Správa železniční dopravní cesty

Z Multimediaexpo.cz

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, (zkratka SŽDC), je česká státní organizace, která hospodaří s železničními dráhami v majetku státu a plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy ve smyslu zákona o dráhách, zajišťuje provozování, provozuschopnost, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty. Také přiděluje kapacitu dopravní cesty na celostátní dráze a na regionálních drahách ve vlastnictví České republiky. Organizace byla založena k 1. lednu 2003 zákonem č. 77/2002 Sb. Příjmy z úhrady za používání železniční dopravní cesty nespostačují na pokrytí nákladů na její provoz, údržbu a další rozvoj.[1] Financování činnosti SŽDC je tudíž závislé na dotacích od státu.[1]

Obsah

Provozování drah

Stav do 30. 6. 2008

SŽDC objednávala u dalších společností provozování státních drah. Každá dráha má určeného jednoho provozovatele. Provozování dráhy spočívá zejména v její technicko-provozní obsluze a organizování (řízení) železniční dopravy, zaměstnanci provozovatele dráhy jsou tedy například výpravčí a další personál železničních stanic. Provozovateli většiny (9 444 km) státních železničních drah v České republice byly České dráhy a. s., několik krátkých regionálních tratí pak provozovaly jiné společnosti - Viamont (37 km), OKD, Doprava (20 km) a Klub přátel lokálky (5 km). České dráhy a SŽDC měly smlouvu, podle které ČD navíc zajišťovaly i údržbu drah. Úhrada ČD za tyto činnosti pak svou výší odpovídala poplatku, který ČD platily SŽDC za používání dopravní cesty (viz dále).

Stav od 1. 7. 2008

4. prosince 2007 Topolánkova vláda rozhodla, že od 1. dubna 2008 má být funkce provozovatele dráhy pro celostátní dráhu i regionální dráhy vlastněné státem převedena z Českých drah a. s. na SŽDC, včetně výkonných útvarů a činností.[2] Novelizovaný zákon č. 77/2002 Sb. přesouvá k 1. červenci 2008 některé činnosti z Českých drah, a.s., na Správu železniční dopravní cesty, s.o. Jde například o údržbu tratí či vydávání jízdního řádu. Tímto krokem jsou posíleny rovné konkurenční podmínky pro všechny dopravce. Oficiálně se od uvedeného data stala SŽDC provozovatelem dráhy, samotné řízení provozu výpravčími a dispečery však zůstává v rukou dopravce České dráhy.

Přidělování kapacity dopravní cesty

SŽDC přijímá žádosti drážních dopravců, kteří chtějí na státních dráhách provozovat dopravu. Jednu trať může užívat i více dopravců, SŽDC jim proto v souladu se zákonem přiděluje kapacitu dopravní cesty. Drážní dopravu na státních železničních dráhách provozuje více než 60 dopravců.[3] Kromě Českých drah (osobní doprava) a ČD Cargo (nákladní doprava) jsou to například Advanced World Transport, Viamont, Railtransport nebo Veolia Transport Morava. Dopravce hradí vlastníkovi (správci) dopravní cesty poplatek za užívání dráhy. Maximální výše poplatku za použití dopravní cesty ve správě SŽDC je stanovena cenovým výměrem Ministerstva financí. Dotovanou dopravu si u dopravců objednává stát, kraje a obce (v samostatné působnosti) a sjednává ji s nimi v rámci tzv. závazku veřejné služby. Stát (prostřednictvím Ministerstva dopravy) objednává některé dálkové vlaky, kraje takzvanou základní dopravní obslužnost a obce takzvanou ostatní dopravní obslužnost. Takoví objednatelé mají povinnost uhradit dopravci prokazatelnou ztrátu vypočtenou podle zákona. Objednávat dopravu si u dopravců však mohou i další subjekty nebo ji dopravci mohou provozovat na vlastní náklady. Zákon stanoví, v jakém předstihu musí dopravce zažádat o kapacitu dopravní cesty. V letech 2005 a 2006 se projevila nepružnost tohoto systému, když dopravci, kteří zvítězili v některých výběrových řízeních na provozování dopravy v rámci závazku veřejné služby, již nedostali včas přidělenou kapacitu dopravní cesty, protože termín plánovaného převzetí dopravy neumožňoval po skončení výběrového řízení včasné požádání žádosti o kapacitu dopravní cesty. Kritici poukazují na to, že SŽDC a ČD jsou z minulosti zájmově provázané a že SŽDC má takto možnost postupovat vstřícněji vůči Českým drahám a ztěžovat jejich konkurentům vstup na dopravní trh.

Financování

Budova bývalé stanice Heřmanice u Frýdlantu, jedna z řady zchátralých budov v majetku SŽDC[4]

V roce 2009 dosáhly příjmy z úhrady za použití železniční dopravní cesty 4,3 miliardy korun, což nepostačovalo ani na úhradu osobních nákladů ve výši 4,7 miliardy korun.[3] Klíčovou položkou v rozpočtu tak byly dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury (8,7 miliardy korun) a státního rozpočtu (1,5 miliardy korun).[3]

Související články

Literatura

  • Zákon č. 625/1992 Sb., o zániku státní organizace Československé státní dráhy
  • Zákon č. 77/2002 Sb. o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., ve znění zákona č. 179/2003 Sb. a ve znění zákona č. 293/2004 Sb.
  • Vyhláška MDS č. 429/2001 Sb. o podrobnostech prokazování finanční způsobilosti k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální, o způsobu prokazování finanční způsobilosti k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální a o doplňkových přepravních službách
  • Vyhláška MD č. 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy
  • Vyhláška MD č. 351/2004 Sb., o rozsahu služeb poskytovaných provozovatelem dráhy dopravci
  • Vyhláška č. 501/2005 Sb., o vymezení nákladů provozovatele dráhy spojených s provozováním a zajišťováním provozuschopnosti, modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty
  • Výměr MF č. 01/2006 ze dne 6. prosince 2005, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (příloha č. 4: maximální ceny a určené podmínky za použití vnitrostátní železniční dopravní cesty celostátních a regionálních drah při provozování drážní dopravy)

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Deloitte Audit s.r.o, Zpráva o účetní závěrce, 22. dubna 2010 (součást výroční zprávy SŽDC za rok 2009)
  2. ↑ Usnesení vlády ČR č. 1352 z 4. 12. 2007, k převodu funkce provozovatele celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu a převodu výkonu některých činností, které jsou obsahem provozování dráhy, ze společnosti České dráhy, a. s., na organizaci Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 Výroční zpráva SŽDC za rok 2009
  4. ↑ Katastr nemovitostí na nahlizenidokn.cuzk.cz, Heřmanice (Liberec) č.p. 125

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Spr%C3%A1va_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_dopravn%C3%AD_cesty“