V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Sársko

Z Multimediaexpo.cz

Sársko
Vlajka

Vlajka

Základní údaje
Hlavní město: Saarbrücken
Rozloha: 2568,69 km²
Obyvatelstvo: 1 056 000 (prosinec 2004)
Hustota zalidnění: 411 obyvatel/km²
ISO 3166-2: DE-SL
Oficiální web: www.saarland.de
Politika
Předseda vlády: Peter Müller (CDU)
Vláda: CDU, FDP/DPS,
Bündnis 90/Die Grünen
Sársko na mapě Německa
Sársko na mapě Německa

Sársko (německy Saarland) je jednou ze 16 spolkových zemí Německé spolkové republiky. Kromě městských spolkových zemí Berlína, Hamburgu a Brém je nejmenší německou spolkovou zemí. Hlavním a největším městem je Saarbrücken s přibližně 200 000 obyvateli. Sársko se nachází v jihozápadní části Německa, hraničí s Francií, Lucemburskem a spolkovou zemí Porýní-Falc. Na ploše 2500 km² žije asi jeden milión obyvatel. Sársko je rozděleno na šest administrativních celků. Region patřil dříve mezi průmyslové oblasti, jako památka se zachovala Völklingenská ocelárna, která byla v roce 1994 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.

Obsah

Geografie

Sársko hraničí na jihu a na východě s francouzským departementem Moselle, na západě s Lucemburskem a na severu a na východě se spolkovou zemí Porýní-Falc. Je pojmenováno po řece Saar, která je přítokem řeky Mosely a teče napříč sárským územím od jihu k severovýchodu. Jedna třetina rozlohy Sárska je pokryta lesy, což je skoro nejvíce ze všech německých spolkových zemí. Terén země je kopcovitý, nejvyšší hora Dollberg měří 695,4 metru nad mořem. Nejvíce obyvatel žije při hranici s Francií v aglomeraci, která obklopuje hlavní město.

Kraje

Sársko je rozděleno do šesti krajů (německy Kreise)

Soubor:Saarland map.png
  • 1. Merzig-Wadern
  • 2. Neunkirchen
  • 3. Saarbrücken
  • 4. Saarlouis
  • 5. Saarpfalz
  • 6. Sankt Wendel

Historie před první světovou válkou

Území Sárska bylo osidlováno keltskými kmeny Treverů a Mediomatriků. Největší památkou z této doby je zbytek opevněného hradiště v Otzenhausenu na severu země. V prvním století před naším letopočtem zřídila Římská říše toto území jako část své provincie Belgica. Keltské obyvatelstvo se mísilo s římským. Region prosperoval, což dnes můžeme pozorovat na pozůstatcích po římských sídlech. Římská nadvláda skončila v pátém století našeho letopočtu, kdy toto území dobyli Frankové. Území Sárska bylo rozděleno do několika malých oblastí. Některé z nich byly spravovány panovníky ze sousedních zemí. V průběhu let tyto oblasti získaly vysokou míru nezávislosti, ohrožovanou pouze francouzskými králi, kteří chtěli sjednotit pod svou vládu všechna území na západním břehu Rýna. Nakonec to nebyli francouzští králové, nýbrž armády francouzské revoluce, které ukončily nezávislost států na území dnešního Sárska. V roce 1792 dobyly tato území a stanovily je součástí Francouzské republiky. Některé vesnice se staly součástí departementu de la Sarre, několik vesnic na východě země bylo připojeno k departementu Donnersberg. Po porážce Napoleona roku 1815 bylo Sársko rozděleno do tří částí. Největší z nich se stala součástí pruské rýnské provincie. Další část, obdobná jako dnešní zemský okres Saarpfalz, byla přidělena Bavorskému království jako součást Rýnské falce. Nejmenší část, ves Nohfelden byla součástí Oldenburska. 31. července 1870 nařídil francouzský císař Napoleon III. invazi přes řeku Saar k dobytí Saarbrückenu. První výstřely francouzsko-pruské války zazněly na spichernských výšinách jižně od Saarbrückenu. Po této válce se Sársko stalo součástí sjednoceného Německa.

Historie po první světové válce

V roce 1920 bylo se souhlasem Versailleské smlouvy vytvořeno Sárské teritorium, takzvané Saargebiet. Toto teritorium spadalo pod přímou správu Společnosti národů reprezentovanou zastupujícím předsedou komise vlády. Zde je jejich chronologický seznam:

  • 26. února 1920 - 18. března 1926 Victor Rault (Francie)
  • 18. března 1926 - 8. června 1927 George Washington Stephens (Kanada)
  • 8. června 1927 - 1. dubna 1932 sir Ernest Colville Collins Wilton (Spojené království)
  • 1. dubna 1932 - 1. března 1935 Geoffrey George Knox (od roku 1935 s titulem sir) (Spojené království)

Ve skutečnosti bylo ovšem Sársko po 15 let pod kontrolou Francie V roce 1933 do Sárska emigrovaly početné skupiny antinacistů z Německa, poněvadž Sársko nespadalo pod přímou správu Třetí říše. Protinacistické skupiny se zasazovaly o to, aby bylo Sársko spravováno Francií dokud bude v Německu u vlády Adolf Hitler. Po vypršení patnáctiletého období pod správou Společnosti národů bylo v Sársku vyhlášeno veřejné referendum o přičlenění Sárska k Německu. 90,3 procenta voličů se vyslovilo pro. Nacisté jmenovali do funkce říšského komisaře pro Sársko Josefa Bürckela (1895 - 1944). Název jeho funkce se v originálu několikrát změnil a zněl nejprve Říšský komisař pro začlenění Sárska (Reichskommissar für die Rückgliederung des Saarlandes), poté Říšský komisař pro Sársko (Reichskommissar für das Saarland), dále Říšský komisař pro Sárskou falc (Reichskommissar für die Saarpfalz) a nakonec Říšský místodržící v Západní marce (Reichsstatthalter in der Westmark). 28. září 1944 byl Josef Bürckel vystřídán Willi Stöhrem, který Sársko spravoval do 21. března 1945.

Historie po druhé světové válce

Vlajka Sárska v letech 1947 - 1956

Po konci 2. sv. války spadalo Sársko do francouzské okupační zóny, kde měla autonomní status. Ostatní země francouzské zóny se r. 1949 připojily k SRN. Sársko se připojilo od 1957 po referendu z r. 1955.

Představitelé Sárska

Zástupci Společnosti národů

  • 1920 - 1926: Victor Rault (Francie)
  • 1926 - 1927: George Washington Stephens (Kanada)
  • 1927 - 1932: Sir Ernest Colville Collins Wilton (Spojené království)
  • 1932 - 1935: Geoffrey George Knox (Spojené království)

Říšští komisaři

  • 1935 - 1944: Josef Bürckel (NSDAP)
  • 1944 - 1945: Willi Stöhr (NSDAP)

Předsedové zemské vlády

  • 1945 - 1946: Hans Neureuther
  • 1946 - 1947: Erwin Müller
  • 1947 - 1955: Johannes Hoffmann (CVP)
  • 1955 - 1956: Heinrich Welsch (bez politické příslušnosti)
  • 1956 - 1957: Hubert Ney (CDU)
  • 1957 - 1959: Egon Reinert (CDU)
  • 1959 - 1979: Franz Josef Röder (CDU)
  • 1979 - 1985: Werner Zeyer (CDU)
  • 1985 - 1998: Oskar Lafontaine (SPD)
  • 1998 - 1999: Reinhard Klimmt (SPD)
  • od roku 1999: Peter Müller (CDU)

Externí odkazy


Německo – Deutschland – (D)
Spolkové země Německa a jejich hlavní města

Bádensko-Württembersko (Stuttgart) • Svobodný stát Bavorsko (Mnichov) • Berlín • Braniborsko (Postupim) • Svobodné hanzovní město Brémy (Brémy) • Dolní Sasko (Hannover) • Svobodný stát Durynsko (Erfurt) • Svobodné a hanzovní město Hamburk (Hamburk) • Hesensko (Wiesbaden) • Meklenbursko-Přední Pomořansko (Schwerin) • Porýní-Falc (Mohuč) • Sársko (Saarbrücken) • Svobodný stát Sasko (Drážďany) • Sasko-Anhaltsko (Magdeburk) • Severní Porýní-Vestfálsko (Düsseldorf) • Šlesvicko-Holštýnsko (Kiel)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/S%C3%A1rsko“