Skupina 42
Z Multimediaexpo.cz
Skupina 42 byla česká umělecká skupina, založená v roce 1942. Ačkoliv její kořeny je možné hledat již v letech 1938 – 1939, formovat se začala v roce 1940.
Činnost skupiny byla ukončena v roce 1948, její vliv na českou literaturu a české umění vůbec lze však najít i mnohem později.
Tato skupina byla velmi ovlivněna především civilismem, kubismem, futurismem a konstruktivismem, lze zde nalézt i určité prvky surrealismu a existencialismu.
Základním programem skupiny je zaměření na město, městskou krajinu a městský způsob života. Speciálně především na městskou periférii, na továrny a na život obyčejných pracujících lidí. Vychází ze zjištění, že právě toto, nikoli opěvovaný a heroizovaný venkov je světem, v němž v moderní době lidé převážně žijí. Světem (přesně v intencích filosofické definice Martina Heideggera) který nás utváří, formuje a deformuje. Nebylo to už tedy čisté okouzlení technikou jako v konstruktivismu nebo futurismu, jako spíše přijetí jakéhosi statutu quo. Cosi jako vědomí, že technika je krásná i zrůdná zároveň. Z toho vyplývá i jistý, dnes bychom řekli „ekologický“ rozměr jejich díla, který se naplno uplatňuje například v rozsáhlém Hudečkově malířském a grafickém cyklu Noční Chodci. Zároveň se v dílech této skupiny programově uplatňuje jakási metafyzická složka. Je to cosi jako „mytologie městské krajiny“ v níž nefigurují víly, rusalky a vodníci, nýbrž metaři, holiči a tovární dělníci. Tento rys klade skupinu 42 vlastně do blízkosti tzv. magického realismu. Dobře tento rys vystihuje například název Kainarovy básnické sbírky Nové mýty, obsahující mj. známou báseň Stříhali do hola malého chlapečka.
Na vzniku a formování skupiny se pochopitelně výrazně podepsalo stísněné období protektorátu a druhé světové války. Zároveň však výrazně vychází z předválečných uměleckých směrů, na které integrálně navazuje, a proto rozhodně není pouze reakcí na válečné období. Význam skupiny daleko přesahuje do padesátých a šedesátých let. V podstatě se tak jedná o jednu z nejvýznamnějších uměleckých skupin v českém umění dvacátého století.
Hlavním teoretickým podkladem (v podstatě uměleckým programem) této skupiny byla stať J. Chalupeckého Svět, v němž žijeme, z níž je zde publikován závěr:
Umění objevuje skutečnost, vytváří skutečnost, odhaluje skutečnost, ten svět, v němž žijeme, a nás, kteří žijeme. Neboť nejen tématem, ale smyslem a záměrem umění není nic než každodenní, úděsné a slavné drama člověka a skutečnosti: drama záhady čelící zázraku. Nebude-li toho moderní umění schopno, bude zbytečné.
Autoři
Autoři ovlivnili pozdější generaci autorů, Oldřicha Mikuláška, Egona Bondyho či Bohumila Hrabala.
Literatura
- Eva Petrová a kolektiv autorů: Skupina 42, Akropolis, Praha 1998, ISBN 80-85770-67-9
- Zdeněk Pešat, Eva Petrová (ed.): Skupina 42, Atlantis, Brno 2000, ISBN 80-7108-209-0, EAN 9788071082095
- Izabela Mroczek, Dom, ulica, miasto w poezji czeskiej Grupy 42, Śląsk, Katowice-Warszawa, 2005
- Leszek Engelking: Codzienność i mit. Poetyka, programy i historia Grupy 42 w kontekstach dwudziestowiecznej awangardy i postawangardy, Wydawnictwo Uniwersytetu Łódzkiego,Lodz 2005, ISBN 83-7171-826-8
Externí odkazy
- Legendární Skupina 42, Josef Fronc, Zpravodaj 2/2005, na webu Společnosti SČSZ
- Avant-gardists – A pair of art rebels step into the mainstream, Naomi Lindt, 8.3.2006, The Prague Post (anglicky)
- České diskontinuity, rozhovor Petra Wolfa s Jiřím Kotalíkem na stránkách jedinak.cz
- ukázky (fotografie) knihy Skupina 42
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |