Spojka (slovní druh)
Z Multimediaexpo.cz
Spojka (lat. konjukce) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojky vyjadřují mluvnický a významový poměr vět nebo členů. Rozlišují se spojky souřadicí a podřadicí.
Spojka souřadicí (parataktická)
Spojka souřadicí spojuje dva větné členy nebo věty v souvětí v souřadném poměru. Příkladem souřadicích spojek v češtině jsou – a, i , nebo.
- Spojky slučovací – a, i, ani, ani-ani, jak-tak, hned-hned, jednak-jednak, zčásti-zčásti
- Spojky odporovací – ale, avšak, však, leč, nýbrž, naopak, jenomže, jenže, sice-ale, jistě-ale
- Spojky stupňovací – i, ba, ba i, nadto, dokonce, nejen-ale i, nejen-nýbrž i
- Spojky vylučovací – nebo, anebo, buď-nebo
- Spojky vysvětlovací – totiž, vždyť
- Spojky příčinné – neboť
- Spojky důvodové, důsledkové – proto, a proto, tak, a tak, tudíž, tedy
Spojka podřadicí (hypotaktická)
Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že. Z podřadících spojek se ke spojování větných členů se užívají téměř výhradně spojky přípustkové: statečný, i když pošetilý plán.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |