Rakouské spolkové země

Z Multimediaexpo.cz

Rakousko je federací složenou z devíti spolkových zemí (německy Bundesland, plurál Bundesländer) s jistým stupněm autonomie, který však není tak velký jako u spolkových zemí Německa nebo států USA. Podle článku 2, odstavce 2 rakouské spolkové ústavy se však tyto celky označují jen jako země (německy Land, plurál Länder). Jednotlivé spolkové země jsou na spolkové úrovni zastoupeny ve spolkové radě, která je horní komorou rakouského parlamentu. Každá spolková země má také vlastní zemskou ústavu (německy Landesverfassungsgesetz).

Obsah

Orgány spolkových zemí

Každá spolková země má vlastní jednokomorový parlament zvaný zemský sněm (německy Landtag), a zemskou vládu (německy Landesregierung), v jejímž čele stojí zemský hejtman (německy Landeshauptmann) nebo zemská hejtmanka (německy Landeshauptfrau). Volby do zemských sněmů se v téměř všech rakouských spolkových zemích konají jednou za 5 let, v Horním Rakousku jednou za 6 let

Symboly spolkových zemí

Na rozdíl od členských států řady jiných federativních států mají rakouské spolkové země hned dvě vlajky (zemskou vlajku a zemskou služební vlajku). Dále má každá spolková země vlastní znak, Vídeň a Korutany mají znaky dva (velký a malý).

Správní členění spolkových zemí

S výjimkou Vídně, která se člení na 23 samosprávných městských okresů, se spolkové země dále člení na okresy a statutární města. Okresy se dále člení na obce, města a městysy. Pro soudní účely se spolkové země s výjimkou Vídně člení na soudní okresy.

Rakouský federalismus a kompetence spolkových zemí

Rakouský federalismus je obecně považován v podstatě za pomyslný, protože rakouské spolkové země mají jen relativně málo zákonodárných kompetencí. Mají na starosti záležitosti jako jsou významné budovy, územní plánování, ochrana přírody, myslivost, rybolov, zemědělství, ochrana dětí a výběr některých daní.

Téměř všechny záležitosti praktického významu, jako je trestní právo, občanské právo, pracovní právo, hospodářské právo, školství, věda, telekomunikace, zdravotní a sociální péče, jsou regulovány spolkovou legislativou. Také soudnictví je výlučně spolkovou záležitostí.

Za těmito relativně malými kompetencemi stojí převážně historické důvody, protože v dobách habsburské monarchie se o mnoha záležitostech rozhodovalo převážně ve Vídni. Tento historický vývoj ostře kontrastuje s vývojem v Německu.

Zemští hejtmani mají nicméně ve svých spolkových zemích na starosti také řadu úkolů, které spadají pod spolkovou administrativu, což jejich post činí velice významným. Do zemských kompetencí také spadá územní plánování a veřejné zakázky na zemské úrovni, což zemské politice přidává značnou váhu. V důsledku jsou spolkové země schopné zablokovat projekty schválené spolkovou vládou, jako v případě železničního tunelu pod Semmeringem.

Přestože mají rakouské spolkové země menší stupeň autonomie než německé spolkové země nebo státy USA, se Rakušané vášnivě identifikují jako občané příslušné spolkové země a často brání její byť malou nezávislost. Nezřídka se Rakušané identifikují na prvním místě například jako Tyrolané a pak teprve jako Rakušané.

Údaje o jednotlivých spolkových zemích

Země Hlavní město Obyvatelstvo Rozloha (km²) Hustota osídlení Města Obce
1 Vídeň Vídeň 1660,534 415 4,001.3 1 0
2 Dolní Rakousko Sankt Pölten 1588,545 19,178 82.8 74 499
3 Horní Rakousko Linec 1405,986 11,982 117.3 29 416
4 Štýrsko Štýrský Hradec 1203,986 16,392 73.5 34 509
5 Tyrolsko Innsbruck 698,472 12,648 55.2 11 268
6 Korutany Klagenfurt 560,753 9,536 58.8 17 115
7 Salcbursko Salcburg 529,085 7,154 74.0 10 109
8 Vorarlbersko Bregenz 364,611 2,601 140.2 5 91
9 Burgenland Eisenstadt 280,350 3,966 70.7 13 158

Historický vývoj

S výjimkou Burgenlandu a Vídně, které jako země vznikly až ve 20. letech 20. století, existují ostatní rakouské země jako takové již od středověku či od 19. století (Vorarlbersko) a nejpozději v dobách Rakouska-Uherska měly postavení autonomních korunních zemí s vlastními zemskými sněmy. Také hranice rakouských spolkových zemí jsou převážně historické. Až na územní ztráty některých rakouských zemí po první světové válce, jsou až na výjimky totožné s hranicemi z dob Rakouska-Uherska. Od 19. století až do současnosti zůstaly zcela beze změny hranice Salcburska a Vorarlberska. Pomineme-li výše zmíněné územní ztráty, zůstaly na území moderního Rakouska zcela netknuté také hranice Korutan, Štýrska a Tyrolska. Téměř beze změny zůstala i hranice Horních Rakous, které se od roku 1938 rozšířily o původně dolnorakouské katastrální území Hinterberg bei Steyr. Nejvíce změn prodělaly ve 20. století Dolní Rakousy. Ty po první světové válce získaly zcela nepatrnou část Uherska jižně od bratislavského Devína, ale roku 1920 se ve prospěch Československa zmenšily o Dyjský trojúhelník, Valticko a Západní Vitorazsko; k 1. lednu 1922 trvale přišly o svoji dlouholetou metropoli Vídeň, která se stala novou spolkovou zemí; roku 1938 pak ve prospěch Horních Rakous trvale ztratily katastrální území Hinterberg bei Steyr, ve prospěch Vídně přišly o řadu obcí v jejím okolí, přičemž mnohé jim byly roku 1954 zase vráceny. Vedle Vídně je další novodobou zemí i Burgenland, která je uměle vytvořeným celkem, patřícím do roku 1918 k Uhersku a poté do roku 1921 k Maďarsku, a je tvořen jeho bývalými převážně německojazyčnými oblastmi.

Související články


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rakousk%C3%A9_spolkov%C3%A9_zem%C4%9B“