Walter NZ-60
Z Multimediaexpo.cz
V srpnu roku 1923 byly dokončeny úřední zkoušky leteckého pětiválcového motoru Walter NZ-60, vyvinutého automobilkou Walter, prvního leteckého motoru vyvinutého ve „Waltrovce“. Byl určen k pohonu sportovních letadel, ve své době patřil k nejúspěšnějším konstrukcím ve své výkonové kategorii a je spojen s mnoha úspěchy sportovních dolnokřídlých jednoplošníků Avia – jména firmy Avia, konstruktérů Ing. Pavla Beneše a Ing. Miroslava Hajna spolu s pilotem JUDr. Zdeňkem Lhotou se proslavila doma i za hranicemi právě i díky motorům NZ.
Vývoj našich sportovních a lehkých cvičných letounů byl v té době komplikován nedostatkem vhodných pohonných jednotek, takže firma Walter se svým NZ-60, poměrně lehkým, úsporným a spolehlivým motorem, přišla na trh v pravý čas. Výsledkem byla na svoji dobu poměrně vysoká výroba, celkem bylo postaveno 188 motorů NZ-60, které se uplatnily jak na domácím trhu, tak i v zahraničí.
Walter NZ-60 byl zkonstruován za využití konstrukce klikového mechanismu s hlavní ojnicí uloženou na válečkových ložiskách, který byl používán u hvězdicových motorů Siemens (nevýhodou byly poměrně značné rozměry a hmotnost hlavní ojnice, ovšem u konstrukcí motorů které pracovaly při poměrně nízkých otáčkách se ještě neprojevovaly nevýhody této koncepce, ty se začaly projevovat spíše až u motorů Walter Castor I). Tu pro NZ-60 převzal Ing. Zeithammer, dříve pracující jako šéfkonstruktér u firmy Siemens (první iniciála v označení NZ označovala ředitele Ing. Nováka). Motor měl rovnoběžné ventily a litinové hlavy. Koncepce hvězdicového motoru byla dána především snahou po dosažení co nejnižší hmotnosti (motor má krátkou a tedy i lehkou klikovou skříň i klikový hřídel) a dobrého chlazení válců vzduchem (u později velmi rozšířených vzduchem chlazených řadových, později řadových invertních motorů, jejichž výrobou se mj. proslavila naše „Waltrovka“ či britská firma de Havilland, byly problémy s chlazením válců — přední byly přechlazené a zadní naopak příliš horké, takže zprvu byla dávána přednost jen čtyřválcům a řadové invertní vzduchem chlazené šestiválce se ve větším měřítku prosadily až po konci II. světové války, můžeme mj. zmínit motory Walter Minor 6-III).
Motor mj. poháněl letouny Letov Š-18 a slavné „Bosky“ Avia BH-9, BH-10 a BH-11.
NZ-60 se stal základem k dalšímu vývoji, jehož výsledkem byly sedmiválec Walter NZ-85 a devítiválec Walter NZ-120. Na řadu NZ navázala konstrukce motorů Walter Vega, Venus a Mars z roku 1929, pěti- sedmi- a devítiválec o výkonech 85, 115 a 145 koní.
Technická data motoru Walter NZ-60
- Typ: Čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený hvězdicový letecký pětiválec s rozvodem OHV (řízený vačkovým kotoučem, s jedním sacím a jedním výfukovým ventilem na válec) a tlakovým oběžným mazáním se suchou klikovou skříní. Motor pohání přímo pravotočivou vrtuli.
| Vrtání válce: | 105 mm |
| Zdvih pístu: | 120 mm |
| Celková plocha pístů: | 433 cm² |
| Zdvihový objem motoru: | 5195 cm³ |
| Kompresní poměr: | 4,48 |
| Hmotnost suchého motoru: | 103 kg |
| Výkony: | |
| vzletový | 75 k (55 kW) při 1750 ot/min |
| jmenovitý | 60 k (44 kW) při 1400 ot/min |
Zdroje
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1958.
- PILÁT, Zdeněk. Naše letecké motory. Letectví + kosmonautika, roč. LX, čís. 5-10. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |