V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Ragtime

Z Multimediaexpo.cz


Harmonika s označením Ragtime band

Ragtime (odvozeno od anglického to rag - roztrhat,rozervat) je osobitý a specifický způsob klavírní hry, který je považován za poslední mezistupeň mezi tradiční černošskou lidovou hudbou a jazzem. Začal se formovat počátkem koncem 19. století (1885), kdy se také nazýval dobovým pojmem cake-walk nebo coon-song.

Základní hudební prvky převzal ragtime z tzv. minstrel shows. To byla představení bělošských kabaretů v USA, která parodovala hudbu a život amerických černochů. V těchto představeních hráli běloši s načerněnými obličeji. Po zrušení otroctví začali hudbu těchto kabaretů oficiálně hrát i černoši. Původním nástrojem tohoto stylu hry bylo bendžo, které ale movitější a vzdělanější černošští hudebníci začali v průběhu 19. století sami opouštět a stále více používali klasické fortepiano.

Ragtime je vlastně pravidelný rytmus v polkovém či pochodovém tempu s oktávovým basem na těžkých dobách s bohatě synkopovanou melodií. Melodie je zde jakoby rytmicky roztrhána či rozcupována, to vše v jediném přísném základním dvoučvrťovém metru. Od toho také vznikl název tohoto hudebního stylu. V rytmu ještě není patrná žádná nepravidelnost ani náznaky mnohem pozdějšího swingu.

Mnoho černošských pianistů považovalo ragtime za vážnou hudbu a doufali, že ho tak bude veřejnost přijímat. V té době byla taková představa poněkud nereálná, ale v 70. letech 20. století si veřejnost na ragtime opět vzpomněla - jeho desky na nějaký čas obsadily špičková místa na žebříčcích nejprodávanější vážné hudby v USA. Za všechno mohl film Podraz (The Sting), ve kterém zazněl asi nejslavnější ragtime Scotta Joplina – česky s názvem Komika, ovšem známější je jeho původní název The Entertainer (1902).

Černošský hudebník s bendžem v roce 1858, původní černošská hudba na dobové rytině

Klasikové stylu

Domácí interpreti

Z našich interpretů se tomuto stylu hry velice dobře věnoval Vladimír Klusák, umí jej velice dobře hrát třeba paní Eva Mládková (manželka Ivana Mládka). Klasickou skladbou v tomto stylu je známá klavírní skladba Jaroslava Ježka Bugatti Step.

Použité zdroje