Reciprocita

Z Multimediaexpo.cz

Reciprocita (z lat. reciprocus, vzájemný) znamená vzájemnost, vyrovnaný reciproční vztah podle zásady „jak ty mně, tak já tobě“.

Obsah

Ve společnosti a společenských vědách

Princip reciprocity čili vzájemnosti hraje v lidských společnostech významnou roli. Příjemce daru cítí povinnost dar oplatit, poškozený se cítí oprávněn k odvetě, v jednání i ve směně se lidé snaží zachovávat vyrovnané vztahy čili „účty“. V mezinárodních vztazích se pečlivě dodržuje požadavek reciprocity, například ve vzájemně přizávaných výhodách, ale také sankcích. Tak pokud stát A vypoví jistý počet diplomatů státu B, bude téměř jistě následovat stejná reciproční odveta. Výrazem reciprocity je i „zlaté pravidlo“ v etice:

„ Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. “

Princip reciprocity v mezilidských vztazích naráží na dva problémy:

  1. první krok jednání nemůže být reciproční a jedna ze stran musí začít;
  2. reciproční jednání se snadno zesiluje a stupňuje, takže série odvet může vytvořit vážný konflikt.

V matematice

Reciproční či převrácená hodnota čísla x je x-1 čili 1/x. Reciproký polynom je polynom, jehož první a poslední, druhý a předposlední atd. koeficienty se sobě rovnají. Reciproká rovnice je rovnice, jejíž pravou stranu tvoří reciproký polynom.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • M. Mauss, Esej o daru. Praha: SLON 1994
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Reciprocita“