Skokan hnědý
Z Multimediaexpo.cz
Skokan hnědý (Rana temporaria) je obojživelník z čeledi skokanovití. Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy.[1]
Obsah |
Popis
Skokani hnědí mohou dorůst délky těla 10 cm, zřídka i více. Zbarvení je dosti proměnlivé, obecně se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Na hřbetní straně těla bývají nepravidelné skvrny. Na nohách jsou tmavší příčné pruhy. Zadní nohy jsou silně vyvinuty a umožňují skoky o délce až 1 m a také velmi dobré plavání a potápění.[2]
Rozšíření a prostředí
Evropa kromě nejjižnějších částí. V ČR na celém území.[3] Areál skokana hnědého zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. V Evropě žije ze všech žab nejseverněji.[2] Skokani hnědí se vyskytují do nadmořské výšky asi 2500 m. Na prostředí nemají zvláštní nároky, pouze nesmí být příliš suché. Nejvhodnější jsou vlhké nížiny.[2]
Způsob života
Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí.[2] Potravou je mu různý hmyz, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši.[1] Koncem října či začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm) nebo v mrazu prostých úkrytech v zemi. Probouzejí se časně na jaře, už když začíná odtávat led.[2][1]
Rozmnožování
Rozmnožování probíhá časně na jaře, hned po probuzení žab ze zimní strnulosti. Pokud žáby přezimovaly na dně vodní nádrže, většinou se ve stejné nádrži i množí.[1] Samci se ozývají mručivým : vrrru – vrrru – vrrru….[3] Snůška má podobu rosolovitého chuchvalce plovoucího při hladině a obsahuje obvykle 1000 až 2500 vajíček[3], ale velké samice s dobrou kondicí mohou naklást až 4000 vajíček.[1] Ve vajíčkách je tmavý pól (směřující vzhůru) a světlý pól (směřující dolů). Pulci se líhnou za 3 až 4 týdny, k proměně v malé žabky potřebují asi 2 až 3 měsíce. Pohlavní dospělosti dosahují ve třetím roce života.[1]
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 DIESENER, Günter, DIESENEROVÁ, Ruth, REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, str. 82
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 DIESENER, Günter, DIESENEROVÁ, Ruth, REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, str. 80
- ↑ 3,0 3,1 3,2 http://www.biolib.cz/cz/taxon/id330/
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |