V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Slavkov (okres Uherské Hradiště)

Z Multimediaexpo.cz


Slavkov je obec, která se nachází v okrese Uherské Hradiště, kraj Zlínský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 697 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1261. Obec Slavkov leží v náhorní rovině v blízkosti Horního Němčí. Název obce je odvozen podle Slávka, syna Bohuše z Rýznburka. Historické názvy: 1261 Slevkov, 1421 Zlabcove, 1598 Slawkow, 1751 Slaukow, 1850 Slawkow, Slavkov, od roku 1924 trvale Slavkov. V obci jsou místní názvy tratí: Horní Pole, Horní Padělky, Dolní pole, Prostřední pole, Kopanice, Přední kút, Zadní zbytek, Ponáška, U mlýna, Dolní Padělky, Od Dolnoněmčí, Sviní hnízdo, Padělský mlýn, Kousky, Dolní háj, Ochozy, Zadní louky, Přední louky, Lucko, Porážky, Trestná. Místní jméno ukazuje na to, že jde o ves kolonizační, jejíž počátky jsou spjaty s Bohuslavem z Rýznburka. Ves se nejprve jmenuje ve falsu datovaném v roce 1261 při vymezení hranic vizovického kláštera. V roce 1298 se psal podle vsi Oneš ze Slavkova. V roce 1361 Mikšík ze Slavkova předal Frankovi z Kunovic a jeho bratranci Václavovi z Kunovic, proboštu dolnokounickému, dva a půl lánu ve Slavkově. Pak ves náležela ke Strání a v roce 1413 držel Slavkov a Suchou Loz Oldřich Stoš z Bránice. V roce 1447 byl Slavkov příslušenstvím veselského zboží, později však ostrožského. V roce 1592 bylo ve Slavkově 52 osídlených domů v tom i dva mlýny. Fojt seděl na zákupním statku. Z půllánu se odvádělo o Jiřím 11 grošů, 4 slepice a 8 vajec. Celkem vycházelo z celé obce 29 zlatých 16 grošů a 3 dny roboty, z gruntu 10 zl. 7 gr., den za roboty a 2 kopy a 29 slepic a 10 kop a 7 vajec. Poddaní byli povinni 49dní orbou, odvozem 304 vozů hnoje, 47 dní děláním dříví a jeho odvozem do Hluku. Dále odvozem 76 vozů dříví k cihelně a stejně k hluckému zámku. Museli jednu bečku vrchnostenského vína. Vrchnost tu vybudovala svůj dvůr s půllánem rolí a hájem Trestná. Těžké zkoušky zažila obec jako pohraniční oblast v 17. století, zejména v roce 1605, v období třicetitileté války ale i ve druhé polovině 17. století. V roce 1663 byla celá obec vypálena i s tamním dvorem. Bylo spáleno všechno obilí a uloupeny ovce. Podle tereziánského katastru se zjistilo v obecním katastru 1731,4 měřic orné půdy, 12 měřic zahrad, 76 měřic pastvin, 156 fůr sena na lukách a 1 000 měřic lesa. Vrchnostenský dvůr měl 152,4 měřic polí a 1 měříci zahrady a poskytoval 106 fůr sena. Robotovalo u něho 18 půllániků dvěma koňmi po 3 dny v týdnu a navíc v létě dvěma koňmi po 4 dny v týdnu nebo jedním pěším 6 dnů v týdnu. Celkem se zde napočítalo 24 půlláníků a 21 čtvrtlláníků. Podle děkanské matriky se zjistilo 338 dospělých a 131 dětí česky mluvících. V roce 1843 se v obci napočítalo 263 mužů, 283 žen. Celkem se napočítalo 546 bydlících osob v 89 domech a 125 osob v bytových jednotkách. Z toho se 123 rodin se živilo zemědělstvím. V provozu byl nejen vrchnostenský dvůr ale i mlýn a palírna. Tato ročně vyrobila 40 sudů 20-ti stupňové pálenky. K výrobě bylo nutno 18 měřic ječmene, 350 měřic brambor a 16 sáhů dříví. Katastr obce čítal 842 jiter polí, 468 jiter luk, 18 jiter zahrad, 138 jiter pastvin, 662 jiter nízkého lesa, 212 jiter chrástí, tj. celkem 2340 jiter. Chovalo se tu 45 koní, 52 volů, 43 krav, 19 kusů mladého dobytka, 48 vepřů a 1467 ovcí. Obcí procházela obchodní silnice z Ostrohu na Strání až do Nového Mesta nad Váhom. Vrchnostenský mlýn zanikl začátkem II. světové války. Do katastru obce zasahoval ostrožský lichtenštejnský velkostatek a to dvorem Nivnice o celkové rozloze 364,40ha, který do pozemkové reformy byl v pronájmu bratří Mayů. Během parcelace v roce 1923 byly z něho šesti drobným rolníkům ze Slavkova přiděleny 4 ha. V obci byla zřízena Raiffeisenka banka v roce 1893. Obec byla připojena na elektrickou síť Západomoravských elektráren v roce 1942. Státní silnice ve Slavkově byla přebudována v roce 1937. Autobusovou dopravu z Horního Němčí přes Slavkov do Uherského Hradiště, Ostrovu a Uherského Brodu zavedl majitel autodopravy Antonín Galuška v roce 1928. Místní občané již před první světovou válkou odcházeli za prací na jižní Slovensko, do Vídně a do Brna. Ze světa přinášeli nové sociální a pokrokové myšlenky, které se v obci obtížně uplatňovaly. I přes obtíže se místní organizace sociálně demokratické strany podařilo ustavit v roce 1904 z jejíchž členů velká část levicově orientovaných přešla v roce 1921 k založené KSČ. Farou náleží Slavkov od roku 1751 k Hornímu Němčí. Předtím příslušel k Nivnici. V obci je kaple Nejsvětější Trojice a hřbitov z druhé poloviny 19. století. V roce 1751 docházeli žáci do Horního Němčí. Vlastní škola vznikla ve 20. letech 19. století. Lidová škola hospodářská byla v obci otevřena v roce 1942 a mateřskou školu má Slavkov od roku 1961. Místní odbor Národní jednoty z roku 1913 zanikl v roce 1921. Spolek Domovina pochází z roku 1923. Od počátku okupace zde pracovala aktivně ilegální protifašistická skupina. Vedoucí skupiny byl Jan Rožnovský. Členové šířili ilegální tisk a pořádali sbírky na pomoc rodinám zastřeleným. Skupina působila na jih od Uherského Brodu a můžeme v ní nalézt kořeny později vzniklé partyzánské skupiny Jan Žižka. Po vyzrazení se některým podařilo uprchnout do Prahy kde spolupracovali ve vydávání Rudého práva. Při raziích po atentátu na Heydricha objevilo gestapo v Libni tiskárnu Rudého práva. Odbojářům z Uherskobrodska, pracujících v tiskárně, se však podařilo uprchnout. Úkryt pak nalezli v bunkru připraveného odbojovými pracovníky ve Slavkově. Zde se zdržovali až do jara 1943 kdy se rozešli. Po odhálení tiskárny v Korytné se František Borýsek a Jan Gazdík ukrývali ve Slavkově. V roce 1942 postavila skupina ve slavkovském lese dva bunkry, pro lidí, kteři byli hledaní gestapem. Obec byla osvobozena sovětským a rumunským vojskem 26. dubna 1945. Osvoboditelům byl vybudován památník. Dále na domě č. 20 je umístěna pamětní deska Janu Rožnovskému, který se stal obětí okupace. V obci hospodařilo v roce 1939 236 zemědělských usedlostí. Z těchto bylo 27 do 0,5 ha, 28 do 1 ha, 49 do 2 ha, 81 do 5 ha, 42 do 10 ha, 7 do 20 ha, a 2 nad 50 ha. K ustavení JZD došlo v roce 1951. V roce 1961 hospodařilo JZD na 654 ha, z nichž na ornou půdu připadalo 410 ha.

Pamětihodnosti

  • Pomník 2. světové války

Spolky v obci Slavkov

  • TJ Sokol
  • SDH
  • vodácký oddíl
  • ČOZS
  • klub důchodců
  • Myslivecké sdružení KASIVEC

Zaměstnavatelé v obci

Literatura

Meca Alois, Uherskohradišťsko, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci Slováckého muzea v Uherském Hradišti

Externí odkazy


  Města a obce okresu Uherské Hradiště  

Babice • Bánov • Bílovice • Bojkovice • Boršice u Blatnice • Boršice • Břestek • Březolupy • Březová • Buchlovice • Bystřice pod Lopeníkem • Částkov • Dolní Němčí • Drslavice • Hluk • Horní Němčí • Hostějov • Hostětín • Hradčovice • Huštěnovice • Jalubí • Jankovice • Kněžpole • Komňa • Korytná • Kostelany nad Moravou • Košíky • Kudlovice • Kunovice • Lopeník • Medlovice • Mistřice • Modrá • Nedachlebice • Nedakonice • Nezdenice • Nivnice • Ořechov • Ostrožská Lhota • Ostrožská Nová Ves • Osvětimany • Pašovice • Pitín • Podolí • Polešovice • Popovice • Prakšice • Rudice • Salaš • Slavkov • Staré Hutě • Staré Město • Starý Hrozenkov • Strání • Stříbrnice • Stupava • Suchá Loz • Sušice • Svárov • Šumice • Topolná • Traplice • Tučapy • Tupesy • Uherské Hradiště • Uherský Brod • Uherský Ostroh • Újezdec • Vápenice • Vážany • Velehrad • Veletiny • Vlčnov • Vyškovec • Záhorovice • Zlámanec • Zlechov • Žítková

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Slavkov_(okres_Uhersk%C3%A9_Hradi%C5%A1t%C4%9B)“