Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Zámek Škvorec
Z Multimediaexpo.cz
Zámek Škvorec je zámecký objekt ve stejnojmenné obci v okrese Praha-východ.
Hrad Škvorecký stával při městečku Škvorci na hůrce k tomu způsobilé, která od ostatní pevniny příkopem hlubokým a širokým, který se z potoka nadýmal, odloučena byla. Tento je na východní straně a k severu a k západu jsou stráně. Na jižní straně pod hradem jest také bývalý příkop, nyní rovina nemalá, která je starou zdí zavřena. Známek po nějakém předhradí není.
Po několika schodech stoupá se k bráně, v jejímž spodku dosud zachována stará způsoba, avšak na místě zvoditého mostu stojí kamenný, na obloucích spočívající, kteréž oblouky nyní podezděny jsouce do končitého oblouhu sklenutý a vedlejší branka do kruhu sklenutá pro pěší tak nízká, že člověk prostřední velikosti šíji skláněti musí, Aby mohl projíti. Pro obou jsou čtverhrany k západní mostu. Patro a štít tohoto stavení upravený hsiz v 19. století obvyklým tehda copovým slohem. Průjezd 15 kročejů dlouhý sklenut jest válcovitě, avšak východ jest rovněž s končitým obloukem a dovoluje vstoupiti do dvora, který býval nepravidelného tvaru a na všech stranách steveními zavřen, jak právě v rozličných tobách přistavováno. Asi před 40 lety prostora tato na příchozího působila největší zpustlostí a bídou. Proti bráně stávalo stavení dvě poschodí vysoké, které bylo r. 1873 zbořeno, po levé straně byl jednopatrový dům, který posud stojí, po pravé straně byli konice, které asi r.- 1860 pobořeny byli a jen stály zevnitřní holé zdi nevysoké, z nichž teď nic nezbylo.
Dotčené dvoupatrové stavení mívalo schody, jaké se často u starých domů nacházejí, ve výstupku brn povydaném, před časy prý vyšším jako nějaká zeď, který byl opatřen okénky a dílem ze štukoví a dílem z lomeného kamene postaven. Schody byly kamenné, přestávky na nich dřevěné, avšak sešlé. V prvním patře bývaka stará klenba rozsáhlá (velká síň), která mezi několik chudých nájemníkův na byty rozdělena byla. Z jednoho bytu vycházelo se na výstupek, který tuším v 19. století k podpoře toho stavení vystavěn byl; táhl se po celé délce všeho stavení spočívaje na prampouších, které doposud zůstaly i se zdmi nevysokými. I vedlejší dvě klenuté místnosti byli ještě starobylé způsoby, ale pusté a zanedbané. V druhém poschodí bydlívyali též chudí nájemníci.
Severní část, nyní kromě venkovských zdí zbořená, byla v přízemí klenutá a proto tu bývalo do r. 1850 vězení. Ve světnici nad tím prý bydlívala kněžna Savojská. Jižní stavení s bránou souvisící doposud stojí; v něm bývala veliká kuchyně a krbem též velkým, třemi okny osvětlená, dokud paní v zámku bydlívali. (Viz i Soupis Českobrodska na str. 177)
Hrad Škvorecký založen byl bezpochyby Domaslavem, jenž byl v l. 1262-1276 také nejv. komorníkem a od učiniti i nemohl k tomu připuštěn býti, neb Zikmund sám sobě ke zkáze to přivedl maje dáti podsedíti, i dal nahoře vyplétači a tak to ne Jiřím než pánem sešlo. Na soudě Jiřík vyhrál.
Po smrti Zikmundově rozdělili se synové jeho tak, že Jaroslav dostal Škvorec, Albrecht Náchod a Miletín a Jindřich Skálu a Hořice. Jaroslav byl poté l. 1555 pánem na Škvorci, ale l. 1560 již náležel bratru jeho Albrechtovi, jenž tehdá Hostynský statek přikoupil. Albrecht zemřel l. 1567 zůstaviv nezletilé syny Václava a Jaroslava. Ti byli pod poručenstvím mateře své a strýce Jaroslava. Když Jaroslav let svých l. 1585 oženil se l. 1587 s Dorotou Holickou ze Šternberka. Bydlíval na Škvorci a tu také l.1593 v mladých letech zemřel. Dědicem jeho byl mladičký syn jménem Albrecht Václav, avšak ten zemřel již 1. 1614 dne 24. dubna neženat. Škvorce ujel se potom Albrecht Jan strýc daleký zemřelého, jenž l. 1645 zboží Chřenické přikoupil. Za povstání r. 1648 vynikl neobyčejnout činností, avšak mezi tím zemřel. Statky jeho a jeho nerozumného bratra všecky l. 1621 zabrány a od mocných rozchváceny. Škvorec dostal se Albrechtovi z Valdštejna, který jej prodal (1623) knížeti Karlovi z Lichtenšteinu. Za Lichtenšteinů zpustí zámek zdejší tak, že jej Balbín za zříceninu pokládal. Jak se zdá, obnovila jej M. Terezie kněžna Savojská roz. Lichtenšteinka († 1772), která prý v severní části zámku bydlívala. Po její smrti zanedbávan jest zase a zpusti v 19. st. Docela až i z velké části pobořen v l. 1860-1884.
Antonín Sedláček, Hrady a Zámky, Praha 1907
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |