Sojuz 24

Z Multimediaexpo.cz


Sojuz 24 byla kosmická loď SSSR z roku 1977, která se svou posádkou absolvovala let na sovětskou orbitální stanici Saljut 5 a po 17 dnech pobytu ve vesmíru se vrátila v pořádku zpět na Zemi. Sojuz 24 podle katalogu COSPAR dostal označení 1977-008A a byl 59. registrovaným letem kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl TĚREK.

Obsah

Posádka

Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:

Průběh letu

Zahájení mise

Loď odstartovala 7. února 1977 navečer z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Po korekci dráhy se Sojuz dostal na dráhu s parametry 173 – 323 km nad Zemí, čas jednoho oběhu byl 88 minut. Druhý den byl zapnut automatický naváděcí systém, poslední část spojovacího manévru provedl ručním řízením velitel letu Gorbatko. K pevnému spojení obou těles došlo 8. února 1977 večer.

Práce na stanici

Po nočním spánku ráno 9. února přestoupili oba kosmonauti na stanici a následující čtyři dny strávili prověrkami stanice. Byli na ní druhou posádkou po půlroční pauze. Bylo nutné vyměnit jeden z počítačů a řadu součástek. Pátý den obnovili výzkumy na zařízení KRISTALL, sesbírali semena z rostlinek zasazených předchozí posádkou a pokračovali ve fyzikálních pokusech svých předchůdců. Byla kompletně vyčištěna atmosféra ve stanici a doplněna z dovezených zásobníků. Poté zahájili pozorování zemské atmosféry infračerveným dalekohledem a na konci mise snímkovali pevninu, zejména Ukrajinu a Kavkaz. Velká pozornost byla věnována sledování zdravotního stavu a udržování kondice.

Konec mise

K odpojení lodě došlo 25. února 1977 ráno a tři hodiny poté kabina na padácích a s pomocí brzdícího motoru přistála měkce 36 km od Arkalyku na území Kazachstánu [1].

Kosmonauté strávili ve vesmíru vč.pobytu na Saljutu 17 dní a 17 hodin. Loď s nimi vykonala 285 oběhů Země. Po jejich odletu na stanici již nikdo další nepřiletěl a 6 měsíců poté zanikla v atmosféře.

Konstrukce lodě

Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení.

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Reference

  1. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Jurij Nikolajevič Glazkov, s. 76.  

Externí odkazy