V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Trento

Z Multimediaexpo.cz

Palazzo Pretorio (radnice)

Trident (italsky Trento, latinsky Tridentum) je italské město, hlavní město autonomní oblasti Trentino-Alto Adige a stejnojmenné autonomní provincie v jižním Tyrolsku, nejsevernějším regionu Italské republiky. Město leží při hlavní severojižní komunikaci mezi Bolzanem a Veronou, střed je v údolí řeky Adiže v nadmořské výšce 194 metrů, další čtvrti v horách na svazích Tyrolských Alp. Je sídlem arcibiskupství a univerzity s přibližně 15 000 studenty. Podle hospodářských novin Il Sole 24 Ore bylo roku 2007 vyhlášeno městem s nejzdravějším životním prostředím v Itálii. Od středověku má politické a náboženské styky s českými zeměmi. V letech 1545–1563 se zde konal Tridentský koncil.

Obsah

Historie

Údolí Adiže od Tridentu po Bolzano bylo od pravěku nepřetržitě osídleno, přes Brennerský průsmyk a Reschenský průsmyk tvořilo důležitou dopravní spojnici se Záalpím. Oppidum v Tridentu založili Keltové. Jako důležité strategické místo na cestě z Innsbrucku do Verony je dobyli Římané, vybudovali město a pojmenovali je Tridentum podle tří stříbronosných hor. Latinsky tridentum znamená "trojzub", tyto hory se dodnes nazývají Doss Trento, Sant'Agata a San Rocco. Na stěně radnice se dochoval gotický nápis "Montes argentum mihi dant nomenque Tridentum" (Hory mi dávají stříbro i jméno Trident), připisovaný mnichu Fra Bartolommeovi da Trento, který zemřel roku 1251. Z období římské antiky se již dochovala kamenná architektura, vítězná brána císaře Augusta, základové zdivo dómské baziliky a amfiteátru.

Celoevropský historický význam pro dějiny katolické církve má Tridentský koncil, konaný v letech 1545 až 1563, který ustanovil náboženská dogmata a předpisy protireformace. Ve dvou desetiletích, kdy koncil trval, se město stalo nejvýznamnějším centrem katolické Evropy a doznalo velkého stavebního rozvoje, zejména chrámové a palácové architektury stylu renesance. Trident se stal sídlem biskupů – duchovních knížat, kteří ve svých rukou soustřeďovali také světskou moc, a patřili mezi hlavní stavebníky města. O mecenát umění se zasloužili především dva kardinálové, Bernardo Clesio a Cristoforo Madruzzo. Asi od roku 1700 bylo centrum města urbanisticky sjednoceno a dobudováno ve stylu baroka.

Autonomie biskupského města a biskupství skončili roku 1796 obsazením města vojskem Napoleona Bonaparta, který město roku 1806 připojil k Italskému království pod vládou svého bratra Josefa Bonaparta. Většina území byla roku 1815 anektována Rakouskou monarchií, pozdějším Rakouskem-Uherskem. Trident se stal sídlem místodržitelství pro Vlašské Tyrolsko („Il Trentino“). V 19. století začal rozvoj technických úprav krajiny, především přeložením toku řeky Adiže v roce 1858 a roku 1859 stavbou brennerské železnice pod nejvýše položeným průsmykem v Alpách. Městská architektura se proměnila novostavbami mnohopatrových správních budov a hotelů.

Po ztrátách Lombardie a Benátska s přilehlými pevnostmi čtyř měst (Mantova, Peschiera, Verona a Legnano), zůstala jižní hranice Rakouska-Uherska nechráněná. Proto v obavě z italského vojenského vpádu začala počátkem 70. let 19. století výstavba tridentské městské pevnosti.

Za první světové války v letech 1915 až 1918 byla (pevnost Trident s opevňovacím systémem fortifikací, střílen, podzemních chodeb a skladů využita naposledy. Po skončení války připadlo město, stejně jako celý region, na základě dohod ze Saint-Germain Italskému království. Roku 1943 Benito Mussolini obsadil provincie Tridentsko, Jižní Tyrolsko a Belluno a připojil je k fašistické republice. Počátkem května 1945 se Trident stal místem tuhých bojů s Němci, tzv. Operace Alpenvorland. Ještě 2. května 1945, v den kapitulace wehrmachtu v severní Itálii, Trident zažil silné bombardování.

Památky

  • katedrála (dóm) svatého Vigilia, trojlodní románská bazilika s osmibokou kupolí nad křížením, v interiéru dochováno římské zdivo (krypta, sloupy) a části dvojího románského schodiště na ochoz; několikrát byla místem jednání tridentského koncilu.
  • Neptunova kašna - s bronzovou renesanční sochou, na Dómském náměstí
  • Biskupský hrad Castello del Buonconsiglio, gotická stavba z kamenného kvádříkového zdiva s válcovou obytnou věží Tore d'Aquila, v níž dal kníže biskup Jiří z Lichtensteina vymalovat cyklus fresek Dvanáct měsíců. Dnes zde sídlí muzeum.
  • kostel Santa Maria Maggiore (Panny Marie Sněžné), kolem roku 1520 vystavěl architekt Antonio Medaglia; sídlo přípravné kongregace tridentského koncilu
  • kostel sv. Petra a Pavla, románská stavba ze 12. století na místě římského amfiteátru a kaple, neogotická fasáda z let 1848-1850
  • kostel sv. Apolináře, románsko-gotická stavba na úpatí kopce Doss Trento
  • kostel sv. Vavřince, barokní stavba s románskou apsidou ze 12. století
  • kostel sv. Františka Xaverského, vrcholně barokní jezuitský chrám na via R. Belenzani; navrhl jezuitský architekt Andrea Pozzo roku 1711
  • strážní Zelená věž Torre Verde na řece Adiži; biskupské vězení, v němž byli vězni ponořováni do vody
  • Palazzo delle Albere, renesanční vila rodiny Madruzzo z doby kolem roku 1550, dnes sídlo Muzea moderního umění
  • Palazzo Pretorio, románský palác z 12. století vedle dómu, se zvonicí Torre Civica ze 13. století, původně hlavní rezidence tridentského biskupa, nyní sídlo sbírky barokního chrámového malířství a sochařství
  • Palazzo Salvadori, renesanční palác z roku 1515
  • Palazzo Geremia, renesanční stavba s pozdně gotickým interiérem a malbami z konce 15. století
  • Palazzo Lodron, palác vystavěný pro účastníky Tridentského koncilu, s bohatou renesanční freskovou výzdobou
  • domy a paláce podél Via Prepositura
  • budova parního mlýna, technická památka z konce 19. století

Gigantické panorama

Gigantické panorama města
Gigantické panorama Trenta v zimě (2010)


YouTube

Trento – pohled na město [HD, 2012]
Trento 2014 [HD]


Partnerská města

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Trento
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Trento
Trentino-Alto Adige • Obce v autonomní provincii Trento

Ala • Albiano • Aldeno • Amblar • Andalo • Arco • Avio • Baselga di Piné • Bedollo • Bersone • Besenello • Bezzecca • Bieno • Bleggio Inferiore • Bleggio Superiore • Bocenago • Bolbeno • Bondo • Bondone • Borgo Valsugana • Bosentino • Breguzzo • Brentonico • Bresimo • Brez • Brione • Caderzone • Cagno • Calavino • Calceranica al Lago • Caldes • Caldonazzo • Calliano • Campitello di Fassa • Campodenno • Canal San Bovo • Canazei • Capriana • Carano • Carisolo • Carzano • Castel Condino • Castelfondo • Castello Tesino • Castello-Molina di Fiemme • Castelnuovo • Cavalese • Cavareno • Cavedago • Cavedine • Cavizzana • Cembra • Centa San Nicolo • Cimego • Cimone • Cinte Tesino • Cis • Civezzano • Cles • Cloz • Commezzadura • Concei • Condino • Coredo • Croviana • Cunevo • Daiano • Dambel • Daone • Dare • Denno • Dimaro • Don • Dorsino • Drena • Dro • Faedo • Fai della Paganella • Faver • Fiave • Fiera di Primiero • Fierozzo • Flavon • Folgaria • Fondo • Fornace • Frassilongo • Garniga Terme • Giovo • Giustino • Grauno • Grigno • Grumes • Imer • Isera • Ivano-Fracena • Lardaro • Lasino • Lavarone • Lavis • Levico Terme • Lisignago • Livo • Lomaso • Lona-Lases • Luserna • Malosco • Male • Massimeno • Mazzin • Mezzana • Mezzano • Mezzocorona • Mezzolombardo • Moena • Molina di Ledro • Molveno • Monclassico • Montagne • Mori • Nago-Torbole • Nanno • Nave San Rocco • Nogaredo • Nomi • Novaledo • Ospedaletto • Ossana • Padergnone • Palu del Fersina • Panchia • Peio • Pellizzano • Pelugo • Pergine Valsugana • Pieve Tesino • Pieve di Bono • Pieve di Ledro • Pinzolo • Pomarolo • Pozza di Fassa • Praso • Predazzo • Preore • Prezzo • Rabbi • Ragoli • Revo • Riva del Garda • Romallo • Romeno • Roncegno • Ronchi Valsugana • Roncone • Ronzo-Chienis • Ronzone • Rovereto • Rovere della Luna • Ruffre • Rumo • Sagron Mis • Samone • San Lorenzo in Banale • San Michele all'Adige • Sant'Orsola Terme • Sanzeno • Sarnonico • Scurelle • Segonzano • Sfruz • Siror • Smarano • Soraga • Sover • Spera • Spiazzo • Spormaggiore • Sporminore • Stenico • Storo • Strembo • Strigno • Taio • Tassullo • Telve • Telve di Sopra • Tenna • Tenno • Terlago • Terragnolo • Terres • Terzolas • Tesero • Tiarno di Sopra • Tiarno di Sotto • Tione di Trento • Ton • Tonadico • Torcegno • Trambileno • Transacqua • Trento • Tres • Tuenno • Valda • Valfloriana • Vallarsa • Varena • Vattaro • Vermiglio • Vervo • Vezzano • Vignola-Falesina • Vigo Rendena • Vigo di Fassa • Vigolo Vattaro • Villa Agnedo • Villa Lagarina • Villa Rendena • Volano • Zambana • Ziano di Fiemme • Zuclo

       Itálie – Italia – (I)
Regiony a jejich hlavní města

Abruzzo (L'Aquila) • Apulie (Puglia) (Bari) • Basilicata (Potenza) • Benátsko (Veneto) (Benátky) • Emilia-Romagna (Bologna) • Kalábrie (Calabria) (Catanzaro) • Kampánie (Campania) (Neapol) • Lazio (Řím) • Ligurie (Liguria) (Janov) • Lombardie (Lombardia) (Milán) • Marche (Ancona) • Molise (Campobasso) • Piemont (Piemonte) (Turín) • Toskánsko (Toscana) (Florencie) • Umbrie (Umbria) (Perugia)

Autonomní regiony

Friuli-Venezia Giulia (Terst) • Sardinie (Sardegna) (Cagliari) • Sicílie (Sicilia) (Palermo) • Trentino-Alto Adige (Trento) • Valle d'Aosta (Vallée d'Aoste) (Aosta)

Provincie v Itálii

AlessandriaAnconaL'AquilaArezzoAscoli PicenoAstiAvellinoBarletta-Andria-TraniBellunoBeneventoBergamoBiellaBolzanoBresciaBrindisiCampobassoCasertaCatanzaroChietiComoCosenzaCremonaCrotoneCuneoFermoFerraraFoggiaForlì-CesenaFrosinoneGrossetoImperiaIserniaLatinaLecceLeccoLivornoLodiLuccaMacerataMantovaMassa-CarraraMateraModenaMonza e BrianzaNovaraNuoroOristanoPadovaParmaPaviaPerugiaPesaro a UrbinoPescaraPiacenzaPisaPistoiaPotenzaPratoRavennaReggio EmiliaRietiRiminiRovigoSalernoSassariSavonaSienaSondrioLa SpeziaSud SardegnaTarantoTeramoTerniTrentoTrevisoVareseVeronaVibo ValentiaVerbano-Cusio-OssolaVercelliVicenzaViterbo

Metropolitní města

BariBolognaCagliariKatánieFlorencieJanovNeapolMessinaMilánPalermoReggio CalabriaŘímTurínBenátky

Volná sdružení obcí (Sicílie)

AgrigentoCaltanissettaEnna • Ragusa • Siracusa • Trapani