Zbabělci

Z Multimediaexpo.cz

Román Zbabělci (napsaný již v roce 1948, vydaný však až o deset let později) je Škvoreckého prvotinou a obsahuje řadu autobiografických prvků. Vše se odehrává ve východočeském městě Kostelec, v jediném týdnu na samém konci druhé světové války a je viděno značně subjektivně očima dvacetiletého gymnazisty Dannyho Smiřického, který je členem amatérské hudební jazzové skupiny. Jazz je jeho velkou vášní, stejně tak jako dívky, kterým se ze všech sil snaží zalíbit. Konkrétněji jde o lásku k Ireně, která bohužel jeho city neopětuje. Danny je ve svých soudech okolí a prostředí malého města velmi otevřený a mladicky kritický, svou otevřenost neomezuje ani v otázkách tabuizovaných jako jsou sex, postavení mladé generace atd. Zároveň s běžnými problémy mladých lidí jsou zde zachyceny i situace méně obvyklé. V městečku se totiž v posledních dnech války organizuje silný odpor proti posledním skupinkám Němců. Díky těmto akcím dochází k častým konfrontacím mezi takzvanou městskou smetánkou, která za tváří revoluce skrývá svoji slabost a omezenost, a mladou generací, obrňující se notnou dávkou cynismu a pesimismu. Situace vrcholí při střetu s komunisty a prchajícími Němci. Dochází k brutálnímu mučení německých vojáků, nejen za jejich skutečné viny, ale za viny celého hitlerovského Německa. Vina třetí říše a požadavek trestu byly v těchto dnech v lidech pevně zakořeněny do té míry, že byli schopni se mstít i na lidech nevinných. Vše končí mohutným oficiálním vítáním Rudé armády.

V románu jsou zdařile vykresleny životní pocity mladé generace, její revolta proti pokrytectví generace otců. Danny má zdravou naivitu mládí, odpor k jakémukoli patosu, občas se zdá být cynický, ale přitom cítíme, že je lidský, tolerantní a pln soucitu k těm, kteří si to zasluhují. Jazyk knihy, slang mladých lidí, živé dialogy – to vše také přispělo k výrazné plastičnosti a přesvědčivosti postav, přestože se jejich životní obzor nezdá nijak zvlášť široký – jejich nejvyššími životními hodnotami jsou jazz a kontakty s druhým pohlavím.

Ukázka: Čtvrtek 10. 5. 1945:

…Prošel jsem bránou a vtom spatřil Irenu. Zastavilo se mi srdce, jak byla krásná a jak jsem ji miloval…

…„Půjdeš se mnou, Danny?“ zeptala se.

„To víš,“ řekl jsem.

„Ty seš hodnej, Danny‚“ řekla a vykročili jsme.

Jsem vůl, říkal jsem si, ale přesto to od ní bylo pohlazení, to že sem hodnej…

…Tady jsem byl já a byl bych za to dal všechno za to, abych se s ní mohl vyspat, a umíral jsem touhou, a ona si klidně šla ve svojí provokativně úzké sukni a se svýma strachama o Zdeněčka a hluchá a slepá ke mně…

Externí odkazy