Vinice

Z Multimediaexpo.cz

Vinice sv. Kláry v pražské Tróji

Vinice je pozemek osázený vinnou révou. Tento název je v Čechách odedávna běžný, na Moravě se navíc často používá výraz vinohrad, který pravděpodobně vznikl v lokalitách, kde se vinice zakládaly na kamenitých svazích a kameny se vynášely na okraj pozemku, čímž kolem vinic vznikaly ohrady z volně nasypaného kamene.[1]
Vinice se dělí na mladé – do 4 let věku, zvané neplodné, a plodné – starší než 4 roky.[1] Životnost vinic se u nás počítá na 20–25 let, při dobré péči však mohou mít životnost až 60 let.[1] Čím starší vinice, tím nižší jsou výnosy, avšak kvalita vína stoupá. Vinice bývá obvykle součástí viniční tratě.

O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci a mikroklimatické a půdní podmínky: To vše dohromady se ve Francii nazývá poněkud tajuplným názvem terroir.[2]

Historie

Nejstarší svědectví o výrobě vína se datuje do období mezi 6000 př. n. l. až 5000 př. n. l. Technologii výroby značně zdokonalili staří Řekové, ale kultivační techniky, které známe dnes, se v Evropě používají až od konce existence Římské říše. Ve středověké Evropě se zásadním podpůrcem vína, nezbytného pro oslavu katolické mše, stala katolická církev. V dobách politické nestability se vinařské postupy udržovaly a rozvíjely v křesťanských klášterech, které měly dostatek zdrojů, bezpečné zázemí a zájem na zvyšování kvality svého vína.

Velký přínos při rozvoji vinic a vinohradnictví v Čechách (zde zejména kolem Prahy) je připisován císaři Karlu IV.

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Kolektiv. Zahradnický slovník naučný. V. svazek R - Ž. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001. s. 674. ISBN 80-7271-075-3
  2. Kolektiv. Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. s. 45. ISBN 978-80-7209-946-7


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vinice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vinice