Valdštejn (hrad)
Z Multimediaexpo.cz
Valdštejn (Waldenstein), dnes již zřícenina hradu v okrese Semily blízko města Turnova, v oblasti Českého ráje, kdysi rodový hrad pánů z Valdštejna z 13. století. Byl jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.
Obsah |
Historie
Zakladatel
Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280.[1] Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát Páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové.
Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.
Další vývoj
Valdštejnové zde zůstali 100 let. Je znám Zdeněk z Valdštejna, dvořan krále Jana Lucemburského, či Hynek z Valdštejna, který se se roku 1336 zůčastnil vojenské výpravy českého krále do Litvy. A Jan z Valdštejna byl věřitelem markraběte Karla, protože mu půjčil 1500 kop grošů. Karel se později stal králem Karlem IV.[1]
Počátkem 15. století sídlo získal rod Vartenberků, který patřil rovněž k rozrodu Markvarticů. S Jindřichem z Vartenveberka se rozhodl vyřídit své účty husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, který na jaře 1424 přitáhl s vojskem k Turnovu, dobyl jej, vyvrátil tamní klášter a dobyl i Valdštejn. Pak jej svěřil panu z Valečova, svému příteli, který zde roku 1427 uvěznil na rok prince Zikmunda Korybutoviče, kandidáta českého trůnu. V roce 1431 byl na hradu další přívrženec husitů Rameš Rozvoda ze Stakor (pak z Hrádku).[1]
V letech 1438 – 1439 se na hradu (i nedalekého sídla Kavčiny) usadily tlupy loupežníků a proto je oba v roce 1440 dobyla zemská hotovost. Střídání majitelů pokračovalo. Žili zde Šofové z Helfenburka a od roku 1514 Smiřičtí ze Smiřic. Kolem roku 1550 hrad při požáru lehl popelem.
Na sklonku 17. století se v zřícenině usadil poustevník Václav Karel Holan Rovenský a začali sem docházet různí poutníci. Majitelé zdejšího panství Valdštejnové z let 1620-1821 a po nich i Aehrenthalové (vlastníci z let 1821-1945) ze zřícenin vybudovali romantické poutní místo.
Galerie
Stavba
V roce 1713 vznikly kamenné schody, 1722 zde byla vybudována na prvním nádvoří kaple sv. Jana Nepomuckého a brzy poté i řada soch, roku 1817 kaplička sv. Jana Křtitele, roku 1836 vstupní brána za kamenným mostem, osazeným řadou soch.
Současnost
Nyní je Valdštejn v držení města Turnova.[2]
Turistika
Zříceniny jsou přístupné pěšky po zelené a červené turistické značce, nejbližší parkoviště pro auta aut je asi 1 km daleko. Od Turnova je místo vzdálené 3 km. Prohlídky jsou možné v sezónních měsících za úplatu. Samotná zřícenina je ve výši 389 m n. m., převýšení 90 metrů.
Zajímavosti
- Hrad se německy nazýval Waldenstein, v českém překladu Lesní kámen
- Obraz světce v kapličce je možná jedinou existující podobiznou Karla Hynka Máchy. Autorem malby z roku 1836 je František Mašek.
- Zde skladatel Josef Bohuslav Foerster složil oratorium Sv. Václav a Pátou symfonii.[3]
Souřadnice
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec : Krajské nakladatelství Liberec, 1957. Kapitola Valdštejn, s. 38.
- ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha : Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Valdštejn, s. 104-105.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Valdštejn, s. 553-554.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |