Srbsko a Černá Hora
Z Multimediaexpo.cz
Srbsko a Černá Hora bylo soustátí, které vzniklo přeměnou Svazové republiky Jugoslávie 4. února 2003. Země měla 10 600 000 obyvatel. Soustátí zaniklo 3. června 2006, kdy na jeho území vznikly dva samostatné státy, Černá Hora a Srbsko.
Obsah |
Historie
Po občanské válce v Jugoslávii, kdy se postupně odtrhlo Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie i Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora zůstaly ve společné federaci pod názvem Svazová republika Jugoslávie, jejímž představitelem byl Slobodan Milošević. Organizace spojených národů neuznala stát jako nástupnický po Jugoslávii, schválila ale tuto federaci. V roce 2002 se federální parlament rozhodl pro změnu názvu a udělení větší pravomoci oběma republikám. Tak byl název státu změněn na Státní společenství Srbsko a Černá Hora. Černá Hora však stále cítila potřebu se zcela osamostatnit, a tak tento již víceméně samostatný stát, který se Srbskem měl již jen společnou obranou politiku, uspořádal 21. května 2006 referendum o nezávislosti. V tom zvítězili zastánci nezávislosti. 3. června 2006 pak byla po 80 letech obnovena nezávislost Černé Hory. Slavnostní ceremoniál k této příležitosti se však uskutečnil až 13. července, v Den státnosti Černé Hory. V roce 1878 byla totiž toho dne poprvé vyhlášena její nezávislost. Srbsko následně vyhlásilo svou nezávislost 5. června 2006.
Přírodní poměry
Sever země vyplňuje jih panonské nížiny s řekami Dunaj a Sáva. Z jihu přitéká do Dunaje řeka Morava, která protéká pahorkatinami – celá oblast od Bělehradu na jih je hornatá. Nejvyšší horou je Zla Kolata (2534 m) na hranicích s Albánií; často se však uvádí jako nejvyšší Bobotov Kuk (2523 m) v národním parku Durmitor na severu Černé Hory. Podnebí je kontinentální, jen přímořská oblast Černé Hory má podnebí středomořské. Je tu také velké Skadarské jezero.
Ekonomika
Mezi Srbskem a Černou Horou nebyla již měnová, celní ani poštovní unie. Srbsko používalo jako měnu dinár, zatímco Černá Hora spolu s Kosovem platily - ovšem bez dohody s EU - eurem. Jen přes Černou Horu mělo soustátí přístup k moři, pro zahraniční zboží z přístavu Bar byla tak důležitá železnice, která ho spojuje s Bělehradem, postavená v roce 1980. Před intervencí států NATO v roce 1999 byl vývoz orientovaný převážně do Německa a Itálie; také se hodně zboží sem dováželo z České republiky. Bombardování však zničilo velkou část průmyslu země. Na obnově a rozvoji Srbska se v rámci zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) podílí i ČR, která ho zařadila mezi priority své ZRS. Hlavními sektory, na které se česká ZRS soustředí jsou: životní prostředí (odstraňování starých ekologických zátěží), ekonomicko-průmyslový rozvoj (revitalizace těžebních komplexů, zejména podpora těžby uhlí), modernizace sociálních služeb (zaměřeno hlavně na zvyšení zaměstnanosti zdravotně postižených), doprava (modernizace železnic a MHD), zdravotnictví (léčení závislostí a prevence HIV/AIDS).
Správní dělení
Soustátí se dělilo na Černou Horu a Srbsko. Srbsko mělo dvě autonomní oblasti: Kosovo, které je pod dočasnou správou OSN, a Vojvodinu, která leží na severu země, se správním centrem Novi Sad. Jediným prezidentem soustátí byl (nepočítaje Vojislava Koštunicu první měsíc po transformaci federace) Svetozar Marović. V rámcí soustátí však existovali celkem tři prezidenti: prezident soustátí, prezident Srbska a prezident Černé Hory.
Významná města
- Srbsko
- Bělehrad (hlavní město Srbska)
- Niš (rafinérie)
- Kragujevac
- Požarevac
- Vojvodina
- Kosovo
- Černá Hora
Galerie
Ulice v Bělehradu, hlavním městě Srbska a Černé Hory |
Reference
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |