Strahovský klášter

Z Multimediaexpo.cz

Strahovský klášter

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. V klášteře, který byl po roce 1990 obnoven, sídlí také Památník národního písemnictví a součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Obsah

Historie

Znak kláštera

Klášter byl založen roku 1140 Vladislavem II. na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a dostal nové jméno Sion. Roku 1143 sem přišli premonstrátští mniši z westfálského Steinfeldu. Kamenný kostel a klášter byl pak vybudován ve druhé polovině 12. století, roku 1178 zde byl pohřben král Vladislav II. a po úpravách byl kostel podruhé vysvěcen roku 1182. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter různě přestavován. Po vyplenění v husitských válkách roku 1420 byl obnoven a výrazně přestavěn až v letech 1601-1605 (kostel) a 1614-1626. Roku 1613 byla také nově založena opatská zahrada. Roku 1627 sem byly z Magdeburgu převezeny ostatky zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta (+1134) a 1648 klášter vyrabovalo švédské vojsko, které odvezlo i velkou část knihovny. Barokní přestavbu vedli architekti Giovanni Domenico Orsi (1671-1674), který postavil také nový knihovní sál (dnešní Teologický), a Jan Baptista Mathey (budova opatství, po 1682). Po poškození kostela roku 1742 opravoval fasády Anselmo Lurago a koncem 18. století se na přestavbách průčelí Filosofického sálu knihovny podílel Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Roku 1950 byl klášter uzavřen a řehoníci z větší části deportováni do sběrných táborů. Při rekonstrukci pro účely Památníku národního písemnictví v letech 1950-1953 se ukázalo, že velké části původní románské stavby kostela i kláštera se zachovaly, a to až do výše prvního patra. V letech 1992-1993 byl klášter obnoven a v následujících letech opraven.[1]

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Původně románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 12. století byla goticky přestavována po požáru v roce 1258. Zároveň byla k severní boční lodi přistavěna kaple zasvěcená původně sv. Voršile, dnes sv. Norbertovi. Další přestavba přišla po vyplenění basiliky husity a dlouhém chátrání až za opata Jana Lohelia v letech 1601-1605, kdy byla stržena příční loď a staré věže průčelí a postaveny nové. V renesančních úpravách pokračoval i jeho nástupce Kašpar Questenberg, který v letech 1630-1631 nechal basiliku prodloužit a zbudovat nové průčelí. K jižní lodi pak nechal přistavět kapli Panny Marie Pasovské. Současná barokní podoba basiliky je dílem italského architekta A. Luragha, který vedl přestavbu poté, co byla v roce 1742 a 1751 poškozena při francouzském a pruském bombardování Prahy. Basilika byla důkladně opravena po roce 1993.[2]

Knihovna

Strahovská knihovna je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen v ČR. Uchovává přes 200 tisíc knih, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři. Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, a spojovací chodby mezi nimi.

Teologický sál

Teologický sál.

Nejstarší část dnešní knihovny, tak zvaný Teologický sál, vznikl v letech 1671-1674 podle návrhu a pod vedením G. D. Orsiho. Nástropní fresky od strahovského řeholníka Siarda Noseckého jsou z let 1721-1727. V sále je uložena hlavně teologická literatura, většinu severní stěny pokrývají různá vydání Bible.

Kabinet kuriozit a spojovací chodba

Obě spojovací chodby slouží také jako knihovny, na západním konci severní spojovací chodby je tak zvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury, vycpaná zvířata a pod.).

Filosofický sál

Hlavní klenutý sál historické knihovny, nazvaný Filosofický, o rozměrech asi 10 x 32 m sahá přes dvě patra budovy a má zhruba v polovině výšky ochoz. Vznikl úpravou původní sýpky v letech 1783-1785 s novým průčelím od I. J. Palliardiho a sochami I. Platzera. Roku 1792 byl upraven tak, aby se sem mohl přestěhovat knihovní mobiliář z roku 1778 ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Nástropní fresky jsou od F. A. Maulbertsche z roku 1794 a znázorňují duchovní vývoj lidstva.

Obrazárna

Strahovský klášter po staletí pečoval o vzdělanost a kulturu. Již v 18. století zde existovala hodnotná sbírka obrazů. Rok po svém zvolení strahovským opatem (1834) se Jeroným J. Zeidler rozhodl pro vybudování obrazárny. Stalo se tak v souvislosti se zájmem o Růžencovou slavnost, Dürerovo stěžejní dílo, jež bylo v té době v majetku kláštera. Do obrazárny bylo hned po zřízení umístěno na 400 obrazů. V průběhu dalších let byla získána řada významných děl a byl také pořízen katalog. V sedmdesátých letech 19. století čítala obrazárna přes tisíc položek. Sál se stovkami obrazů navštěvovaly ročně desítky, později stovky zájemců z celé Evropy. Přesto byla možnost shlédnout sbírku omezena jejím umístěním v prostorách klauzury. Po násilném zrušení kláštera roku 1950 došlo k rozchvácení sbírek, nejhodnotnější části převzala pražská Národní galerie a další díla se většinou dostala do správy památkových objektů. Společně s obnovení řeholního života byl v letech 1992–1993 fond obrazárny z větší části scelen, sbírka nyní obsahuje půldruhého tisíce maleb. Od roku 1993 je část kolekce poprvé veřejnosti prezentována ve stálé expozici, představující výběr části nejkvalitnějších obrazů z časového rozmezí 14. až 19. stol. Současná expozice je výběrem tematických celků, jež jsou ve strahovské sbírce obsaženy.

Současnost kláštera

V současnosti je opatem Královské kanonie premonstrátů na Strahově Rmus. D. Michael Josef Pojezdný (zvolen původně ještě tajně v r. 1987). Ke kanonii patří celkem 75 řeholníků, žijících v klášteře samotném, nebo na farách po celé České republice a v části Slovenska.

Místa působení strahovských premonstrátů v současnosti

Arcidiecéze pražská

  • klášter a farnost Praha Strahov
  • farnost Praha - Nebušice
  • farnost Praha - Vinohrady
  • farnost Praha - Košíře
  • farnost Praha - Řepy
  • farnost Praha - Střešovice
  • farnost Říčany u Prahy

Diecéze litoměřická

  • farnost Bohušovice nad Ohří
  • farnost Doksany + tamní klášter sester premonstrátek
  • farnost Liběšice u Žatce
  • farnost Štětí nad Labem
  • farnost Žatec

Diecéze českobudějovická

  • farnost Bechyně
  • farnost Horní Planá
  • řeholní dům a farnost Milevsko
  • farnost Světlík

Diecéze brněnská

  • farnost Bučovice
  • řeholní dům a farnost Jihlava - sv. Jakub
  • farnost Křenovice u Slavkova
  • farnost Louka u Znojma

Arcidiecéze Olomoucká

  • řeholní dům a farnost Svatý Kopeček u Olomouce

Diecéze Ostrava-Opava

  • farnost Mořkov

Arcidiecéze bratislavská (Slovensko)

  • farnost Holíč

Diecéze nitranská (Slovensko)

  • farnost Vráble

Fotogalerie

Nádvoří

Klášterní bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

Interiér baziliky

Bibliotéka

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Praha 16. Popis města - Strahov. Sv. 20, str. 411n.
  • P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany. Praha: Academia 2000.
  • KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O premonstrátském klášteře na Strahově, s. 152-155.  
  • ZAP, Karel Vladislav. Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze. Praha : Kober, 1868. Dostupné online. - kapitola Klášter na Strahově.  

Reference

  1. ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany. Str. 348-360.
  2. ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský Hrad a Hradčany. Str. 112-124.

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Strahovský klášter
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Strahovsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter“