Turkmenština
Z Multimediaexpo.cz
Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Dále se používá v evropské části Ruska a Německa, potom v Turecka a USA.
Obsah |
Historie písma
Turkmenština je oficiálním jazykem v Turkmenistánu. V psané podobě se začala používat až na začátku 20. století, kdy se zapisovala arabským písmem. V letech 1928–1940 se pro turkmenštinu používala latinka, která byla až do roku 1991 nahrazena z politických důvodů cyrilicí (záměrem vládců Sovětského svazu bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi SSSR a zároveň tak omezit vliv islámu v těchto republikách). Od roku 1991 je opět používána latinka.
Gramatika
Pády
Turkické jazyky mají pády. Turkmenština jich má šest:
- nominativ
- genitiv (též posesiv – je podobný anglickému přivlastňovacímu genitivu ’s)
- dativ
- akuzativ
- ablativ-pád určující čas či místo
- instrumentál
Abeceda
Současná latinka | Cyrilice | Fonetika | Latinka 1993 | Latinka 1992-1993 | Latinka 1927-1940 |
---|---|---|---|---|---|
A a | А а | [a] | A a | A a | A a |
B b | Б б | [b] | B b | B b | B b |
Ç ç | Ч ч | [ʧ] | Ç ç | C c | C c |
D d | Д д | [d] | D d | D d | D d |
E e | Е е | [je], [e] | E e | E e | E e |
Ä ä | Ә ә | [æ] | Ä ä | Ea ea | Ә ә |
F f | Ф ф | [ɸ] | F f | F f | F f |
G g | Г г | [g~ʁ] | G g | G g | G g |
H h | Х х | [h~x] | H h | H h | H/X h/x |
I i | И и | [i] | I i | I i | I i |
J j | Җ җ | [ʤ] | J j | J j | Ç ç |
Ž ž | Ж ж | [ʒ] | £ ɾ | Jh jh | Ƶ ƶ |
K k | К к | [k~q] | K k | K k | K/Q k/q |
L l | Л л | [l] | L l | L l | L l |
M m | М м | [m] | M m | M m | M m |
N n | Н н | [n] | N n | N n | N n |
Ň ň | Ң ң | [ŋ] | Ñ ñ | Ng ng | Ŋ ŋ |
O o | О о | [o] | O o | O o | O o |
Ö ö | Ө ө | [ø] | Ö ö | Q q | Ө ө |
P p | П п | [p] | P p | P p | P p |
R r | Р р | [r] | R r | R r | R r |
S s | С с | [θ] | S s | S s | S s |
Ş ş | Ш ш | [ʃ] | $ ¢ | Sh sh | Ş ş |
T t | Т т | [t] | T t | T t | T t |
U u | У у | [u] | U u | U u | U u |
Ü ü | Ү ү | [y] | Ü ü | V v | Y y |
W w | В в | [β] | W w | W w | V v |
Y y | Ы ы | [ɯ] | Y y | X x | - |
Ý ý | Й й | [j] | Ұ ÿ | Y y | J j |
Z z | З з | [ð] | Z z | Z z | Z z |
Fonetika
- ç se čte [č]
- ä = [æ]
- ž = [ž]
- j = [dž]
- ň = nosové n (jako anglické -ing)
- ö = [ə], resp. [ö]
- ş = [š]
- ü jako [ü]
- w jako [v]
- ý jako [j]
Turkmenština dodržuje vokálovou harmonii. Ve vokálové harmonii je důležité rolišení předních (ä, e, i, ö, ü) a zadních (a, y, o, u) samohlásek:
- Původní turkmenská slova obsahují samohlásky patřící jen do jedné z těchto dvou skupin, např.: kädi (pouze přední samohlásky) nebo köwüş (pouze zadní samohlásky).
- V přejatých slovech (hlavně ruského a perského původu) se vokálová harmonie vytrácí: kitap (kniha), dükan (obchod), serdar (vůdce). Přesto se nevytrácí úplně ani v těchto případech, protože podoba sufixů těchto slov se řídí podle toho, zda poslední samohláska daného slova je přední nebo zadní.
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |