V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Zigmas Vaišvila

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png


Zigmas Vaišvila (* 20. prosince 1956, Šiauliai) je litevský politik, veřejný činitel, signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, vyhlášeného Nejvyšším sovětem Litevské Republiky, fyzik,doktor věd, podnikatel.

V roce 1979 se oženil. Manželka Regina Vaišvilienė je vedoucí informačního oddělení Litevské Lékařské knihovny, dcery: Jūratė (filoložka) a Vaiva (designérka).

Životopisná data

  • Roku 1979 absolvoval Fakultu fyziky Vilniuské Státní Univerzity s vyznamenáním. (Teoretická fyzika)
  • Roku 1984 obhájil disertaci kandidáta fyzikálních věd v oblasti jaderné fyziky.
  • 3. června 1988 – jeden ze zakladatelů Sąjūdisu a jeden z nejplatnějších členů Iniciativní skupiny Sąjūdisu.
  • 15. ledna 1989 zvolen poslancem Nejvyššího sovětu Litevské SSR jako kandidát Sąjūdisu ve volebním okrsku č. 109 v Šiauliajích.
  • 26. března 1989 zvolen lidovým poslancem Nejvyššího sovětu SSSR jako kandidát Sąjūdisu v národním Plungėském - Mažeikiajském volebním okrsku č. 244.
  • 24. února 1990 znovuzvolen poslancem Nejvyššího sovětu Litevské SSR.
  • 13. ledna 199121. července 1992 vicepremiér vlády LR (premiér: Gediminas Vagnorius).
  • 27. září 1991 mu byl přidělen úřad generálního ředitele Státního departmentu bezpečnosti (VSD - Valstybės saugumo departamentas) LR, kterým byl až do 19. března roku 1992. Jeden z hlavních činitelů, kteří se zasloužili o úspěch v jednáních o odchodu sovětských vojsk z Litvy.
  • 1993 – 1997 ředitel firmy Infoverslas, s.r.o.
  • od roku 1997 ředitel firmy Parex lizingas, s.r.o.
  • od 27. 10. 2008 předseda klubu Iniciativní skupiny Sąjūdisu.

Další údaje

Zigmas Vaišvila byl v mládí aktivním šachistou. Vyhrál III. místo přeboru Litevských juniorů v roce 1974, později se stal vítězem šachového čempionátu Akademie Věd. V letech 1977 - 1979 pokračoval ve studiích na Vědeckém výzkumném Institutu Moskevské Lomonosovovy univerzity v Dubně (vědecký vedoucí: I. N. Michailov, specializace: jaderná teorie). Studia ukončil s vyznamenáním.

29. června 1990 jako poslanec Nejvyššího sovětu Litvy hlasoval proti přijetí moratoria na Zákon o obnovení nezávislosti Litvy. (Toto moratorium bylo navrženo jako smírčí krok a odpověď na hospodářskou blokádu ze strany rozpadajícího se SSSR).

Externí odkazy