Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Svratka (okres Žďár nad Sázavou)

Z Multimediaexpo.cz

Svratka je město v kraji Vysočina, 17 km severovýchodně od Žďáru nad Sázavou, na hranicích Čech a Moravy. Městem protéká řeka Svratka, jejíž původní nezregulovaný a velice se klikatící tok (odlišný od současného narovnaného) město rozděluje na historicky českou a moravskou část. Rozloha města je 14,51 km² a počet obyvatel 1 531. Název města pochází od klikatící se říčky, jejíž jméno se opakuje vícekrát ve starých archivních zprávách s různými obměnami. Jméno vzniklo pravděpodobně od staročeského slova sworti, tj. vinouti se. Byla to říčka vinoucí se, tj. Svratka.

Místní části

Město se člení na 4 katastrální území, z nichž k Čechám náležejí Svratka a Česká Cikánka (součást města od roku 1950), a k Moravě Moravská Svratka (součást města od roku 1960) a Moravská Cikánka (součást města od roku 1950).

Historie města

(Česká) Svratka

Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Svratce pochází z roku 1350, kdy patřila pod Rychmburské panství, s kterým je historie města dlouhodobě po pět století spojena. V roce 1392, kdy koupili panství Rychmburk Ota z Bergova a z Poděbrad, jsou ve smlouvě vyjmenovány všechny obce panství a mezi nimi i městečko Svratka. V roce 1485 zapsal zemský písař Martin z Dobronína do Zemských desek: "Swratka, městečko celé s rychtú, ves řečená Swratúch k téže rychtě příslušející, Krzizankowie, polovice wsi pusté, Herarcz, ves po řeku Swarczow". Městská práva Svratka ztratila po vydání „Obnoveného zřízení zemského“ v roce 1627. Po roce 1588, za tehdejšího vlastníka – nejvyššího sudího království a hejtmana Chrudimského kraje – Zdeňka Berky z Dubé a Lipé byl Svratce udělen městský znak: půlený štít, v jehož levém, zlatém poli je černá ostrv o 4 pahýlech pokosem položená, v pravém stříbrném poli vyvrácená zelená lípa se 7 kořeny. Od roku 1706 do roku 1823 získal rychmburské panství rod Kinských. Z majitelů z tohoto rodu stojí za zmínku Filip Kinský, který založil některé průmyslové závody a začal na Vysočině pěstovat len. V letech 1766–1776 dal vybudovat v rokokovém stylu nad Svratkou lovecký zámeček Karlštejn. Panství prodal roku 1823 bavorskému šlechtici Karlu Alexandru Thurn-Taxisovi. Právo trhů bylo Svratce potvrzeno opět listinou ze 7.7.1728 a další trhy pak v roce 1836. Po roce 1850 připadla Svratka k soudnímu okresu Hlinsko, politickému okresu Chrudim. 19. století je charakterizováno vznikem a rozvojem průmyslu. Prvním továrním podnikem na Svratecku byla papírna Ignáce Fischera na Cikánce u Svratky, která navázala na již zaniklou železnou huť. Zahájila provoz v roce 1804. Roku 1862 vznikla ve Svratce tovární výroba sirkařská, založená Ignácem Jebasem. V roce 1867 byla Svratka povýšena na město. Na počest této skutečnosti byla za 100 zl. zhotovena socha sv. Václava a osazena uprostřed náměstí. Sochu zhotovil pražský sochař Ludvík Wurzl. Povýšení Svratky na město změnilo život obyvatel. Město se modernizovalo, začala přestavba některých domů, otevíraly se nové obchody, řemeslnické dílny, hostince, bylo založeno několik spolků: divadelní spolek Kollár byl založen roku 1877, roku 1868 čtenářský spolek Svornost (fungoval do roku 1881, spolek včelařů, řemeslnická beseda, hasičský sbor (1877). Roku 1895 byl ustanoven Sokol, 1909 rybářský spolek. Velký rozvoj města začal v době 1. republiky. Stavěly se nové čtvrtě, Svratka byla elektrifikována (od roku 1921), zaveden telefon a biograf (1924), postavena sokolovna (1927–1928), vyjely první autobusy (1928) nebo dlážděna silnice přes město (1936). Svratku v té době objevili malíři a další umělci, které sem přilákal pražský nakladatel Bedřich Tuček. Koncem 2. světové války zde působil partyzánský oddíl Vpřed. Svratka se stala centrem partyzánské oblasti, 5. května 1945 zde vypuklo povstání. 9. května 1945 byla Svratka bombardována sovětskými letadly, 4 domy vyhořely a dalších 40 bylo poškozeno. Po válce byl vybudován vodovod (od roku 1947), koupaliště (1949–1952) a především nová škola na kraji města (1947–1951, tělocvična 1979–1984 a přístavba 1988–1992). Vznikaly nové ulice rodinných i bytových domů. Otevřen byl hotel Mánes (1949), postaven nový most přes řeku Svratku. Bohužel také došlo k necitlivým přestavbám na náměstí: budova Jednoty (1973–1975) nebo Domácí potřeby (1976-1980, dnes Coop Diskont). Zbourán byl také památkově chráněný "Panský dům", jednopatrová roubená budova z roku 1844. V letech 2006-2010 působil jako starosta Boris Jakubík, od roku 2010 tuto funkci vykonává František Mládek.

Moravská Svratka

Moravská Svratka leží na pravém břehu řeky Svratky, historicky byla součástí Moravy, na rozdíl od města Svratky, které leží na levém břehu řeky Svratky a patří historicky k Čechám. První dvě chalupy na moravské straně byly postaveny počátkem 17. století, poprvé je o osadě zmínka v roce 1626. V roce 1644 zde stály již tři chalupy a osadníci, původně Němci, byli zapsáni k rychtě v Německém Sněžném. Obec se začínala nazývat „Sfratka Moravská“. V roce 1755 zde již bylo 15 domků. Po politické reorganizaci v roce 1850 byla Moravská Svratka připojena k Moravským Křižánkám, od roku 1875 byla obec samostatná. V té době patřila pod politický i soudní okres Nové Město na Moravě. V roce 1881 zde byla zřízena škola, nová byla postavena v letech 1891–1892 a fungovala do roku 1951, kdy byla zrušena a žactvo přešlo do Svratky. V roce 1949 byla obec přičleněna do Pardubického kraje a okresu Hlinsko, v roce 1960 do okresu Žďár nad Sázavou a připojena ke Svratce, jejíž součástí je dosud.

Česká Cikánka

I osadu Cikánku rozděluje řeka Svratka na dvě části – Českou a Moravskou. Osada Česká Cikánka se poprvé připomíná v souvislosti s panskou železářskou hutí, která vznikla někdy kolem roku 1717. K ní patřila i šmelcovna, restovna, uhelna a také hospoda při moravské hranici. Kolem huti pak vznikaly postupně domky dělníků v huti. V roce 1801 byla huť změněna v papírnu, kterou měl zpočátku v nájmu Ignác Fischer. Jeho syn, Petr Matěj Fischer byl starostou Smíchova a zakladatel vyšehradského Slavína. V roce 1896 papírna vyhořela a byla změněna na pilníkárnu, která fungovala s různými majiteli do roku 1948. Od 60. let je v budově výroba hokejek. Osada bývala součástí obce Svratouch, a to až do roku 1950, kdy se stala součástí bližší Svratky, se kterou postupně stavebně srostla.

Moravská Cikánka

Osada je roztroušena na pravém břehu řeky Svratky, na moravské straně, cca 1,5 km od centra města Svratky. I její vznik souvisí se železnou hutí na české straně, první chalupa tady byla postavena někdy kolem roku 1720 a připojena k Moravské Svratce. I tato osada byla po politické reorganizaci v roce 1850 připojena k Moravským Křižánkám, jejich součástí zůstala až do roku 1949. Od roku 1950 je osada součástí Svratky.

Vývoj počtu obyvatel Svratky[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1762 1777 1883 1839 1933 1759 2126 1516 1638 1612 1666 1675 1592

Památky v městě

Kostel sv. Jana Křtitele

Farní kostel byl původně postaven ve slohu románském nebo románsko-gotickém s dřevěnou lodí, pocházel nejspíše z konce 13. století. Oltář měl na východ, sakristii a chór na západ. Byl klenutý a ze 4 rohů se gotická žebra sbíhala uprostřed stropu v okrouhlý závěrečný kámen. Měl dvě malá okénka na jižní straně (jsou dochována dosud). Stará dřevěná loď byla zbořena roku 1788, zeď kostela na západní straně prolomena a k původní modlitebně přistavěna loď nová s novým presbyteriem. Vchod z jižní strany byl zazděn a postaven od zvonice nový. Kostel má na západní straně velký oltář – dílo Jana Vorlíčka z Jablonného z roku 1840 s obrazem Jana Křtitele od J. Novotného z Vysokého Mýta. O prvních varhanách jsou zprávy již z roku 1787, současné byly postaveny v roce 1955.

Zvonice

Do areálu kostela se vchází skrze čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. Podle některých údajů je zvonice stará jako kostel a podle jiných pochází z doby kolem roku 1600. Patro nad ní bylo obnoveno roku 1790, přízemí sloužilo do roku 1947 jako márnice. V dřevěné části visí zvon Maria z roku 1480. V roce 1972 byly zavěšeny další dva zvony – Jan a Václav. Před 1. světovou válkou zde bývaly tyto zvony: první z roku 1561, druhý zvaný „poledník“ z roku 1872, třetí „umíráček“ z roku 1806 a čtvrtý na kostelní věži z roku 1862. Při rekvizici v roce 1917 byly tyto zvony odňaty a ponechána jen nejstarší Maria. Ani později zakoupené zvony z let 1919 a 1925 však nezůstaly dlouho: 3. dubna 1942 je sňali a odvezli Němci.

Fara

Barokní fara pochází z 2. poloviny 18. století, značným nákladem byla opravena v letech 1992–1994.

Račana-lidová architektura

Domky na tzv. Račanech, na nábřeží potoka Řivnáče – roubené domky z 18. století, které si zde vystavěli drobní řemeslníci.

Náměstí

Na náměstí stojí měšťanský dům čp.23 z let 1891–1892, který si postavil obchodník Jan Tuček. Náměstí dominuje socha sv. Václava z roku 1868 od sochaře Ludvíka Wurzela, postavená na počest povýšení Svratky na město a kašna, postavená v roce 1844 po požáru náměstí.

Sokolovna

Skvěle zachovaná budova sokolovny z let 1927–1928 se sochařskou výzdobou od Karla Pavlíka a Antonína Odehnala, oponu malovali pro Sokol malíři Josef Fiala, František Cína Jelínek a Ota Bubeníček.

Soška "Houbaře"

Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka Antonína Odehnala, který její návrh městu věnoval.

Současnost

Svratka má základní obchodní síť (4 samoobsluhy, drogerie, řeznictví, 2 pekárny, textil, obuv, květinářství, zeleninu, stavebniny, 2 benzinové pumpy, atd.), několik restaurací, hotely Mánes a Žďas. Sídlí zde dva praktičtí lékaři, dva stomatologové, dětský lékař, gynekolog, je zde i lékárna.

Dopravní spojení

Město leží na křižovatce silnic II/343 Seč–Trhová Kamenice–Hlinsko–Svratka, II/350 Přibyslav–Polnička–Svratka a II/354 Slatiňany–Chrast–Skuteč–Svratka–Nové Město na Moravě. Svratka nemá železniční spojení, nejbližší stanicí je 6 km vzdálený Čachnov na trati Žďárec u Skutče–Čachnov–Polička–Svitavy nebo 13 km v Hlinsku na trati Havlíčkův Brod–Chrudim–Pardubice. Autobusové linky jezdí ze Svratky do Hlinska, Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě, Poličky, Jihlavy, Brna, Hradce Králové, Skutče a Prahy.

Slavní rodáci

  • Čeněk Gregor (1847–1917), architekt a primátor Prahy v letech 1893–1896
  • Petr Matěj Fischer (1809–1892), starosta Smíchova, zakladatel Slavína
  • Josef Věromír Pleva (1899–1985), spisovatel
  • Rudolf Hanych (1906–1994), malíř-krajinář
  • Bohuslav Příhoda (1914–1943), letec R.A.F.
  • Antonín Odehnal (1878–1957), akademický sochař

Městské muzeum a galerie

V roce 1940 založil pražský nakladatel Bedřich Tuček ve Svratce první muzeum, nazvané „Svratecká jizba“. Shromáždil sbírku pozoruhodností ze Svratecka. Bohužel, po jeho smrti v roce 1959 byly sbírky uzavřeny do beden a uloženy, a postupně se poztrácely. Nové muzeum vzniklo v roce 2002, kdy bylo torzo Svratecké jizby a s tím ještě nově získané věci vystaveny v prozatímní expozici v budově hasičské zbrojnice. Zároveň začaly přípravy nové expozice, a ta byla otevřena v půdních prostorách hasičské zbrojnice v roce 2005. Expozice muzea představuje malé městečko v době 1. republiky, k vidění jsou řemeslnické dílny nebo obchody či škola, návštěvník do nich může běžně vstupovat. Galerie v prvním patře budovy pak představuje malíře Vysočiny, kteří na Svratecku tvořili.

Zvonice u kostela ve Svratce

Barokní fara u kostela ve Svratce

Souřadnice

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Svratka
Město Svratka

Česká Cikánka • Moravská Cikánka • Moravská Svratka • Svratka 

  Města a obce okresu Žďár nad Sázavou  

Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Svratka_(okres_%C5%BD%C4%8F%C3%A1r_nad_S%C3%A1zavou)“