Vatikán
Z Multimediaexpo.cz
Vatikán | ||
Status Civitatis Vaticanae Stato della Città del Vaticano Městský stát Vatikán | ||
Vatikánská vlajka Znak Vatikánu | ||
Inno e Marcia Pontificale | ||
Hymna Vatikánu | ||
Geografie | ||
---|---|---|
| ||
Hlavní město: | Vatikán | |
Rozloha: | 0,44 (196. na světě) z toho 0 % vodní plochy | |
Nejvyšší bod: | bezejmenné místo (75 m n.m.) | |
Časové pásmo: | +1 | |
Obyvatelstvo | ||
Počet obyvatel: | 1 000 (236. na světě) | |
Hustota zalidnění: | 2093 (7. na světě) | |
HDI: | () | |
Jazyk: | latina (oficiálně), italština | |
Náboženství: | římskokatolické | |
Státní útvar | ||
Státní zřízení: | teokratická absolutní monarchie v čele s papežem | |
Měna: | Euro (EUR) | |
HDP/obyvatel: | USD () | |
Mezinárodní identifikace | ||
MPZ: | SCV | |
Telefonní předvolba: | +39 | |
Národní TLD: | .va |
Vatikán (oficiálně Městský stát Vatikán) je nejmenším nezávislým státem světa (0,44 km2) tvořícím enklávu uprostřed Říma. Je sídlem Svatého stolce, nejvyšší autority katolické církve. Zřízením jde o absolutistickou teokracii, v čele tohoto státu stojí římský biskup neboli papež.
Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Dále k Vatikánu náleží ještě exteritoriální území se zvláštním statutem, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 zvané patriarchální) sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami a bazilika Panny Marie Větší a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.
Obsah |
Jméno
Jméno získal Vatikán podle stejnojmenného pahorku, na kterém se nachází. Ten se jmenuje Vaticanus Mons, jméno je odvozeno ze starolat. vates (věštec, věštba) a doslova znamená Pahorek věštců. Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy na něm stávala věštírna. Oblast byla také nazývána Campus Vaticanus (vatikánská pole) a ještě v dobách ranného císařství se nacházela vně hradeb Císařského města.[1]
Historie
Na vlastním vatikánském území vznikl již v roce 326 křesťanský chrám, a to na předpokládaném místě hrobu svatého Petra. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, který je od roku 1378 stálým sídlem papeže.
Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a řada států mu toto postavení nikdy neodepřela.
Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Itálií Benita Mussoliniho dne 11. února 1929 – tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však dosud doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.
Armáda a policie
Po tom, co si dřívější papeži najímali švýcarské žoldnéře jako součást své armády, založil papež Julius II. Švýcarskou gardu v roce 1506 jako osobní stráž papeže. Její velení spadá pod Svatou stolici, ne přímo pod Městský stát Vatikán.
Palatinská a Vznešená garda byly rozpuštěny Pavlem VI. v roce 1970. Palatinské garda sloužila jako vatikánská vojenská jednotka, zatímco Vznešená garda byla spíše ceremoniální a nebyla za svoje služby placena.
Corpo della Gendarmeria je policejní jednotka Vatikánu. Jejím úkolem je dohled na veřejný pořádek, dodržování zákonů, dopravní kontrola a kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán.
Soudy a kriminalita
Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou (v přepočtu na obyvatele 20x vyšší, než je tomu v Itálii[2]), což v drtivé většině způsobují kapsáři, kteří okrádají poutníky. Většina z nich se před soud nikdy nedostane, jednak je nikdo neodhalí, jednak hranice na náměstí sv. Petra jsou blízko a nestřežené, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct.
Pro případ, že jsou zločinci přistiženi, má Vatikán svého generálního prokurátora (aktuálně Nicola Picardi) a soudce (Gianluigi Marrone). Většinu jejich práce představují kauzy kapesních krádeží, ale výjimečně se objeví i jiné případy. U těch často může mít problém v tom, že Vatikán nemá komplexní zákony, kauzy jsou pak řešeny často za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení, které vatikánský trestní zákon obsahuje. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen při držení drog, což zákony Vatikánu neřeší. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud „ohrožuje zdraví, morálku a víru“.[3]
Ekonomika
Mezi příjmy unikátní nekomerční ekonomiky patří příspěvky od katolíků z celého světa, prodej poštovních známek a suvenýrů, vstupné do muzeí a prodej publikací. Průmysl zahrnuje tiskárnu, studio s výrobou mozaik a šití uniforem. Uskutečňují se také finanční operace po celém světě.
Příjem a životní úroveň zaměstnanců je o něco vyšší než v okolním Římě.
Příjem Vatikánu v roce 2003 byl 252 milionů dolarů, výdaje 264 milionů.
Oficiální měnou je díky dohodě s EU od roku 1999 euro. Vatikán razí vlastní mince, jejichž produkce je však přísně limitována, více se jich vyrazí v roce se změnou papeže. Díky své vzácnosti jsou mince vyhledávány sběrateli.
Vatikán má vlastní banku a dokonce i bankomat, pravděpodobně jediný přístroj svého typu s instrukcemi v latině.
Zajímavosti
- Vatikán se údajně chce stát v Evropě prvním státem, který dosáhne cíle „do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů“, jak to vytkla Evropská unie. Přitom například Rakousko již od začátku 80. let 20. století udržuje podíl obnovitelných nositelů energie na hrubé domácí spotřebě konstantně nad 20 %.[4]
- Prvním krokem Vatikánu má být instalace solárních panelů na střechu auly sv. Pavla.[5] Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy.[6]
- Vatikán je jediný stát světa, který nemá přirozené zdroje pitné vody.
Infrastruktura
Městu slouží nezávislý moderní telefonní systém, Vatikánská lékárna a pošta. Poštovní systém byl založen v roce 1929 a je občas označován za nejlepší ve světě. Vatikán také disponuje vlastní internetovou doménou 1. řádu a předponou mezinárodní telekomunikační unie, která je občas využívána radioamatéry.
Radio Vatikán vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a na internetu. Jeho vysílače jsou umístěny na italském území. Televizní vysílání připravuje Vatikánské televizní centrum.
Galerie Vatikánu
Související články
Literatura
- HALAS, F. X. Fenomén Vatikán; Brno: CDK, 2004. ISBN 80-7325-034-9.
Reference
- ↑ Školní Atlas světovýh dějin,Kartografie n.p. Praha 1978, čís. výr. 203 002. 102/23/835 str.9 mapa g
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=337419
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=417765
- ↑ Rakousko a obnovitelné zdroje energie
- ↑ http://www.financninoviny.cz/vyhledavani/index_view.php?id=330727
- ↑ http://interier.mise.cz/clanky/vatikan-zacne-vyuzivat-slunecnich-kolektoru.html
Externí odkazy
- Městský stát Vatikán – oficiální stránky (italsky, anglicky, francouzsky, německy, španělsky)
- Nejmenší stát světa, Vatikán, slaví osmdesátiny - stručný článek na ChristNet.cz
- Vatikán informace o Vatikánu
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |