Rudolf Zahradník

Z Multimediaexpo.cz

Prof. ing. Rudolf Zahradník, DrSc., Dr.h.c. mult. (* 20. října 1928, Bratislava) je český fyzikální chemik, bývalý předseda Akademie věd ČR.

Obsah

Život

Byl členem skauta a obdržel junácký bronzový kříž (1939-1945). V roce 1952 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od roku 1961 byl pracovníkem Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského. Zabýval se zejména teoretickou kvantovou chemií konkrétněji teorií molekulárních orbitalů, teorií chemické reaktivity, slabými mezimolekulárními interakcemi, molekulovou spektroskopií, teorií relativity aj. Je autorem více než 300 odborných článků a asi desítky odborných knih. 24. února 1993 byl zvolen předsedou Akademie věd České republiky a v této funkci působil do roku 2001. Byl zakládajícím členem a v letech 19941997 předsedou Učené společnosti ČR.

Ocenění

Během své kariéry získal řadu cen a dalších ocenění, mimo jiné získal čestné doktoráty na univerzitách v Pardubicích, v Drážďanech, ve Fribourgu a Washingtonu.[1] V roce 1999 mu papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice.[2] V roce 2003 obdržel z rukou francouzského premiéra vyznamenání Chevalier dans l Ordre des Palmes Académiques.

Obhajoba Akademie věd ČR

Po roce 1993 nesl jako předseda AV ČR hlavní tíhu prvé polistopadové vlny tržních fundamentalistů o likvidaci AV ČR a základního výzkumu, vedoucí k drastické a kontroverzní redukci akademie věd v roce 1993 na polovinu. Ve funkci předsedy akademie věd se zasazoval proti snahám o byrokraticko-politická a jednostranně tržní hodnocení vědeckých výsledků, neberoucím v úvahu zásadní rozdíly mezi vědními obory a nesouměřitelnost různých typů badatelských výsledků. Na Akademickém sněmu roku 2000 shrnul svou sedmiletou aktivitu ve funkci předsedy AV ČR jako "usilování o náležitou pozici vědy a vzdělanosti ve společnosti a úsilí spojené s náležitým legislativním postavením badatelství a vzdělávání". Současně však konstatoval, že dvě třetiny aktivit v tomto směru byly "zbytečné, iracionální a dílem trapné", a pokračoval:

Mezi nejneuvěřitelnější aktivity patří už po léta potřeba hájit samu existenci Akademie. Ptáte se proč? Proto, že v naší společnosti existují lidé, kteří si přejí zánik Akademie. Ptáte se, kde se berou? Je to jednak ta nevelká skupina lidí tvořící jakousi průmyslovou lobby. Na tom nic nemění to, že naprostá většina průmyslu má k Akademii věd a k základnímu badatelství výrazně pozitivní vztah. Ona lobby si slibuje od eventuálního zániku Akademie věd zisk; zisk, který by posloužil všemu, co lze uložit pod označení průmyslový výzkum. Za druhé se tyto hlasy ozývají z některých částí vysokých škol. V naprosté většině případů nepřísluší tyto hlasy lidem, kteří jsou dobrými učiteli a badateli. I u této skupiny hrají určitou úlohu peníze, ale navíc se zde uplatňují i emoce pramenící z pocitu určité vlastní nedostatečnosti. Navíc tyto lidi láká představa, že se zánikem Akademie věd by zanikla instituce, kterou - pokud není nic lepšího - lze použít pro měření badatelské kvality a produktivity. Nutno říci, že ve většině případů se usilovalo o zánik Akademie v zaobalené formě, totiž požadavkem zániku rozpočtové kapitoly Akademie.

Kontroverze

Před r. 1989 byl prof. Zahradník zřejmě vystaven šikanování některými komunisty, pravděpodobně motivovanému i vyřizováním odborných rozporů. S některými z nich po listopadu 1989 coby ředitel ústavu kvůli etickým selháním rozvázal pracovní poměr a stal se terčem jejich opakovaných útoků.[3]

Reference

  1. Rudolf Zahradník
  2. Vstupte! s Rudolfem Zahradníkem o životě, který patřil vědě...
  3. L. Jaklová, R. Zahradník: "Myšlení jako vášeň". Academia, 1978. Též stanovisko Etické komise AV

Externí odkazy