Vatikán

Z Multimediaexpo.cz

Vatikán
Status Civitatis Vaticanae
Stato della Città del Vaticano
Městský stát Vatikán
Flag of the Vatican City.png  Coat of arms of the Vatican City.png
Vatikánská vlajka   Znak Vatikánu
Inno e Marcia Pontificale
Hymna Vatikánu
Geografie
Europe location VAT.png
Vatican City map EN.png
Hlavní město: Vatikán
Rozloha: 0,44 (196. na světě)
z toho 0 % vodní plochy
Nejvyšší bod: bezejmenné místo (75 m n.m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 000 (236. na světě)
Hustota zalidnění: 2093 (7. na světě)
HDI: ()
Jazyk: latina (oficiálně), italština
Náboženství: římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení: teokratická absolutní monarchie
v čele s papežem
Měna: Euro (EUR)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: SCV
Telefonní předvolba: +39
Národní TLD: .va

Vatikán (oficiálně Městský stát Vatikán) je nejmenším nezávislým státem světa (0,44 km2) tvořícím enklávu uprostřed Říma. Je sídlem Svatého stolce, nejvyšší autority katolické církve. Zřízením jde o absolutistickou teokracii, v čele tohoto státu stojí římský biskup neboli papež.

Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Dále k Vatikánu náleží ještě exteritoriální území se zvláštním statutem, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 zvané patriarchální) sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami a bazilika Panny Marie Větší a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

Obsah

Jméno

Jméno získal Vatikán podle stejnojmenného pahorku, na kterém se nachází. Ten se jmenuje Vaticanus Mons, jméno je odvozeno ze starolat. vates (věštec, věštba) a doslova znamená Pahorek věštců. Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy na něm stávala věštírna. Oblast byla také nazývána Campus Vaticanus (vatikánská pole) a ještě v dobách ranného císařství se nacházela vně hradeb Císařského města.[1]

Historie

Na vlastním vatikánském území vznikl již v roce 326 křesťanský chrám, a to na předpokládaném místě hrobu svatého Petra. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, který je od roku 1378 stálým sídlem papeže.

Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a řada států mu toto postavení nikdy neodepřela.

Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Itálií Benita Mussoliniho dne 11. února 1929 – tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však dosud doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

Armáda a policie

Po tom, co si dřívější papeži najímali švýcarské žoldnéře jako součást své armády, založil papež Julius II. Švýcarskou gardu v roce 1506 jako osobní stráž papeže. Její velení spadá pod Svatou stolici, ne přímo pod Městský stát Vatikán.

Palatinská a Vznešená garda byly rozpuštěny Pavlem VI. v roce 1970. Palatinské garda sloužila jako vatikánská vojenská jednotka, zatímco Vznešená garda byla spíše ceremoniální a nebyla za svoje služby placena.

Corpo della Gendarmeria je policejní jednotka Vatikánu. Jejím úkolem je dohled na veřejný pořádek, dodržování zákonů, dopravní kontrola a kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán.

Soudy a kriminalita

Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou (v přepočtu na obyvatele 20x vyšší, než je tomu v Itálii[2]), což v drtivé většině způsobují kapsáři, kteří okrádají poutníky. Většina z nich se před soud nikdy nedostane, jednak je nikdo neodhalí, jednak hranice na náměstí sv. Petra jsou blízko a nestřežené, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct.

Pro případ, že jsou zločinci přistiženi, má Vatikán svého generálního prokurátora (aktuálně Nicola Picardi) a soudce (Gianluigi Marrone). Většinu jejich práce představují kauzy kapesních krádeží, ale výjimečně se objeví i jiné případy. U těch často může mít problém v tom, že Vatikán nemá komplexní zákony, kauzy jsou pak řešeny často za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení, které vatikánský trestní zákon obsahuje. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen při držení drog, což zákony Vatikánu neřeší. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud „ohrožuje zdraví, morálku a víru“.[3]

Ekonomika

Mezi příjmy unikátní nekomerční ekonomiky patří příspěvky od katolíků z celého světa, prodej poštovních známek a suvenýrů, vstupné do muzeí a prodej publikací. Průmysl zahrnuje tiskárnu, studio s výrobou mozaik a šití uniforem. Uskutečňují se také finanční operace po celém světě.

Příjem a životní úroveň zaměstnanců je o něco vyšší než v okolním Římě.

Příjem Vatikánu v roce 2003 byl 252 milionů dolarů, výdaje 264 milionů.

Oficiální měnou je díky dohodě s EU od roku 1999 euro. Vatikán razí vlastní mince, jejichž produkce je však přísně limitována, více se jich vyrazí v roce se změnou papeže. Díky své vzácnosti jsou mince vyhledávány sběrateli.

Vatikán má vlastní banku a dokonce i bankomat, pravděpodobně jediný přístroj svého typu s instrukcemi v latině.

Zajímavosti

  • Vatikán se údajně chce stát v Evropě prvním státem, který dosáhne cíle „do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů“, jak to vytkla Evropská unie. Přitom například Rakousko již od začátku 80. let 20. století udržuje podíl obnovitelných nositelů energie na hrubé domácí spotřebě konstantně nad 20 %.[4]
  • Prvním krokem Vatikánu má být instalace solárních panelů na střechu auly sv. Pavla.[5] Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy.[6]
  • Vatikán je jediný stát světa, který nemá přirozené zdroje pitné vody.

Infrastruktura

Městu slouží nezávislý moderní telefonní systém, Vatikánská lékárna a pošta. Poštovní systém byl založen v roce 1929 a je občas označován za nejlepší ve světě. Vatikán také disponuje vlastní internetovou doménou 1. řádu a předponou mezinárodní telekomunikační unie, která je občas využívána radioamatéry.

Radio Vatikán vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a na internetu. Jeho vysílače jsou umístěny na italském území. Televizní vysílání připravuje Vatikánské televizní centrum.

Galerie Vatikánu

Související články

Literatura

Reference

  1. Školní Atlas světovýh dějin,Kartografie n.p. Praha 1978, čís. výr. 203 002. 102/23/835 str.9 mapa g
  2. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=337419
  3. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=417765
  4. Rakousko a obnovitelné zdroje energie
  5. http://www.financninoviny.cz/vyhledavani/index_view.php?id=330727
  6. http://interier.mise.cz/clanky/vatikan-zacne-vyuzivat-slunecnich-kolektoru.html

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vatikán
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vatikán