Svobodná strana Rakouska

Z Multimediaexpo.cz


Svobodná strana Rakouska (německy: Freiheitliche partei Österreichs, FPÖ) [1]) je pravicová politická strana Rakouska. FPÖ je stranou mísící prvky liberalismu a nacionalismu.V současnosti je třetí nejsilnější politickou stranou v rakouském parlamentu a zároveň nejsilnější opoziční stranou.Je zastoupena v sedmi z devíti zemských parlamentů a disponuje dvěma europoslanci v Evropském parlamentu. Voličskou základnu tvoří zejména drobní podnikatelé, pracující třída, nejmladší voliči a lidé nespokojení s přistěhovalci a EU.

Obsah

Historie

FPÖ byla založena v roce 1956 přetvořením z Federace nezávislých. Dlouhou dobu byla vnímána jako strana bývalých nacistů, což jí znemožňovalo vstup do vlády. Pod vedením liberálního křídla v čele s Norbertem Stegerem vstoupila v roce 1983 do vlády s sociálními demokraty. V roce 1986 se však vedení strany chopil Jörg Haider, pod jehož vedením se strana transformovala na stranu nacionalistickou, což vedlo k rozpadu koalice s SPÖ. FPÖ postupně posilovala, a to navzdory tomu, že se od ní v první polovině 90.let odtrhlo Liberální fórum. Postupně Svobodní zesílili v roce 1999 až na 26,9 % a zajistili si účast v kabinetě Wolfganga Schüssela s rakouskými lidovci. Haider po sestavení vlády odešel z čela strany. Koalice se v roce 2002 předčasně rozpadla a strana pod vedením Herberta Haupta následně v předčasných volbách drasticky oslabila na 10 %. Začátkem roku 2003 však opět vstoupila do Schüsselovy vlády. Po další sérii oslabení a vnitrostranických sporů se křídlo kolem korutanského hejtmana Haidera odštěpilo v novou stranu. Do ní přešlo 16 z 18 poslanců FPÖ a všichni tři dosavadní ministři za FPÖ.Zdecimovaní Svobodní zvolili na konci dubna do svého čela současného předsedu Stracheho, pod jehož vedením zaznamenala FPÖ opět vzestup v parlamentních volbách roku 2006, kde Svobodní skončili s 11 % a 21 mandáty těsně čtvrtí. Po dalších předčasných volbách,způsobených rozpadem velké koalice SPÖ a ÖVP posílili již na 17,54 % s 34 mandáty a získali zpět křeslo druhého viceprezidenta Národní rady, kterým se stal Martin Graff. FPÖ od roku 2008 zvolna posiluje i v zemských volbách a to zejména na úkor sociálních demokratů.

Program

Volební výsledky

Volby do národní rady

Volební rok Celkový počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
1956 283 749 6,5% 6
1959 336 110 7,7% 8
1962 313 895 7,0% 8
1966 242 570 5,4% 6
1970 253 425 5,5% 6
1971 248 473 5,5% 10
1975 249 444 5,4% 10
1979 286 743 6,1% 11
1983 241 789 5,0% 12
1986 472 205 9,7% 18
1990 782 648 16,6% 33
1994 1 042 332 22,5% 42
1995 1 060 175 22,0% 41
1999 1 244 087 26,9% 52
2002 491 328 10,0% 18
2006 519 598 11,0% 21
2008 857 028 17,5% 34

Volby do evropského parlamentu

Volební rok Celkový počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
1996 1 044 604 27,53% 6
1999 655 519 23,40% 5
2004 157 722 6,31% 1
2009 364 207 12,71% 2

Prezidentské volby

Volební rok Kandidát Celkový počet hlasů Hlasy v %
1980 Wilfried Gredler 751 400 16,9%
1986 Otto Scrinzi 55 724 1,2%
1992 Heide Schmidtová 761 390 16,4%
2010 Barbara Rosenkranzová 481 923 15,24

Související články

Reference

  1. ↑ Rakousko opět brojí proti Turkům

Externí odkazy


Rakousko  Rakouské politické strany
Parlamentní strany

Sociálně demokratická strana Rakouska • Rakouská lidová strana • Svobodná strana Rakouska • Zelení – Zelená alternativa • Aliance pro budoucnost Rakouska • Team Stonach • Svobodná strana v Korutanech • Občanské fórum 

        Mimoparlamentní strany

Komunistická strana Rakouska • Liberální fórum • Pirátská strana Rakouska • Zachraňte Rakousko 

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Svobodn%C3%A1_strana_Rakouska“