USS Langley (CV-1)

Z Multimediaexpo.cz

USS Langley (CV-1).jpg
Základní údaje US flag 48 stars.png
Loděnice Mare Island Naval Shipyard
Zahájení stavby: 18. října 1911
Spuštěna na vodu: 14. srpna 1912
Aktivní od: 17. dubena 1913
Přestavba schválena: 11. června 1919
Ve službě jako letadlová loď: 22. březen 1922
Osud: Po poškození leteckým útokem byla 27. února 1942 potopena vlastní eskortou
Technicko-taktická data
Standardní výtlak: 19 360 tun (jako Jupiter)
11 500 tun (jako Langley)
Délka: 165,2 m
Šířka: 19,8 m
Ponor (Langley): 5,8 m
Pohon: 3 kotle, turboelektrický pohon, 4 800 kW, 2 šrouby
Palivo:
Rychlost: 15 uzlů
Dosah:
Posádka: 468
Pancíř: Žádný
Výzbroj: 4 × 127 mm (5 palců)
55 letounů

USS Langley (CV-1/AV-3) byla první americkou letadlovou lodí a první lodí US Navy s elektrickým přenosem výkonu. Byla přestavěna z přepravní lodě USS Jupiter (AC-3), sloužící za první světové války. Byla upravena pro nesení 55 letounů, které byly na palubu vyváženy pomocí dvou výtahů. Zpočátku nebyla vybavena katapulty. Trup nebyl nijak pancéřován. Přejmenována byla 11. dubna 1920. Po druhé přestavbě na přepravní letadlovou loď koncem třicátých let, zasáhla USS Langley (AV-3) do bojů 2. světové války, kde byla v roce 1942 potopena.

Obsah

Služba

První letadlo vzlétlo z paluby Langley 17. října 1922. Stroj Vought VE-7 pilotoval Lt. Virgil C. Griffin. Přestože nešlo o první start letadla z paluby lodi a Langley nebyla první lodí upravenou na letadlovou, v rámci US Navy tímto začala nová éra. O devět dní později došlo i k prvnímu přistání, které provedl Lt. commander Godfrey de Courcelles Chevalier se strojem Aeromarine 39B.

Po svém zavedení do operační služby se loď účastnila různých manévrů a přehlídek. V roce 1924 zařazena do americké Pacifické flotily a v dalších dvanácti letech operovala z přístavu San Diego .

V letech 1936 až 1937 byla loď upravena na přepravní letadlovou loď a její klasifikace byla změněna na AV-3. Tím byla ukončena její bojová kariéra a letecký personál byl převelen na lodě USS Saratoga a USS Lexington.

V době útoku na Pearl Harbor se nacházela v Manilské zátoce na Filipínách. Odtud hned večer 8. prosince vyplula eskortována dvěma starými čtyřkomínovými torpédoborci a u Panay se přidala ke křižníkům USS Houston a USS Boise kontradmirála William A. Glassforda.[1] Odplula do australského Darwinu, kde asistovala silám RAAF při protiponorkových hlídkách v jeho okolí. Poté byla zařazena do společných spojeneckých sil (ABDA), které se snažily bránil japonské invazi v Indonésii.

Dne 22. února 1942 vyplula jako součást konvoje z australského přístavu Freemantle, aby se o pět dní později oddělila s úkolem doručit do jávského Tjilatjapu 32 kusů stíhaček Curtiss P-40. Nedlouho po setkání s protiponorkovou eskortou torpédoborců USS Whipple a USS Edsall, byla celá skupina napadena devíti dvoumotorovými bombardéry z pozemních základen – pravděpodobně G4M „Betty“.[2] Langley zasáhlo pět pum, na palubě vypukl požár a bylo zablokováno kormidlo. Voda hrnoucí se do strojovny způsobila náklon 10° na pravobok. Protože nebylo možné loď odtáhnout do přístavu, byl ve 13:32 vydán rozkaz ji opustit. Eskorta ji poslala ke dnu devíti výstřely z děl ráže 127 mm a dvěma torpédy. Potopila se 120 km jižně od přístavu Tjitlap se ztrátou 60 mužů.

Její jméno převzala v roce 1943 lehká letadlová loď USS Langley (CVL-27) třídy Independence.

Související články

Reference

  1. ↑ U.S. Army Center of Military History – The Fall of the Philippines - U.S. Army in World War II: The War in the Pacific, Volume II (anglicky)
  2. ↑ HIJMS CHIKUMA: Tabular Record of Movement (5. revize, anglicky)

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
USS Langley (CV-1)
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/USS_Langley_(CV-1)“