Třída Fudži

Z Multimediaexpo.cz


Třída Fudži (japonsky: 富士型戦艦, Fudži-gata senkan) byla třída dvou predreadnoughtů Japonského císařského námořnictva. Skládala se z lodí Fudži a Jašima. Byly to první bitevní lodě, které Japonsko kdy získalo.

Obsah

Rozhodnutí o stavbě

Japonská námořní strategie na konci 19. století vycházela z francouzské radikální koncepce Jeune École, kterou sem přinesl a pomohl uvést do praxe francouzský námořní architekt a vojenský poradce v Japonsku, Emile Bertin. Přestože ne všichni byly přesvědčeni o správnosti této strategie, Japonsko znepokojovala čínská objednávka stavby nových bitevních lodí pro Pekingské loďstvo ve Francii. Protože Japonsko prozatím postrádalo technologii a kapacitu pro stavbu bitevních lodí, obrátilo se na Velkou Británii s objednávkou dvou co nejmodernějších bitevních lodí.

Spory o financování stavby

Kolem financování lodí se rozpoutaly spory v japonském parlamentu. Nejprve měly být peníze vyčleněny v rozpočtu na rok 1891, ale pro politické spory k tomu nedošlo. Ministerský předseda princ Macukata Masajoši tedy svůj požadavek přednesl znovu a když byl opět odmítnut, rozpustil svou vládu. Jeho nástupce Itó Hirobumi chtěl finance na stavbu lodí vyčlenit v roce 1892, ale opět neuspěl. Problém vedl až k mimořádné intervenci samotného císaře Meidži v prohlášení z 10. února 1893, ve kterém císař nabídl financování stavby obou bitevních lodí z vlastních prostředků, pomocí úspor na provoz státní administrativy a žádal tedy pro státní úředníky snížení platů o 10%. Parlament krátce nato přidělil stavbě lodí třídy Fudži dostatek prostředků.

Konstrukce

Konstrukce bitevních lodí třídy Fudži vycházela z bitevních lodí Royal Navy třídy Royal Sovereign. Tyto lodě, které projektoval Sir William White, byly považovány za technicky nejpokročilejší, největší a nejrychlejší na světě. Projekt třídy Royal Sovereign byl pro japonskou objednávku v mnoha ohledech přepracován a nové lodě byly například o 1,25 uzlu rychlejší. Obě lodě stavěla loděnice Armstrong Whitworth.

Výzbroj

Hlavní výzbroj bitevních lodí třídy Fudži tvořily čtyři kanóny ráže 305 mm o délce 40 ráží, umístěné v přední a zadní dělové věži. Pod označením Typ 41 je vyvinula zbrojovka Armstrong Whitworth a vyrobila Elswick Ordnance Company. Byly původně vyvinuty právě pro britské lodě třídy Royal Sovereign a v Japonsku jimi byly vyzbrojeny i bitevní lodě třídy Mikasa.

Sekundární výzbroj tvořilo 14 rychlopalných kanónů ráže 152 mm o délce 40 ráží. Ty měly lodě chránil proti menším plavidlům, jako byly torpédovky a torpédové čluny. Děla střední ráže byla umístěna po jednom a na dvou palubách, aby při případném zásahu bylo zničeno vždy jen jedno z nich. Část z nich byla umístěna v kasematách na boku lodi.

Lehčí výzbroj tvořilo 20 kusů kanónů ráže 76,2 mm o délce 40 ráží. Ty doplňovalo pět torpédometů, z nichž byly 4 pod hladinou a jeden na palubě lodi.

Jašima

Pancéřová ochrana

Bitevní lodi třídy Fudži byly silně pancéřové pancířem typu Harvey. Ten tvořil pás 3 metry vysoký a 457 mm silný. Na koncích se jeho tloušťka zmenšovala až na 356 mm. Nad ním byl ještě 102 mm ocelový pancéřový pás. Za tímto pancéřovým pásem byly ještě 3 metry široké sklady uhlí, které tvořily další ochranu v případě zásahu. Pancéřová paluba měla sílu 76 mm. Na konci se ohýbala dolů a zužovala na 64 mm.

Lodě třídy Fudži

Fudži vstoupila do služby 17. srpna 1897 a zúčastnila se Rusko-japonské války, bitvy o Port Arthur, bitvy ve Žlutém moři a bitvy u Cušimy. Po válce byla převedena pro pobřežní hlídkování a poté sloužila k výcviku až do roku 1922, kdy byla vyřazena. Do roku 1948 pak sloužila jako plovoucí kasárna.

Jašima vstoupila do služby 9. září 1989. Účastnila se Rusko-japonské války, ale už 15. května 1904 najela před Port Arthurem na minu a potopila se. Bylo to jedna z největších ztrát císařského námořnictva v Rusko-japonské válce.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Třída Fudži
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/T%C5%99%C3%ADda_Fud%C5%BEi“