Rošáda
Z Multimediaexpo.cz
Rošáda (dříve psaná i rocháda) je zvláštní tah v šachu, při kterém táhne zároveň král a věž. Je to jediný tah, při kterém se zároveň pohybují dvě figury stejné barvy. Cílem rošády je přesunout krále na bezpečnější pozici na šachovnici a zároveň vyvinout svou vlastní věž.
Král, kterým se při provádění rošády táhne nejdříve, udělá dva kroky ve směru věže. Pak krále tato věž přeskočí a postaví se na sousední pole. Při tom se rozlišuje mezi krátkou a dlouhou rošádou. Pokud se pohybuje král a bližší věž na královském křídle, jedná se o krátkou rošádu - v šachové notaci se snačí symbolem 0-0. Při tahu krále a vzdálené věže na dámském křídle se jedná o dlouhou rošádu - v šachové notaci se značí symbolem 0-0-0.
Existují celkem 4 možné rošádové tahy:
- Ke1-c1 a Va1-d1 (dlouhá bílá rošáda)
- Ke1-g1 a Vh1-f1 (krátká bílá rošáda)
- Ke8-c8 a Va8-d8 (dlouhá černá rošáda)
- Ke8-g8 a Vh8-f8 (krátká černá rošáda)
Rošáda může být provedena pouze tehdy když
- králem nebylo ještě táhnuto
- s příslušnou věží nebylo ještě táhnuto
- mezi králem a věží nestojí žádná jiná figura
- král nesmí přejít přes žádné pole, které ohrožuje nepřátelská figura (byl by v šachu)
- král před provedením a po provedení rošády nestojí v pozici šach
- král a vybraná věž musí stát na stejné řadě
Věž může přecházet přes ohrožené pole nebo může být ohrožena nepřátelskou figurou. Rošáda patří mezi tahy králem. Pokud hráč neprovede rošádu v souladu s pravidly a soupeř tuto skutečnost reklamuje, musí hráč namísto rošády provést jiný tah králem (například může udělat rošádu na opačnou stranu). Pokud není možný žádný jiný tah králem v souladu s pravidly, může udělat libovolný jiný tah (tzn. nemusí nezbytně hrát věží).
Pokud neplatí podmínka (1) a (2), je zakázáno provést příslušnou rošádu navždy (do konce partie). Pokud nejsou splněny podmínky (3) až (5) je zákaz udělat rošádu pouze dočasný.
Podmínka (6) byla Mezinárodní šachovou federací přijata až roku 1972, aby se znemožnilo provádět rošádu vertikálně pomocí pěšce proměněného na sloupci e ve věž. Tento způsob rošády byl „objeven“ nizozemským šachistou Maxem Pamem a použit jeho krajanem Timem Krabbé v jedné žertovné šachové úloze.
V kompozičním šachu se rošáda vždy považuje za povolenou, pokud nelze retrográdní analýzou prokázat, že před dosažením úvodní pozice úlohy bylo králem či věží pohnuto.
Opačné rošády
Opačné rošády je situace, kdy obě strany udělaly rošádu a každá na jinou stranu. Tím pádem jedna udělala krátkou rošádu, druhá dlouho rošádu. Toto postavení krále ve většině případů určuje plán hry, jelikož obě strany mohou bezstarostně útočit na soupeřova krále pěšci i ostatními figurami, bez obav o oslabení postavení vlastního krále. Jsou však i případy kdy při opačných rošádách není útok na soupeřova krále dobrým plánem (například pokud stále ještě probíhá boj o centrum).
Zvláštnosti
- rošáda je jediný tah, při kterém se současně pohybují dvě figury stejné barvy
- je to jediný tah, při kterém nemůže být odstraněna ze šachovnice žádná figura
- pokud nepočítáme tah en passant, je rošáda jediným tahem, kde podmínky pro jeho provedení určuje minulost hrané partie (bylo nebo nebylo táhnutou určitou figurou)
- dvě zcela identická postavení figur, ale s rozdílnými právy provést rošádu, se chápou od roku 1964 dvě různá postavení
- nelze žádným způsobem vrátit v dalším tahu postavení figur do postavení před provedením rošády
- je to jediný tah, kdy může věž při svém pohybu přeskočit jinou figuru (krále)
- mimo odtažného šachu je to jediný tah, kdy lze dát tahem krále šach nebo mat.
Smysl rošády
V počáteční fázi šachové partie se obvykle hraje o vládnutí středu šachovnice. Středoví pěšci jsou vysunuti vpřed a král je bez jejich ochrany ve středu šachovnice v nebezpečí. Věže v této fázi hry stojí uvězněny na okraji šachovnice. Rošáda je velmi dobrý způsob, jak se vypořádat s těmito slabinami. Jediným tahem lze krále skrýt na kompaktní obranou řadu pěšců a zároveň rychle dostat do hry jednu z věží.
Krátká rošáda bývá považována za bezpečnější než dlouhá rošáda. Při dlouhé rošádě je trochu obtížnější bránit dlouho řadu pěšců, neboť např. pěšec ve sloupci a není vůbec chráněn. Obvykle bývá 8 malých rošád v 10 partiích. Dlouhá rošáda se používá jen zřídka.
Pokud provedou bílý a černý rošády na opačné strany (jako se často stává v tzv. dračích variantách), následuje obvykle velmi prudký boj, neboť protivník může nasadit do útoku řadu pěšců bez nebezpečí oslabení pozice vlastního krále.
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |