Sociálnědemokratická strana Německa
Z Multimediaexpo.cz
Sozialdemokratische Partei Deutschlands (SPD) (česky: Sociálnědemokratická strana Německa) je nejstarší a nejpočetnější politická strana v Německu a jedna z nejstarších stran na světě.
Ačkoliv má strana své kořeny v dělnickém hnutí (dodnes je například členem Socialistické internacionály), mění se zejména v posledních letech ve stranu liberálně středolevé orientace. SPD má i svou organizaci pro mladé - členové mladší 35 let jsou organizováni v Jusos (Mladí socialisté v SPD, německy Jungsozialisten in der SPD).
Od listopadu 2009 je předsedou strany Sigmar Gabriel.
Obsah |
Historie
Do vzniku republiky (1863-1919)
Strana za datum svého založení považuje 23. květen 1863, kdy byl v Eisenachu založen Ferdinandem Lassallem liberálnědemokratický Sněm německých dělnických spolků. V roce 1869 pak byl Augustem Bebelem and Wilhelmem Liebknechtem přetvořen na Sociálnědemokratickou dělnickou stranu. Tzv. protisocialistickými zákony Otto von Bismarcka z roku 1878 byly socialisté zakázáni, především kvůli jejich prorevolučním a protimonarchistickým názorům. V roce 1890 je však strana opět povolena a mění své jméno na SPD.
V reakci na vyloučení z politického spektra je nový Erfurtský program SPD z roku 1891 mnohem radikálnější než původní Gothajský program z roku 1875. Na přelomu století v SPD zuřil ideový boj mezi orthodoxním marxismem (Karl Kautsky a Rosa Luxemburgová) a revisionismem (Eduard Bernstein, Friedrich Ebert a Philipp Scheidemann). V roce 1903 byli sice revisionisté poraženi, ale jejich posice stále sílila.
Síla socialistů postupně narůstala a v roce 1912 se stali nejsilnější stranou v parlamentu. Přesto však neměli žádný podíl na vládě. Jako jedna z nejsilnějších stran musí SPD převzala díl odpovědnosti za financování válečného úsilí Německa. To se stalo novým dělícím kritériem, když i někteří bývalí revisionisté (Bernstein) byli pacifisty. To vedlo k rozkolu v SPD, v jehož důsledku 4. dubna 1917 založila skupina vyloučených členů USPD (Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands, Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa), jejíž předsedou se stal Hugo Hasse.
Výmarská republika (1919-1933)
Po vzniku republiky se radikálnější část nezávislých sociálních demokratů odděluje od USPD a zakládají Komunistickou stranu Německa (Kommunistische Partei Deutschlands, KPD), která se později stane největším protivníkem sociálních demokratů. Během let 1919-20 však zůstává hlavním oponentem SPD stále významnější USPD, která získává na úkor SPD 750000 členů a srovnatelný volební výsledek. Během roku 1920 probíhá v USPD debata o vztahu ke Kominterně. V důsledku toho se od USPD odděluje levé křídlo vedené Ernstem Thälmannem, které se slučuje s KPD, a vzniká tak VKPD (Vereinigte Kommunistische Partei Deutschlands, Sjednocená komunistická strana Německa), z níž se pozdějí stává masová KPD. Většina ze zbývajících členů USPD se 24. září 1922 slučuje s SPD, dávají tak vzniknout VSPD (Vereinigte Sozialdemokratische Partei Deutschlands, Sjednocená sociálnědemokratická strana Německa). Zatímco SPD byla součástí tzv. výmarské koalice podporující republikánské zřízení, komunisté se stavěli proti novému režimu.
Nacistické období (1933-1945)
Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byla strana v dubnu 1933 rozpuštěna. Její představitelé byli vězněni v koncentračních táborech. Část členů SPD bojovala ve Španělské občanské válce.
Poválečné období (po roce 1945)
Strana byla v roce 1945 obnovena ve všech okupačních zónach.V sovětské zóně se spojila s KPD a vytvořila SED,který v NDR vládl až do roku 1989.V západním Německu byla SPD dlouhá léta v opozici.V roce 1966 vstoupila s CDU a CSU do velké koalice.V roce 1969 vytvořila koalici s FDP. Roku 1972 (poprvé od roku 1949) vyhrála volby a vládla až do roku 1982 v koalici s liberály. Znovu k moci se na 7 let dostala až v roce 1998,v koalici se Zelenými. V letech 2005-2009 byla ve velké koalici s CDU/CSU. Po volbách v roce 2009 přešla do opozice kvůli vítězství CDU/CSU s FDP.
Politici SPD
Kancléři
- Friedrich Ebert - 1918
- Philipp Scheidemann - 1919
- Gustav Bauer - 1919-1920
- Hermann Müller - 1920 a 1928-1930
- Willy Brandt - 1969-1974
- Helmut Schmidt - 1974-1982
- Gerhard Schröder - 1998-2005
Prezidenti
- Friedrich Ebert - 1919-1925
- Gustav Heinemann - 1969-1974
- Johannes Rau - 1999-2004
Volební výsledky
Volební výsledky od roku 1949
Rok | Počet % | Počet sedadel | Kandidát na Kancléře |
---|---|---|---|
1949 | 29,2 % | 131 | Kurt Schumacher |
1953 | 28,8 % | 151 | Erich Ollenhauer |
1957 | 31,8 % | 169 | Erich Ollenhauer |
1961 | 36,2 % | 190 | Willy Brandt |
1965 | 39,3 % | 202 | Willy Brandt |
1969 | 42,7 % | 224 | Willy Brandt |
1972 | 45,8 % | 230 | Willy Brandt |
1976 | 42,6 % | 214 | Helmut Schmidt |
1980 | 42,9 % | 218 | Helmut Schmidt |
1983 | 38,2 % | 193 | Hans-Jochen Vogel |
1987 | 37,0 % | 186 | Johannes Rau |
1990 | 33,5 % | 239 | Oskar Lafontaine |
1994 | 36,4 % | 252 | Rudolf Scharping |
1998 | 40,9 % | 298 | Gerhard Schröder |
2002 | 38,5 % | 251 | Gerhard Schröder |
2005 | 34,2 % | 222 | Gerhard Schröder |
2009 | 23,0 % | 146 | Frank-Walter Steinmeier |
Reference
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |