Státní znak Norska
Z Multimediaexpo.cz
.png){kind=link}
Státní znak Norska má dvě verze (stejně jako státní znak Dánska) a to znak malý (státní) a velký (královský). Malý znak reprezentuje celé Norsko a je používán jako jeho národní znak. Velký resp. královský znak je spíš používán jako královské rodiny. Znak Norska patří k nejstarším v Evropě.
Obsah |
Verze znaku
Státní znak
Norský státní znak tvoří na červeném trojúhelníkovém štítu zlatý rozbujelý a korunovaný lev s napřaženou sekyrou. Nad štítem je norská královská koruna. Tento štít je součástí královského znaku. Magnus II. zvaný "Bosí" (1093-1103) byl prvním králem, který používal jako znak lva na své standartě. Král Haakon IV. nazývaný Starý (1217-1263) dal položit lva na červený štít a tím a dal vzniknout současnému znaku. V roce 1280 za vlády krále Erika II. byll lvu přidána koruna a sekera (stříbrná), od té doby již znak podstoupil jen kosmetické změny. Viz. kapitola "Historie znaku".
Norský popis:
"Ei upprett racek-Love raud grunn på med gullkrone på hovudet og gullskjeft sylvøks i framlabbane".
Královský znak
Královský znak je používán jako znak královské rodiny než jako znak státu. Jeho hlavní částí je štít se znakem Norska tj. zlatý lev korunovaný s nahrazenou sekerou na červeném poli. Kolem štítu je obtočen norský Řád Sv. Olafa. Štít spolu s obtočeným řádem jsou položeny na hermelínový plášť jenž vychází k královské koruny jenž je na vrcholu. Podoba lva na královském znaku je stejná jako královská standarta a tudíž se nemění.
Historie znaku
Norský znak (lev v červeném poli) patří k nejstarším znakům v Evropě. Magnus II. zvaný "Bosí" (1093-1103) byl prvním králem, který používal jako znak lva na své standartě. Král Haakon IV. nazývaný Starý (1217-1263) dal položit lva na červený štít a tím a dal vzniknout současnému znaku. V roce 1280 za vlády krále Erika II. byll lvu přidána koruna a sekera (stříbrná), od té doby již znak podstoupil jen kosmetické změny. Sekera má původ u norského krále, světce a hrdiny Sv. Olafa, jenž jí byl údajně zabit při bitvě u Stiklestadu v roce 1030.
Nejvýznamnější změny za zbývající existenci znaku byla změna tvaru sekery. V pozdním středověku se sekera postupně zvětšovala až do té míry, že se z ní stala halapartna (nebo se jí aspoň podobala). Rukojeť byla obvykle zakřivená tak, aby odpovídala tvaru erbu. Halapartna byla oficiálně zavržena a na znaku z roku 1844 již má lev opět kratší sekeru, tak jako na středověkém znaku, jak byl znak obnoven podle královského výnosu v roce 1844. V roce 1905 se královský a státní (úřední) znak nezávislého Norska opět mírně změnil. Tvar štítu byl obnoven tak jako byl původní středověký tj. gotický a lev se napřímil. Takto je znak používán dodnes.
 Znak Norska z roku 1580 |
 Znak z roku 1733 |
 Znak Norska (žlutý lev) na znaku Dánska za krále Frederika II. |
 Vládní znak z roku 1844 |
 Znak Švédsko-Norské unie, Norsko je zastoupeno lvem. |
 Tentíž znak akorát v "malém" provedení. |
Coat of Arms of Norway (1924).png
Státní znak Norska, jak je používán od roku 1905 |
 Hanebná a graficky velmi nepřesná verze. |
Související články
Externí odkazy
- The Norwegian Government on the coat of arms
- On the general use of the arms (Norwegian)
- Use on stamps (Norwegian)
- Pictures of older versions of the arms (German)
- The oldest preserved example (from 1292) (Norwegian)
- Penny issued 1285, the earliest known official use
- History of the arms (English)
- General information and legal definitions of the flag and coat of arms of Norway from the University of Oslo
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |