Zkrocení zlé ženy

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png


Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) je divadelní hra Williama Shakespeara, kterou napsal v letech 1593 až 1594. Hra popisuje vztahy mezi muži a ženami, a to po stránce kurtoazní (středověká platonická láska) a nebo misogynní (nenávist muže k ženám). V tomto díle Shakespeare dokonale vyjádřil city a úvahy hlavních postav. Přesto není dílo tragédií, ale komedií. Odehrává se v dobově současné Padově.

Obsah

Děj

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

V Padově žije bohatý kupec Baptista Minola, který má dvě krásné dcery, Biancu a Kateřinu. Bianca je hodná, cudná a chytrá, ale Kateřina je láteřivá semetrika, které se každý obává. Protože je Kateřina starší, Baptista se rozhodne nejdříve provdat ji a pak teprve Biancu. Jinak by mu Kateřina zůstala „na ocet“ a hlavně doma. Bianca má více nápadníků (Gremio, Hortensio a Lucenzio), ale o Kateřinu nikdo nestojí, než se ve městě objeví veronský šlechtic Petruccio. Rozhodne se si Kateřinu vzít za ženu a učinit z ní pokornou choť, ač se to se ostatním jeví jako neuskutečnitelné. Jelikož už je starší dcera Kateřina provdána, může si Bianca vybrat ženicha a tak se provdá za Lucentia. Petruccio udělá Kateřině ze života peklo, aby si uvědomila, že překračuje konvence a Kateřina pochopí, že se musí zklidnit; nyní přichází vrchol příběhu v podobě sázky, kdy se Petruccio vsadí s Lucenziem a Hortensiem, kdo z nich má poslušnější ženu. Každý z nich po sluhovi vzkáže své ženě, že má přijít k němu. Jediná, která dojde, bude Kateřina a Baptista a ostatní vidí že Petruchio Kateřinu zkrotil. Petruccio dostane 20 000 zlatých od Baptisty za to, že z Katky udělal hodnou ženu a samozřejmě vyhrává sázku s Lucenziem a Hortensiem.

Postavy

Bianca dcera kupce Baptisty, která je typická kurtoazní, romanticky zamilovaná a zasněná dívka. Uchází se o ni tři nápadníci, kterým imponuje, že je křehkou dívkou, která potřebuje jejich ochranu. Kateřina je naprostým opakem své sestry Bianky. Je neústupná, bez něžnosti, proti konvencím a je na ní možné vidět, že Shakespeare dával ve svých dílech značný prostor ženám, protože jejich citovost a popudlivost mu naprosto doplňovala citově chladné postavy žen. Kateřina touží po skutečné lásce a ne jenom po milostném vzdychání. Petruccio se umí chovat jako skutečný hulvát a nedbat zvyků tehdy ještě doznívajícího středověku, ačkoliv je poznat, že ženy pro něj nejsou pouhým prožitkem a potěšením. Své chování nijak neskrývá, naopak je dáváno okatě najevo jeho hádkami s Kateřinou. Lucentio je syn bohatého pisanského šlechtice Vincenzia. Při příjezdu do Padovy se zamiluje do Bianky a přikáže svému sluhovi Traniovi aby vystupoval za něj a ať se za něj uchází se o ruku Bianky. Zatím se sám za Biankou vydá jako profesor filozofie. Gremio Další nápadník Bianky, který posléze uvidí že oproti Lucentiovi nemá šanci a vzdává se její ruky.

Jazyk a styl

Autor v tomto díle využívá svého typického typu verše, kterým je tzv. blankvers (pětistopý jambický verš). Používá též repliky - výstupy, které jsou stylisticky výstižné a vybroušené, situační komika, jazykové hříčky, komika, metafory, ironie a hlavně ve velkém množství užívá stylistických figur, jako jsou opakování slov, expresivní (citově zabarvené) výrazy....

Význam a vliv díla

Dílo se dočkalo, podobně jako jiná Shakespearova díla, velkého ohlasu a popularity. Bylo značně přelomové v tom, že doposud byla láska ženy a muže zobrazována pod církevními dogmaty středověku, kdy byl galantní rytíř ochráncem křehké ženy a ona mu byla poslušnou ženou. Shakespeare však ukázal nový styl myšlení - renesance, v níž získávaly ženy více prostoru a také jim byla v literatuře přisouzena role myslících bytostí a ne jenom role poslušných žen. Byl to jakýsi počátek emancipace a feminizace.

Filmové adaptace

Odkazy

Související články

Literatura

  • MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 2/ M-Ž. Praha : Oden, 1989. ISBN 80-207-0960-6. S. 459.  
  • SHAKESPEARE, William. Zkrocení zlé ženy. Překlad Josef Jiří Kolár. Praha : Museum Království českého, 1872. Dostupné online.  

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zkrocen%C3%AD_zl%C3%A9_%C5%BEeny“