Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Republic P-47 Thunderbolt
Z Multimediaexpo.cz
P-47 Thunderbolt | ||
P-47D-25-RE v roce 2001 | ||
Základní charakteristika | ||
---|---|---|
Určení | stíhací bombardér | |
Výrobce | Republic Aviation Company | |
Konstruktér | Alexander de Seversky Alexander Kartveli | |
První let | 6. května 1941 | |
Zařazen | 1942 | |
Vyřazen | 1955 (národní letecká garda) | |
Výroba | ||
Vyrobeno | 15 686 kusů | |
Varianty | Republic XP-72 | |
Uživatel | USAAF | |
Republic P-47 Thunderbolt byl americký stíhací letoun, ve své době se stal největší a nejtěžší jednomístnou stíhačkou s pístovým motorem, a to platí dodnes. Během války se stal jedním ze tří symbolů letectva USA (spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North American P-51 Mustang). Přezdívalo se mu „Jug“ (angl. džbán). Vyvinut byl z typu Republic P-43 Lancer, který měl sice slabý motor a nedostatek vybavení, ale zároveň měl silnou konstrukci. Stroj dostal tehdy nejsilnější motor Pratt & Whitney R-2800 a výkonný turbokompresor, se kterým měl potřebný výkon i ve větších výškách. Zamontování nebyl problém; už u typu P-43 se s ním počítalo. Jeho čtyřlistá vrtule měla průměr 3,71 m a tak musel být použit vysoký záďový podvozek, který se zatahoval směrem k trupu. Letoun vzlétl poprvé 6. května 1941. Typ byl silně vyzbrojen a pancéřován (včetně samosvorných obalů palivových nádrží), pro svou hmotnost a menší obratnost se však hodil spíše k doprovodu bombardérů či bitevní úkoly, než po vzdušné souboje se stíhači protivníka. Roku 1942 začla sériová výroba a od dubna 1943 se stroje objevovaly nad Evropou; jejich počet stále stoupal. Letouny byly časem vylepšovány, především jejich dolet. U verze P-47D byl pilotův výhled směrem vzad zlepšen zavedením kapkovitého krytu kabiny. Verze P-47D se vyrobilo nejvíce kusů, přes 12 500. Verze N měla kvůli doletu větší křídla, nasazena byla v Pacifiku.
Obsah |
Zahraniční uživatelé
Letoun sloužil v mnoha zemích Jižní Ameriky, ve Francii, Itálii, Jugoslávii, Turecku apod. Během války v Koreji se uvažovalo o obnovení jeho výroby. Brazílie a Mexiko nasadily své stroje P-47 ještě během druhé světové války. Brazilská jednotka 1º Grupo de Aviação de Caça (1ºGAvCa) vznikla 18. prosince 1943 a nedlouho poté začal výcvik brazilských pilotů v USA a Panamě. V září 1944 se jednotka přesunula do Itálie, kde už v té době působil expediční sbor brazilské armády. 1ºGAvCa začala v říjnu 1944, jako součást americké 350. stíhací skupiny USAAF, operovat ze základen severně od Říma — první bojový let provedla 14. října 1944. Používala letouny verzí P-47D-25-RE, P-47D-27-RE a P-47D-28-RE. Později se přesunula do Pisy, kde zůstala do konce války. Zaměřila se zejména na podporu pozemních jednotek. Provedla celkem 2546 bojových letů, při kterých zničila mimo jiné dvě letadla (dalších devět poškodila), třináct lokomotiv a 1304 motorových vozidel. Ztraceno bylo 16 letounů, šest ze 48 pilotů v boji padlo a čtyři padli do zajetí. Po válce brazilské letectvo provozovalo celkem 93 Thunderboltů verze D. Poslední byl vyřazen v roce 1958.[1]
Mexické letectvo do bojů krátce nasadilo svou 201. peruť (Escuadrón Aereo 201), která vznikla v polovině roku 1944. Od října 1944 se její personál přeškoloval na typ P-47 a poté se jednotka přesunula do filipínské Manily, kam dorazila 30. dubna 1945. 201. peruť zde byla nasazena v rámci 58. stíhací skupiny 5. letecké armády ze základny Porac (později operovala ze základny Clark Field). První bojový let peruť provedla 4. června 1945 a nadále zejména napadala pozemní cíle na Filipínách a Tchaj-wanu. 29 pilotů perutě provedlo celkem 298 bojových letů. V boji nepadl žádný. Po skončení války a návratu do Mexika obdržela 201. peruť 25 nových Thunderboltů verze P-47D-35-RA, které mexické letectvo provozovalo až do roku 1958.[2]
Uživatelé
- Bolívie
- Brazílie
- Dominikánská republika
- Ekvádor
- Filipíny
- Francie
- Honduras
- Chile
- Írán
- Itálie
- Jugoslávie
- Kolumbie
- Kuba
- Mexiko
- Německo - Luftwaffe (zajaté kusy)
- Nikaragua
- Peru
- Portugalsko
- Salvador
- Sovětský svaz
- Turecko
- USA
- Velká Británie
- Venezuela
- Tchaj-wan
Hlavní technické údaje
P-47D
- Osádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 12,42 m
- Délka: 10,998 m
- Výška: 4,47 m
- Nosná plocha: 27,87 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 4 536 kg
- Vzletová hmotnost:
- Max. vzletová hmotnost: 7 938 kg (17,500 lb)
- Maximální rychlost: 697 km/h ve výšce 9144 m
- Dostup: 13 106 m
- Stoupavost: 15,9 m/s
- Dolet: 1 287 km
Pohonná jednotka
- 1× dvouhvězdicový vzduchem chlazený osmnáctiválec Pratt & Whitney R-2800-59 Double Wasp
- Výkon motoru: 2 535 hp (1890 kW)
Výzbroj
- 8× kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm
- 907 kg pum (nebo 10× neřízená střela ráže 127 mm)
YouTube
P-47 Thunderbolt – Republic's Fighter Aircraft |
Republic P-47D Thunderbolt |
Literatura
- BOWMAN, Martin. P-47 Thunderbolt vs Bf 109G/K : Evropa 1943-45. Praha : Grada, 2010. 80 s. ISBN 978-80-247-3444-6.
Reference
- ↑ PÁTEK, Zdeněk. Brazilské a mexické thunderbolty ve 2. světové válce. HaPM, listopad 1995, roč. V, čís. 11, strana 26. ISSN 1210-1427.
- ↑ PÁTEK, Zdeněk. Brazilské a mexické thunderbolty ve 2. světové válce. HaPM, listopad 1995, roč. V, čís. 11, s. 27. ISSN 1210-1427.
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |