Zenica
Z Multimediaexpo.cz
Zenica je město v Bosně a Hercegovině, leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny. V současnosti je s 132 000 obyvateli 3. nějvětší město v zemi.
Poloha
Město se nachází v Zenicko-dobojském kantonu, je i jeho správním centrem. Leží na řece Bosně, na jejím středním toku, 70 km severně od hlavního města Sarajeva . Právě díky údolí má město dobré spojení jak s hlavním městem tak i s Dobojem – důležitou křižovatkou v železniční síti Bosny a Hercegoviny.
Historie
Ŕíká se, že Zenica je osídlená již odedávna. Ještě dnes lze zde nalézt pozůstatky starého římského města. V dobách středověku neslo název Bilino Polje, probíhaly tu boje mezi Osmany a různými katolickými vládci; přesto se Turkům podařilo Zenicu obsadit. V tomto období neplnila žádnou příliš důležitou roli. Zpočátku ovšem byla sídlem brodské kadije (až do roku 1557) a byla běžnou kasabou, kterých bylo v tehdejší Bosně mnoho. Roku 1697 město vyplenil Evžen Savojský. Během osmanské vlády vyrostly různé mešity, například Sultan Ahmedova (Čaršijská), Osman-Ćelebijna, Sejmenska a Jalijská), v roce 1737 byla otevřena i první medresa. Město mělo koncem 18. století asi 2000 obyvatel, kromě muslimů zde žili i křesťané (Srbové, Chorvati) a také židé, kterých bylo v tehdejší Bosně nemalé množství.
Habsburkové ji získali roku 1878 a nedlouho poté zde začali budovat ocelárnu (1880) a železnici (1879). Dále vznikla například také papírna. Díky tomu se sem nastěhovali další obyvatelé a Zenica tak začala růst z malé kasaby rychle vzniklo město, kde na počátku 20. století žilo necelých 8 000 obyvatel. Místo mešit se stavěly nové kostely, a to jak pravoslavné, tak i katolické. Před Druhou světovou válkou zde žilo 15 000 obyvatel.[1] Během druhé světové války byla Zenica centrem protifašistického odporu. Rozvoj do dnešní podoby probíhá od konce konfliktu, vznikly zde domy pro horníky a okolní vesnice se připojily k městu. Roku 1991 měla Zenica podle sčítání lidu 146 000 obyvatel. Jako významné průmyslové centrum se zde dařilo jak odvětvím, kterým položila základ již Rakousko-uherská okupace, vyváželo se odsud ale i mléko a potraviny.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.