Solovecké ostrovy
Z Multimediaexpo.cz
Solovecké ostrovy (rusky Соловецкие острова), také známé jako Solovky, je skupina ostrovů v Bílém moři. Ostrovy leží v Archangelské oblasti Ruska. Žije zde 968 obyvatel (sčítání lidu 2002); v roce 1989 zde žilo 1317 obyvatel.
Obsah |
Geografie
Rozloha je 347 km².
| ostrov | rusky | rozloha (km²) | nejvyšší vrchol | max.nadm.výška (m) | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Solovecký ostrov (Velký Solovecký ostrov) | Большой Соловецкий остров | 246 | Sekirnaja | 73 |
| 2 | Anzerský ostrov (Anzer) | Анзерский остров | 47 | Verbokolskaja | 86 |
| 3 | Velká Muksalma | Большая Муксалма | 17 | ? | |
| 4 | Velký zaječí ostrov | Большой Заяцкий остров | 1,25 | ? | |
| 5 | Malý zaječí ostrov | Малый Заяцкий остров | 1,02 | ? | |
| 6 | Malá Muksalma | Малая Муксалма | 0,57 | ? |
Pobřeží je značně členité, z hornin převládá žula a rula. Krajina je kopcovitá (nejvyšší bod 86 m nad mořem). Většina území ostrovů je pokryta jehličnatými dřevinami – převážně borovicí a smrkem, v části krajiny jsou močály. Na ostrovech je více jak 200 zarybněných jezer. Některá jsou spojena kanály.
Historie
Ostrovy občas navštěvovali Novgoroďané a Karelové. Střídavě je vyhlašovali za svá území. Do příchodu mnichů ostrovy nebyly trvale osídleny.
Mniši
Roku 1429 po dvoudenní plavbě připluli loďkou na Velký Solovecký ostrov dva pravoslavní mniši (jeden z nich se jmenoval Savvatij). Spatřili krásnou krajinu, tetřevy, zajíce, jeleny; zatímco lišky, vlci a jiní dravci tu nebyli. Prohlásili tento ostrov za svatý a založili zde klášter. Z tohoto období jsou chrámy Uspenský a Preobraženský a desítky kostelů, kapliček a pousteven. Tady vykonali mnoho práce nejprve mniši, později také klášterní rolníci a přicházející řemeslníci. Množství kanálů spojilo jednotlivá jezera, dřevěné roury přiváděly do klášterů jezerní vodu. Později mniši chovali domácí zvířata a dokázali vypěstovat bohatou úrodu zeleniny. Rozvinula se řemeslná výroba na pokročilé úrovni.
Státní vězení
Carské vojsko vybudovalo na ostrově kamennou pevnost k ochraně hraničního pásma, která od roku 1718 sloužila jako vězení. Počet vězňů se pohyboval v řádu desítek až stovek. V 80. letech 19. století navštívil Solovky velitel vojsk petrohradské oblasti a dospěl k závěru, že vojenský oddíl je tam zbytečný a vojáky odvolal. V roce 1903 solovecké vězení zaniklo.
Velká říjnová socialistická revoluce
Kvetoucí solovecký klášter se ještě v revolučních dobách těšil slávě a vážnosti po celé Rusi. Když ale přešla moc do rukou pracujících, sovětští komisaři prohlásili klášter za sovchoz a nařídili mnichům, aby se méně modlili a více pracovali ve prospěch dělníků a rolníků. Majetek byl vyvlastněn. Dne 25. května 1923 vypukl v klášteře požár. Příčiny nebyly vyjasněny.
Bylo rozhodnuto zřídit „Severní tábory zvláštního určení“. V červnu 1923 přijeli čekisté s rozkazem vytvořit vzorně přísný lágr, pýchu dělnicko-rolnické republiky. Všechny kláštery a vojenské objekty se přeměnily v lágry. Množství vězňů vzrostlo o dva řády. A tak vznikla část daleko většího souostroví než Solovky: souostroví Gulag.
Nekrutější doba však ještě nenastala. Ta přišla až za éry budování bělomořského kanálu a za vlády Naftalije Antonoviče Frenkela. Nejvyšším zákonem Souostroví se stala jeho formulace: „Z trestance musíme dostat všechno v prvních třech měsících – pak ho už nepotřebujeme."
Dnes
V roce 1974 se Solovecké ostrovy staly historickým a památkově chráněným územím, přírodní rezervací SSSR. Dnes patří Solovky k nejnavštěvovanějším místům na severu Ruska. Turisté připlouvají lodí z karelského města Kem, popř. přilétají z nejbližšího letiště, které je v Archangelsku.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |