Savci

Z Multimediaexpo.cz


Savci (Mammalia) jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat, mají srst kromě řádů kytovci, luskouni a sirény (ale i u nich je alespoň u mláďat) a to, že jsou teplokrevní.

Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.

Savci jsou definováni jako poslední společný předek druhů Ornithorhynchus anatinus (Monotremata) a Homo sapiens (Placentalia) a všichni jeho potomci. (zdroj)

Obsah

Společné znaky savců

  • mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C
  • tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů (vlníky-tvoří podsadu, osiníky a pesíky- tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy což jsou třeba vousy), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
  • pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové (sexuální) a mléčné
  • naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty; existují také vejcorodí savci
  • tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
  • krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné
  • na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
  • savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení …)
  • z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky), tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
  • s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců
  • mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky; v dolní čelisti mají jedinou kost

Rychlost

Lachtan 
40 km/h
Antilopa 
95 km/h
Lenochod 
0,24 km/h
Kočka 
48 km/h
Gepard 
96 - 101 km/h (na úseku max. 400 m 112 km/h)
Hyena 
64km/h
Delfín 
26 km/h (max. 64 km/h)
Závodní kůň 
69 km/h
Člověk (rekord) 
36 km/h

Fylogeneze savců

Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů). Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinu živorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. Multituberculata) má blíže k živorodým než k ptakořitným. Živorodí se dělí na dvě větve - vačnatci a placentálové. V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – Afrotheria (zahrnující řády sirény, damani, chobotnatci, Afrosoricida, bércouni a hrabáči) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev chudozubých, která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu Boreoeutheria).

Recentní řády

Srovnáno podle abecedy.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Savci
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Savci“