Rozdělov
Z Multimediaexpo.cz
Rozdělov je část statutárního města Kladna v okrese Kladno. Rozkládá se na západním okraji Kladna, přibližně 3 km od centra. Rozdělovem probíhá silnice II/238 z Kladna přes Rozdělovský most do Kamenných Žehrovic, další silnice III. třídy vycházejí z Rozdělova též do Smečna, Libušína a Velké Dobré. Při jižním okraji sídla je situována železniční zastávka Kladno-Rozdělov na trati 120 Praha – Kladno – Rakovník.
Je zde evidováno 946 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 2 783 obyvatel.[2]
Rozdělov je také název katastrálního území o rozloze 4,46 km2.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1780.[3]
Původně se v těchto místech (poblíž dnešní křižovatky u kostela) nacházel pouze hospodářský dvůr, patřící kladenské vrchnosti, jíž představoval v 18. století břevnovsko-broumovský klášter benediktinů. Aby zajistil pro dvůr více pracovních sil, nechal v roce 1783 opat Štěpán Rautenstrauch, ve své době jeden z předních propagátorů tzv. raabizace, rozdělit část zdejších pozemků (odtud název) pro nově povolané osadníky z Broumovska a založit pro ně osadu (obdobně vznikl v téže době na opačné straně Kladna Štěpánov, dnes součást Kročehlav). V roce 1814 čítal Rozdělov již 15 domů a 114 obyvatel. Prudký příliv obyvatel přišel s industrializací Kladenska ve druhé polovině 19. století, zejména pak po roce 1888 v souvislosti se zahájením těžby na blízkém dole Max u Libušína. Za nacistické okupace došlo roku 1940 k připojení okolních obcí včetně Rozdělova ke Kladnu, čímž bylo vytvořeno tzv. Velké Kladno. Všechna okupační nařízení byla sice po osvobození roku 1945 plošně zrušena, v roce 1947 však byl Rozdělov definitivně s Kladnem sloučen.
Doposud volný prostor mezi oběma sídly od 50. let 20. století zaplnila nová výstavba[4] (mj. tzv. Rozdělovské věžáky); dnes tak Rozdělov s Kladnem stavebně zcela splývá.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Václava − římskokatolický farní kostel v novobyzantském slohu z let 1925–1927 na křižovatce ulic Vítězná a Vašíčkova
- Kaplička sv. Mikuláše − kaplička se zvoničkou na staré rozdělovské návsi (nám. Jana Opletala); v nadpraží uveden letopočet 1802
- Rozdělovské duby
- Rozdělovské lípy − trojice památných stromů u kapličky
- Rozdělovské věžáky – šest věžáků z let 1953–1957
Reference
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 96.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 96.
- ↑ Vznikem rozdělovského sídliště se zabývá kniha Alexandra Němce a Romana Hájka: Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. Halda, Kladno 2018. ISBN 978-80-907236-0-3.
Externí odkazy
- Územně identifikační registr ČR (katastr:664961)
- Kladno minulé - Rozdělov
- Kladno minulé - Bývalý Nový dvůr, dnešní Rozdělov
|
Město Kladno |
---|
Dubí • Kladno • Kročehlavy • Rozdělov • Švermov • Vrapice |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |