Trichom

Z Multimediaexpo.cz

Paprika Capsicum pubescens s četnými trichomy

Trichom ("chlup") je dlouhý výčnělek na pokožce rostlin, vznikající z pokožkových buněk rostlin. Může být jedno- i vícebuněčný. Nejjednodušším druhem chlupu je bradavka (papila), prostá vychlípenina pokožkové buňky. Příkladem rostliny s papilami jsou korunní lístky macešky. Protažením papily do délky vznikají vláskovité chlupy, které se uplatňují zejména při absorpci vody v kořenech. Když se protažené buňky takového vláskovitého chlupu oddělí přepážkou a dále se dělí, vzniká jednoduchý chlup (když vznikne pouze jednořadě mnohobuněčný útvar) nebo větvený chlup (když se trichom větví).[1]

Obsah

Funkce trichomů

Soubor:Stylidium bud and scape.jpg
Trichomy rostliny Stylidium, které mohou uvěznit a zabít drobný hmyz

Dle funkce se dají rozdělit na krycí, žláznaté, žahavé a absorpční.

  • Krycí: jejich funkce je ochranná, také pomáhají chránit rostlinu proti přehřátí nebo při rozšiřování plodů a semen. Po odumření snižují transpiraci a chrání rostliny před osluněním.[1] Rozlišujeme několik druhů krycích trichomů:
    • papily: vytvářejí sametový vzhled rostliny (např. violka nebo růže)
    • hvězdovité chlupy (např. hlošina)
    • přeslenitě větvené chlupy - divizna
  • Žlaznaté: slouží k vyměšování silic(máta) nebo pryskyřic (jírovec maďal)
  • Žahavé: při odlomení jejich špičky dochází k vylití pálivé tekutiny - kupříkladu u kopřivy je to kyselina mravenčí (HCOOH)
  • Absorpční (vstřebávací): zejména kořenové vlášení, které umožňuje příjem vody; u některých epifytů však vznikají i specializované chlupy jinde na těle, které zachycují rosu a déšť.[1]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Černohorský, Z. (1967): Základy rostlinné morfologie, Praha, SPN

Související články