát v řadě (2005–2010), když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990.
Ve finále turnaje v Madridu v květnu 2010 porazil obhájce titulu Rogera Federera, čímž získal rekordní 18. titul z kategorie Masters, nejvíce ze všech tenistů historie. Druhý Andre Agassi jich nasbíral sedmnáct. Jako první tenista také vyhrál tři za sebou jdoucí antukové turnaje této kategorie v Monte-Carlu, Římě a Madridu. Na těchto turnajích ztratil celkově jen dva sety. Tyto výsledky mu k 17. květnu 2010 zajistily návrat na druhé místo žebříčku ATP.[1]
Po vítězství na French Open 2010 se vrátil na 1. místo žebříčku ATP. Následně vyhrál zbývající dva grandslamy sezóny Wimbledon i US Open a potvrdil jednoznačnou nadvládu v daném kalendářním roku.
7. února 2011 převzal cenu Laureus, označovanou za sportovního Oscara, pro nejlepšího sportovce roku 2010.[2]
Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (18)
Vítěz (12)
Rok | Turnaj | Soupeř ve finále | Výsledek |
2005 | French Open | Mariano Puerta | 6–7 (6), 6–3, 6–1, 7–5 |
2006 | French Open (2) | Roger Federer | 1–6, 6–1, 6–4, 7–6 (4) |
2007 | French Open (3) | Roger Federer | 6–3, 4–6, 6–3, 6–4 |
2008 | French Open (4) | Roger Federer | 6–1, 6–3, 6–0 |
2008 | Wimbledon | Roger Federer | 6–4, 6–4, 6–7(5), 6–7(8), 9–7 |
2009 | Australian Open | Roger Federer | 7–5, 3–6, 7–6(3), 3–6, 6–2 |
2010 | French Open (5) | Robin Söderling | 6–4, 6–2, 6–4 |
2010 | Wimbledon (2) | Tomáš Berdych | 6–3, 7–5, 6–4 |
2010 | US Open | Novak Djoković | 6-4, 5-7, 6-4, 6-2 |
2011 | French Open (6) | Roger Federer | 7-5, 7-6(3), 5-7, 6-1 |
2012 | French Open (7) | Novak Djoković | 6–4, 6–3, 2–6, 7-5 |
2013 | French Open (8) | David Ferrer | 6-3, 6-2, 6-3 |
2013 | US Open | Novak Djoković | 6-2, 3-6, 6-4, 6-1 |
Poražený finalista (5)
Rok | Turnaj | Vítěz | Výsledek |
2006 | Wimbledon | Roger Federer | 6–0, 7–6 (5), 6–7 (2), 6–3 |
2007 | Wimbledon | Roger Federer | 7–6 (7), 4–6, 7–6 (3), 2–6, 6–2 |
2011 | Wimbledon | Novak Djoković | 4–6, 1–6, 6–1, 3–6 |
2011 | US Open | Novak Djoković | 2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6 |
2012 | Australian Open | Novak Djoković | 5–7, 6–4, 6–2, 6–7(5–7), 7–5 |
Galerie
Finálová utkání na turnajích Série ATP Masters (16)
Vítěz (12)
Rok | Turnaj | Soupeř ve finále | Výsledek |
2005 | Monte Carlo Masters | Guillermo Coria | 6–3, 6–1, 0–6, 7–5 |
2005 | Rome Masters | Guillermo Coria | 6–4, 3–6, 6–3, 4–6, 7–6 (6) |
2005 | Canada Masters | Andre Agassi | 6–3, 4–6, 6–2 |
2005 | Madrid Masters | Ivan Ljubičić | 3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6 (3) |
2006 | Monte Carlo Masters (2) | Roger Federer | 6–2, 6–7 (2), 6–3, 7–6 (5) |
2006 | Rome Masters (2) | Roger Federer | 6–7 (0), 7–6 (5), 6–4, 2–6, 7–6 (5) |
2007 | Indian Wells Masters | Novak Djoković | 6–2, 7–5 |
2007 | Monte Carlo Masters (3) | Roger Federer | 6–4, 6–4 |
2007 | Rome Masters (3) | Fernando González | 6–2, 6–2 |
2008 | Monte Carlo Masters (4) | Roger Federer | 7–5, 7–5 |
2008 | Hamburg Masters | Roger Federer | 7–5, 6–7(3), 6–3 |
2008 | Canada Masters (2) | Nicolas Kiefer | 6–3, 6–2 |
Poražený finalista (4)
Rok | Turnaj | Vítěz | Výsledek |
2005 | Miami Masters | Roger Federer | 2–6, 6–7(4), 7–6(5), 6–3, 6–1 |
2007 | Hamburg Masters | Roger Federer | 2–6, 6–2, 6–0 |
2007 | Paris Masters | David Nalbandian | 6–4, 6–0 |
2008 | Miami Masters (2) | Nikolaj Davyděnko | 6–4, 6–2 |
Velká Galerie
YouTube
Rafael Nadal vs Novak Djokovic – Roland Garros 2020 (HD) |
Roger Federer & Rafael Nadal – Pure Friendship Beautiful & Funny Moments – 2017 (HD) |
Rafael Nadal arrived in Mallorca (12 Sept 2017) |
Rafael Nadal – The Return Of A Legend (HD) |
Reference
- ↑ Nadal v Madridu získal rekordní osmnáctý titul z turnajů Masters, Sporet.cz, 16.5.2010
- ↑ Nadal a Vonnová získali "sportovní Oscary" Laureus, Týden.cz, 7.2.2011
Externí odkazy
- Oficiální internetové stránky Rafaela Nadala (španělsky, anglicky)
- ATPworldtour.com – Rafael Nadal (anglicky)
- ITFtennis.com – Rafael Nadal (anglicky)
- DavisCup.com – Rafael Nadal (anglicky)
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |