Izrael

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox stát | genitiv = Izraele | úřední název arabsky= מדינת ישראל (Medinat Jisra'el)<br /> دولة إسرائيل (Daulat Isrá'íl) | úřední název česky = Stát Izrael | vlajka = [[Soubor:Flag of Israel.png|125px]] | článek o vlajce = Izraelská vlajka | znak = [[Soubor:Coat of arms of Israel.png|100px]] | článek o znaku = Státní znak Izraele | mapa umístění = [[Soubor:Israel in its region (pre 1967 territory).png|290px]] | rozloha = 20&nbsp;770 km² | rozlmisto = 149 | procent vody = 2 | obyvatel = 7&nbsp;390&nbsp;600<ref name="CBS-indikátory">[http://www1.cbs.gov.il/reader/mainind/indengnew.html Izraelský centrální statistický úřad – Hlavní indikátory (anglicky)]</ref> | obyvmisto = 99 | obyvrok = [[2009]] | hustota = 355,8 | hustmisto = 34 | HDI = 0,930 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = vysoký | HDIrok = 2007 | HDImísto = 24 | národnosti = 76 % [[Židé]], 19 % [[Arabové]], {{nowrap|5 % menšiny}} | jazyk = [[hebrejština]], [[arabština]] (úřední) | náboženství = [[judaismus]], [[islám]], [[křesťanství]] | nejvyšší hora = [[Har Meron]] | výška nejvyšší hory = 1208 | státní zřízení = republika | hlavní město = [[Jeruzalém]], [[Tel Aviv]] <ref group="pozn" name="Jeruzalém">[[Základní zákon: Jeruzalém|Jeruzalémský zákon]] říká, že: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN a většina zemí neuznává Jeruzalémský zákon a pokládá za hlavní město [[Tel Aviv|Tel&nbsp;Aviv]]-[[Jaffa]]. [[Palestinská autonomie]] požaduje [[Východní Jeruzalém]] jako hlavní město plánovaného Palestinského státu.</ref> | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Šimon Peres]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Benjamin Netanjahu]] | článek o hymně = Izraelská hymna – Ha-tikva&nbsp;<small>Naděje</small> | hymna = <mp3player width='300' >File:Israel.mp3</mp3player> | datum vzniku = [[14. květen|14. května]] [[1948]] | způsob vzniku = založen rozhodnutím OSN na území britského protektorátu | měna = [[Nový izraelský šekel]] (₪) | kód měny = ILS | HDP/ob. = 33 299<ref name="MMF">[http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/02/weodata/weorept.aspx?sy=2007&ey=2007&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=436&s=PPPGDP%2CPPPPC&grp=0&a=&pr.x=72&pr.y=4 Mezinárodní měnový fond – Report for Selected Countries and Subjects - Israel (anglicky)]</ref> | HDP/ob.misto = 22 | HDP/ob.rok = 2007 | Gini = 38,6<ref name="CIA"/> | Ginirok = 2005 | ison = 376 | iso3 = ISR | iso2 = IL | mpz = IL | doména = il | předvolba = +972 | čas = GMT+2 }} '''Izrael''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: יִשְרָאֵל, ''Jisra'el''; [[arabština|arabsky]]: إسرائيل‎, ''Izra'íl''), oficiálně '''Stát Izrael''' (hebrejsky: מְדִינַת יִשְרָאֵל‎,; arabsky: دولة ,إسرائيل ''Daulat Izra'íl''),‎ je [[stát]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]] v&nbsp;oblasti [[jihozápadní Asie]], kde leží při východním pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Na severu sousedí s&nbsp;[[Libanon]]em, na severovýchodě se [[Sýrie|Sýrií]], na východě s&nbsp;[[Jordánsko|Jordánskem]] a na jihozápadě s&nbsp;[[Egypt]]em. K&nbsp;Izraeli přiléhá i&nbsp;[[Západní břeh Jordánu]] ([[Judea a Samaří]]) a [[Pásmo Gazy]], tj. území částečně spravovaná [[Palestinská autonomie|Palestinskou autonomií]] –&nbsp;tato území jsou Izraelem okupována od [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] v&nbsp;roce [[1967]]. Izrael je se svou populací 7&nbsp;390&nbsp;600 obyvatel,<ref name="CBS-indikátory"/> z&nbsp;níž většinu (76 %) tvoří [[Židé]],<ref>[http://Eretz.cz/content/view/3315/41/ Eretz – Izrael má 7,2 milionů obyvatel]</ref> jediným [[židovský stát|židovským státem]] na světě.<ref>[http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2007&country=7199 Freedom House – Country Report - Israel (anglicky)]</ref> Je rovněž domovem [[izraelští Arabové|izraelských Arabů]], [[křesťan]]ů, [[Drúzové|Drúzů]] a [[Samaritáni|Samaritánů]], stejně jako jiných [[náboženství|náboženských]] a [[etnikum|etnických]] menšin.<ref name="CIA"/> Moderní stát Izrael, o&nbsp;jehož vznik usilovalo [[sionismus|sionistické hnutí]] již od konce 19.&nbsp;století, se odvolává na [[Bible|biblickou]] myšlenku [[Země izraelská|země izraelské]], jejíž zaslíbení tvoří jeden z&nbsp;ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po [[první světová válka|první světové válce]] ustanovila [[Společnost národů]] [[Britský mandát Palestina]] s&nbsp;cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“.<ref name="Gilbert-57">GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. S. 57. [Dále jen: ''Izrael: Dějiny'']</ref> V&nbsp;roce 1947 [[Organizace spojených národů]] schválila [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|rozdělení Mandátu Palestina]] na dva státy –&nbsp;židovský a arabský.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 162.</ref> Přestože [[Liga arabských států]] tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14.&nbsp;května 1948 [[Deklarace nezávislosti (Izrael)|nezávislost]] a v&nbsp;následující vítězné [[První arabsko-izraelská válka|Válce za&nbsp;nezávislost]] rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v&nbsp;[[Arabsko-izraelské války|několik válek]] a desetiletí násilí, trvající dodnes.<ref>[http://www.visionofhumanity.com/rankings Global Peace Index – Rankings (anglicky)]</ref> Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o&nbsp;dosažení dohod s&nbsp;[[Palestinci]]. Izrael je [[demokracie|demokratická]] [[parlament]]ní [[republika]] s&nbsp;všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Freedom House | titul = Global Survey 2006: Middle East Progress Amid Global Gains in Freedom | jazyk = anglicky | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=70&release=317 | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> [[Vláda Státu Izrael|Vládu]] vede [[Premiér Izraele|premiér]] a zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]]. Podle [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] je izraelská ekonomika 44.&nbsp;největší na světě (2007).<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Světová banka]] | titul = Total GDP 2006 | jazyk = anglicky | url = http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/GDP.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v&nbsp;[[index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]],<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = United Nations Development Programme | titul = Human Development Report 2006 | jazyk = anglicky | url = http://hdr.undp.org/hdr2006/statistics/ | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> svobody tisku<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Reporters Without Borders | titul = Worldwide Press Freedom Index 2007 | jazyk = anglicky | url = http://www.rsf.org/article.php3?id_article=24025 | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> a ekonomiky.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = World Economic Forum | titul = Global Competitiveness Report 2006-2007 | jazyk = anglicky | url = http://www.weforum.org/en/initiatives/gcp/Global%20Competitiveness%20Report/index.htm | datum přístupu = 2008-05-01}}</ref> Zatímco Izrael samotný považuje za své hlavní město [[Jeruzalém]],<ref group="pozn" name="Jeruzalém"/> většina států uznává jako hlavní město [[Tel Aviv]]-[[Jaffa]]. == Etymologie == [[Soubor:Israel segment.jpg|thumb|200px|left|Zmínka o&nbsp;Izraeli na Merneptahově stéle: ''„Izrael je zpustošen, jeho sémě není“'']] Jméno Izrael již přes 3000 let v&nbsp;běžném i&nbsp;náboženském užití označuje jak židovský národ, tak zemi izraelskou. Podle Bible byl takto pojmenován [[Jákob]] po zápase s&nbsp;Bohem.<ref>{{Citát bible|Gn|32|29||}}</ref> Biblický národ patriarchy Jákoba pak vešel ve známost jako „[[synové Izraele]]“ nebo [[Izraelský národ|Izraelité]]. O&nbsp;významu jména existuje několik teorií: jedna tvrdí, že základem jména je sloveso ''s–r–r'' (také ''š–r–r'', s významem „vládnout, být silný, mít nadvládu“), a proto je význam jména „Bůh vládne, Bůh soudí“,<ref> {{Citace monografie | příjmení = Hamilton | jméno = Victor P | rok = 1995 | titul = The Book of Genesis | vydavatel = Wm. B. Eerdmans Publishing Company | místo = | jazyk = anglicky | isbn = 0802823092 | strany = 334 | url = http://books.google.cz/books?id=zlQ4chBCC5oC&dq=the+book+of+genesis+hamilton+1995&pg=PP1&ots=as9CSnC9ab&sig=gR4jR860w5-UTKLQqQ6erfTiXPg&hl=cs&prev=http://www.google.cz/search?q=The+Book+of+Genesis+Hamilton+1995&ie=utf-8&oe=utf-8&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a&sa=X&oi=print&ct=title&cad=one-book-with-thumbnail }}</ref> zatímco jiná vykládá jméno jako „kníže Boží“ nebo „Bůh zápasí/bojuje“. První historická zmínka o&nbsp;Izraeli pochází z&nbsp;Merneptahovy stély ze [[Egypt|starověkého Egypta]], která se datuje do [[13. století př. n. l.|13.&nbsp;století&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = Finkelstein | jméno = Israel | odkaz na autora=Israel Finkelstein | příjmení2 = Silberman | jméno2 = Neil Asher | odkaz na autora2=Neil Asher Silberman | rok = 2007 | titul = Objevování Bible - Svatá Písma Izraele ve světle současné archeologie | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | isbn = 978-80-7021-869-3 | strany = 26}} [Dále jen ''Objevování Bible''].</ref> ačkoliv odborníci se liší v&nbsp;názoru, zda odkazuje k&nbsp;židovskému národu nebo k&nbsp;Palestině. Moderní stát se nazývá Stát Izrael (''Medinat Jisra'el''), ostatní návrhy jako např. ''Erec Jisra'el'' (Země Izraelská), [[Sijón]] a [[Judea]] byly odmítnuty.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Brož | jméno = Ivan | rok = 2005 | titul = Arabsko-izraelské války | vydavatel = Epocha | místo = Praha | isbn = 80-86328-91-0 | strany = 37}} [Dále jen: ''Arabsko-izraelské války.'']</ref> V&nbsp;prvních týdnech nezávislosti oznámil [[Ministr zahraničních věcí Izraele|ministr zahraničí]] [[Moše Šaret]]<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = TIME Magazine | titul = On the Move | url = http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,798687-2,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> rozhodnutí vlády, podle něhož se občané nového státu budou nazývat [[Izraelci]]. == Dějiny == {{Hlavní článek|Dějiny Izraele}} === Starověké a středověké osídlení === {{Podrobně|Starověké dějiny Židů}} [[Soubor:Vista general de Masada.jpg|thumb|220px|Starověká pevnost [[Masada]]]] Území dnešního Izraele bylo obýváno již v paleolitu, avšak teprve v neolitu začala být budována trvalá sídla. Za nejstarší město je považováno [[Jericho]], které vzniklo okolo roku 8000 př. n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bič|jméno=Miloš|odkaz na autora=Miloš Bič|titul=Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=1979|isbn=|poznámka=|strany=24-39|jazyk=}}</ref> Až do 10. století vznikaly na tomto území pouze městské státy, které byly pod vlivem některé tehdejší velmoci. Prvním suverénním státem bylo až [[izraelské království]] (cca 931–722 př.&nbsp;n.&nbsp;l.).<ref>''Objevování Bible. S. 148n.</ref> Země izraelská byla podle [[Tóra|Tóry]] [[JHVH|Hospodinem]] přislíbena [[Abrahám]]ovi a darována jeho potomkům jako [[Svatá země|Země zaslíbená]],<ref>{{Citát bible|Dt|30|5||}},</ref><ref>{{Citát bible|Neh|1|9||}}</ref> je proto věřícími židy (a po nich i&nbsp;křesťany) považována za [[Svatá země|Svatou zemi]], ve které se nachází nejsvětější místa judaismu i křesťanství. Touto oblastí však vedly nejdůležitější obchodní stezky, což přitahovalo zájem velmocí, takže toto území postupně spadalo pod asyrskou, babylonskou, [[Perská říše|perskou]], řeckou, římskou, sásánovskou, [[Byzantská říše|byzantskou]] a od 7. století pod [[islámská expanze|islámskou]] nadvládu. Poté oblast ovládali [[Umajjovci]], Abbásovci, křižáci<ref name="Chapman-26/27"/> a v&nbsp;roce 1260 byla připojena k&nbsp;[[Mamlúci|mamlúckému]] sultanátu. Roku 1516 se stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], jíž zůstala až do 20.&nbsp;století.<ref name="Chapman-26/27">{{Citace monografie | příjmení = Chapman | jméno = Colin | rok = 2003 | titul = Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci | vydavatel = Volvox Globator | místo = Praha | isbn = 80-7207-507-1 | strany = 26-27}}</ref> Po neúspěšném protiřímském povstání Bar Kochby v&nbsp;letech 132−135&nbsp;n.&nbsp;l. a následujícím vyhnání Židů se židovská populace na území dnešního Izraele zmenšila, avšak úplně nikdy nezanikla. Reakcí na povstání byla také změna názvu území: římský [[Hadrianus|císař Hadrianus]] přejmenoval provincii [[Judea|Judeu]] na [[Syria Palaestina]] podle národa Pelištejců.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Schäfer|jméno=Peter|odkaz na autora=Peter Schäfer|titul=Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=2003|isbn=80-7021-633-6|poznámka=Dále jen Schäfer (2003)|strany=140-154|jazyk=}}</ref> === Sionismus a britský mandát === {{Podrobně|Britský mandát Palestina}} Židé žijící [[Židovská diaspora|mimo Palestinu]] odedávna usilovali o&nbsp;návrat a tato touha byla vyjádřena v&nbsp;[[Tanach]]u<ref>{{Citát bible|Iz|2|3||}}</ref> a je významným motivem [[Sidur|židovských modlitebních knih]].<ref>{{Citát bible|Ž|137|5||6}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Karaité − Bnej Mikra | titul = Sidur pro všední dny a šabat − Večerní modlitba na všední den | url = http://karaitecz.googlegroups.com/web/Ve%C4%8Dern%C3%AD+modlitby+na+v%C5%A1edn%C3%AD+den.pdf?gda=wus4KWcAAABL7XZa37cIX9ySLWABHM_7C9qVRu1sztltNgsZFFtREIsTOncFktj02kja7wzeNrAF_d8BDFcVlPKGgdFvl4rraJxNRVxpPSCrVA7oPcyLdKbDCaaNjyUsSSbkax1xal8ybNAfhlo9cSIc7ggP6lgw | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Persekuce Židů v&nbsp;Evropě, která začala ve 12. století a vyvrcholila jejich vyhnáním ze [[Španělsko|Španělska]] v&nbsp;roce 1492,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | rok = 2005 | titul = The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict | vydavatel = Routledge | isbn = 0415359007 | strany = 2 | jazyk = anglicky}} [Dále jen: ''The Routledge Atlas Of The Arab-Israeli Conflict.'']</ref> vedla ke stálému proudu uprchlíků, kteří se usazovali ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Během 16. století vznikly velké židovské komunity ve „[[Čtyři svatá města judaismu|čtyřech svatých městech]]“ a ve druhé polovině 18. století přesídlila do Svaté země takřka celá [[chasidismus|chasidská]] pospolitost.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Ausubel | jméno = Natan | rok = 1964 | titul = The Book of Jewish Knowledge | vydavatel = Crown Publisher | místo = New York | jazyk = anglicky | isbn = 051709746X | strany = 142-144}}</ref> [[Soubor:Herzl-balcony.jpg|thumb|left|upright 0.7|[[Theodor Herzl]], duchovní otec sionismu a Státu Izrael]] První velká vlna moderní imigrace, známá jako [[první alija]], vypukla po protižidovských [[pogrom]]ech ve [[východní Evropa|východní Evropě]] v&nbsp;roce 1881.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sachar | jméno = Howard M | rok = 1999 | titul = Dějiny Státu Izrael | vydavatel = Regia | místo = Praha | isbn = 80-902484-4-6 | strany = 21}} [Dále jen: SACHAR, Howard, M. ''Dějiny Státu Izrael.'']</ref> V&nbsp;té době již existovala [[sionismus|sionistická]] myšlenka, avšak až [[Theodor Herzl]] vytvořil politický sionismus −&nbsp;hnutí, které usilovalo o&nbsp;založení [[židovský stát|židovského státu]] v&nbsp;Palestině. Rovněž díky Herzlovi se tato otázka začala řešit i&nbsp;na mezinárodní diplomatické úrovni.<ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 45.</ref> V&nbsp;roce 1896 představil Herzl své vize v&nbsp;knize {{Cizojazyčně|de|''Der Judenstaat''}} (''Židovský stát'')<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 28.</ref> a o&nbsp;rok později předsedal prvnímu [[Světová sionistická organizace#Světový sionistický kongres|Světovému sionistickému kongresu]] v&nbsp;[[Basilej]]i.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 31.</ref> Britský ministr zahraničí [[Arthur Balfour]] roku 1917 [[Balfourova deklarace (1917)|deklaroval]], že ''„vláda jejího Veličenstva pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny židovského lidu v&nbsp;Palestině.''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | rok = 2007 | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Praha | vydání = 2 | isbn = 978-80-87029-16-9 | strany = 36}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> Arabský odpor k&nbsp;židovskému přistěhovalectví přerostl v&nbsp;roce 1920 v&nbsp;násilnosti, které vedly ke zformování palestinské židovské ozbrojené organizace [[Hagana]], od níž se později oddělily skupiny [[Irgun]] a [[Lechi]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Scharfstein | jméno = Sol | rok = 1996 | titul = Understanding Jewish History | vydavatel = KTAV Publishing House | isbn = 0881255459 | jazyk = anglicky | strany = 269}}</ref> [[Soubor:BritishMandatePalestine1920-cs.png|thumb|220px|Britský mandát Palestina (1920)]] V&nbsp;roce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením generála [[Edmund Allenby|Edmunda Allenbyho]],<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 50.</ref> v&nbsp;roce 1919 pak bylo na [[Pařížská mírová konference 1919|Pařížské mírové konferenci]] území Palestiny svěřeno pod britskou správu, a vznikl tak [[protektorát]] Britský mandát Palestina, mezi jehož hlavní cíle patřilo provedení Balfourovy deklarace.<ref name="Gilbert-57"/> Obyvatelstvo protektorátu bylo v&nbsp;té době většinou arabské, avšak Jeruzalém byl již převážně židovský.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schneider | jméno = Ludwig | rok = 2003 | titul = Jeruzalém: ohnisko dění | vydavatel = A-alef | místo = Ostrava | isbn = 80-85237-71-7 | strany = 68}} [Dále jen: ''Jeruzalém: ohnisko dění.'']</ref> Židovská imigrace pokračovala i&nbsp;za [[třetí alija|třetí aliji]] (1919−1923) a [[čtvrtá alija|čtvrté aliji]] (1924−1929), během kterých přišlo do Palestiny více než 100 tisíc Židů.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 58</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Terner | jméno = Erich | rok = 1991 | titul = Dějiny státu Izrael | vydavatel = Kora | místo = Pardubice | vydání = 1 | isbn = 80-901092-0-9 | strany = 59}} [Dále jen: TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'']</ref> Arabské nepokoje a [[povstání v Jaffě|povstání v&nbsp;Jaffě]] vedly k&nbsp;tomu, že Britové omezili židovskou imigraci a území pro budoucí židovský stát stanovili pouze na západ od řeky [[Jordán]].<ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 131.</ref> Vzestup [[nacismus|nacismu]] v&nbsp;Evropě ve 30.&nbsp;letech vedl k&nbsp;[[Pátá alija|páté aliji]], přílivu téměř čtvrt milionu Židů,<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 61.</ref> který podnítil arabské násilnosti a povstání, při nichž Arabové zabrali značnou část protektorátu.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 64.</ref> Proto Spojené království změnilo politiku vůči židovskému přistěhovalectví a v&nbsp;roce 1939 v&nbsp;takzvané [[MacDonaldova bílá kniha|Bílé knize]] zavedlo kvóty pro židovské přistěhovalce.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 50.</ref> Přes toto omezení však do Palestiny přijížděli uprchlíci v&nbsp;rámci ilegální aliji, tzv.&nbsp;[[Alija Bet|aliji Bet]]. Ke konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] tvořili Židé v&nbsp;Palestině 33 % populace oproti 11 % v&nbsp;roce 1922.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = MidEastWeb | titul = The Population of Palestine Prior to 1948 | url = http://www.mideastweb.org/palpop.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> I&nbsp;když palestinští Židé s&nbsp;britskými přistěhovaleckými kvótami nesouhlasili,<ref name="čejka-58">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 58.</ref> připojili se většinou k&nbsp;[[David Ben Gurion|Davidu Ben&nbsp;Gurionovi]], jenž prohlásil: ''Budeme bojovat s&nbsp;Brity proti [[Adolf Hitler|Hitlerovi]], jako by Bílá kniha neexistovala; a budeme bojovat proti Bílé knize, jako by nebyla žádná válka.''<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 113.</ref> Extremisté ze skupin Irgun a Lechi však zahájili teroristický boj proti Britům; členové Lechi útočili po celou válku, Irgun protibritské akce zahájil až roku 1944.<ref name="čejka-58"/> V&nbsp;britské armádě bojovalo v&nbsp;nově zformované [[Židovská brigáda|Židovské brigádě]] na 26&nbsp;tisíc Židů z&nbsp;Britského mandátu Palestina,<ref name="gilbert-130">''Izrael: Dějiny.'' S. 130.</ref> přestože Britové stále zadržovali lodě plné židovských uprchlíků. Několik desítek palestinských Židů jako parašutisté seskočilo hluboko do evropského vnitrozemí, ovládaného [[Třetí říše|Němci]], a jako britští vyzvědači navazovali kontakt se&nbsp;zbylými židovskými komunitami.<ref name="gilbert-130"/> Během války došlo k&nbsp;dalšímu velkému legálnímu i&nbsp;nelegálnímu přistěhovalectví, ale i&nbsp;k&nbsp;další polarizaci Židů a Arabů.<ref>''Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci.'' S. 28.</ref> === Vyhlášení nezávislosti a první roky === {{Podrobně|Deklarace nezávislosti (Izrael)|První arabsko-izraelská válka|Únos Adolfa Eichmanna}} [[Soubor:UN Partition Plan For Palestine 1947-cs.png|thumb|upright 1.2|[[Plán OSN na rozdělení Palestiny]]]] Po roce 1945 se vyostřil konflikt mezi Spojeným královstvím a Židy, kteří Brity obviňovali z&nbsp;neochoty plnit své závazky a stranění Arabům. Po sérii teroristických útoků na britské síly (např. [[Útok na hotel King David|útoku na hotel King David]]) se britská vláda v&nbsp;roce [[1947]] vzdala svého mandátu v&nbsp;Palestině.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 152.</ref> Nově vytvořená [[Organizace spojených národů]] (OSN) přijala 29.&nbsp;listopadu 1947 [[Plán OSN na rozdělení Palestiny]], podle něhož se území mělo rozdělit na arabský a židovský stát<ref name="terner-83">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 83.</ref> a Jeruzalém měl zůstat pod mezinárodní správou OSN jako {{Cizojazyčně|la|''[[corpus separatum]]''}}.<ref name="terner-83"/> Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco [[Liga arabských států]] a [[Vysoká arabská komise]] plán odmítly.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz]] | titul = Židovská historie: Britské mandátní území Palestina – Plán OSN na rozdělení Palestiny 1947 | url = http://Eretz.cz/content/view/72/#8. | datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> [[Soubor:Declaration of State of Israel 1948.jpg|thumb|left|250px|David Ben Gurion čte Deklaraci nezávislosti Státu Izrael 14.&nbsp;května 1948 v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu]] [[14. květen|14.&nbsp;května]] [[1948]], den před ukončením Britského mandátu Palestina, byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 78.</ref> Druhý den nato armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelskou válku]].<ref name="terner-103">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 103.</ref> Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice, známé jako [[Zelená linie (Izrael)|Zelená linie]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 83.</ref> Jordánsko anektovalo území [[Judea a Samaří|Judeje a Samaří]], známé spíše jako Západní břeh Jordánu, a Východní Jeruzalém. Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. [[11. květen|11.&nbsp;května]] [[1949]] byl Izrael přijat do OSN. Podle odhadů OSN během této války opustilo zemi na 711&nbsp;tisíc Arabů, tj.&nbsp;zhruba 80 % dřívější arabské populace<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = The United Nations Conciliation Commission | titul = General Progress Report and Supplementary Report of the United Nations Conciliation Commission for Palestine, Covering the Period from 11 December 1949 to 23 October 1950 | url = http://domino.un.org/unispal.nsf/9a798adbf322aff38525617b006d88d7/93037e3b939746de8525610200567883 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> a osud těchto uprchlíků dodnes zatěžuje arabsko-izraelské vztahy. První léta židovského státu byla poznamenána obrovskou imigrační vlnou přeživších holocaustu a Židů, kteří byli [[Židovský exodus z arabských zemí|vyhnání z&nbsp;arabských zemí]].<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 109.</ref> Během deseti let (1948−1958) vzrostla populace Izraele z&nbsp;800&nbsp;tisíc na 2&nbsp;miliony.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Population, by Religion and Population Group | url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_01&CYear=2006 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> Nově příchozí byli většinou nemajetní a byli ubytováváni v&nbsp;provizorních uprchlických táborech, známých jako ''[[ma'abara|ma'abarot]]''. V&nbsp;roce [[1956]] vypukla [[Suezská krize]], způsobená tím, že Egypt znárodnil [[Suezský průplav]] a uzavřel [[Tiranská úžina|Tiranskou úžinu]]. Izrael se rozhodl [[Sèvreský protokol|spojit s&nbsp;Francií a Spojeným královstvím]], zaútočil na Egypt a pokusil se získat zpět přístup k&nbsp;Rudému moři.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 134-136.</ref> Dobyl sice Sinajský poloostrov, pod diplomatickým tlakem USA a Sovětského svazu se však stáhl výměnou za právo plavit se v&nbsp;Rudém moři a průplavu.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 324.</ref><ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 138.</ref> Počátkem následující dekády se Izraeli podařilo v&nbsp;[[Argentina|Argentině]] zajmout [[Adolf Eichmann|Adolfa Eichmanna]], tvůrce [[Konečné řešení židovské otázky|„konečného řešení“ židovské otázky]],<ref name="Gilbert-334/335">''Izrael: Dějiny.'' S. 334-335.</ref> a postavit ho v&nbsp;Izraeli před soud. Proces velmi přispěl k&nbsp;tomu, že si veřejnost uvědomila rozměry [[holocaust]]u, a dodnes je Eichmann jediným člověkem odsouzeným izraelským soudem k&nbsp;[[trest smrti|trestu smrti]].<ref name="Gilbert-334/335"/> === Konflikty a mírové dohody === {{Podrobně|Arabsko-izraelské války}} Arabské státy považovaly Stát Izrael za nelegitimní a v&nbsp;roce 1964 vznikla [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP), jež deklarovala cíl ''„dosáhnout zničení Izraele“''<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 349.</ref><ref>SACHAR, Howard M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S. 469.</ref> a v&nbsp;jejíž Národní chartě se až do počátku 90.&nbsp;let uvádělo, že ''„ozbrojené povstání je jediný způsob jak osvobodit vlast.“''<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 105.</ref> V&nbsp;roce 1967 shromáždili Egypt, Sýrie a Jordánsko svoje armády u&nbsp;hranic Izraele, Egypt vyzval k&nbsp;odchodu mírové jednotky OSN<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 146.</ref> a opět zablokoval Izraeli přístup k&nbsp;Rudému moři.<ref>''Arabsko-izraelské války.'' S. 186.</ref> Tyto kroky Izrael chápal jako přípravu k&nbsp;válce a rozhodl se sám udeřit první. [[Šestidenní válka]] přinesla Izraeli rozhodující vítězství a zisk území Západního břehu, Pásma Gazy, Sinajského poloostrova, [[Golanské výšiny|Golanských výšin]] a Východního Jeruzaléma. Na přelomu 60. a 70.&nbsp;let palestinští ozbrojenci provedli řadu teroristických útoků proti izraelským cílům po celém světě, mimo jiné [[Mnichovský masakr|masakr izraelských atletů]] na [[Letní olympijské hry 1972|LOH v&nbsp;Mnichově v&nbsp;roce 1972]].<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 413.</ref> Izrael odpověděl [[Operace Boží hněv|Operací Boží hněv]], pokusem izraelské tajné služby [[Mosad]] zlikvidovat strůjce mnichovského útoku.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 111.</ref> [[6. říjen|6.&nbsp;října]] [[1973]], v&nbsp;den židovského svátku [[Jom kipur]], překvapivě na Izrael zaútočily Egypt a Sýrie. [[Jomkipurská válka]] skončila 26.&nbsp;října konečným vítězstvím Izraele, který však zaznamenal těžké ztráty.<ref>''Arabsko-izraelské války.'' S. 318.</ref> [[Soubor:Begin, Carter and Sadat at Camp David 1978.jpg|thumb|[[Menachem Begin]], [[Jimmy Carter]] a [[Anvar as-Sádát|Anwar Sadat]] v&nbsp;Camp Davidu, [[1978]]]] Po dlouhých letech nadvlády [[Dělnický sionismus|socialistů]] vyhrála v&nbsp;roce 1977 ve volbách do izraelského parlamentu Knesetu poprvé pravicová strana [[Likud]].<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 467-469.</ref> Tentýž rok učinil egyptský prezident [[Anvar as-Sádát|Anwar Sadat]] překvapivou cestu do Izraele a o&nbsp;dva roky později podepsali Sadat a [[Menachem Begin]] ve Washingtonu [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu]], podle níž se pak Izrael stáhl ze Sinajského poloostrova. V roce 1978 podnikl Izrael, v reakci na palestinský teroristický útok, [[Operace Lítání|Operaci Lítání]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = Black | jméno = Ian | příjmení2 = Morris | jméno2 = Benny | rok = 2001 | titul = Mossad, izraelské tajné války | vydavatel = Jota | místo = Praha | isbn = 80-7217-392-8 | strany = 381-382}}</ref> při níž došlo k obsazení jižního [[Libanon]]u a vytlačení jednotek OOP z této země. Za vlády Likudu také došlo k&nbsp;rozsáhlé expanzi [[politika osadnictví|izraelských osad]] na území Západního břehu Jordánu,<ref name="terner-172-173">TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 172-173.</ref> která přinesla růst napětí mezi Izraelci a palestinskými Araby. 7.&nbsp;června 1981 Izrael vybombardoval v&nbsp;rámci [[operace Opera]] irácký jaderný reaktor v&nbsp;[[Osirak]]u, protože se obával, že by ho [[Irák]] mohl použít k&nbsp;výrobě jaderných zbraní.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 186.</ref> V&nbsp;roce 1982 zasáhl Izrael do [[Libanonská občanská válka|Libanonské občanské války]], aby zničil základny, z&nbsp;nichž OOP ostřelovala raketami severní Izrael,<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S. 188.</ref> což vedlo k&nbsp;[[První libanonská válka|první libanonské válce]]. Izrael se stáhl z&nbsp;většiny Libanonu v&nbsp;roce 1986, ale v&nbsp;tzv. nárazníkové zóně setrval až do roku 2000.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 160.</ref> V&nbsp;roce 1987 vypukla tzv.&nbsp;[[První intifáda]], arabské povstání proti izraelské okupaci Pásma Gazy a území západně od Jordánu.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 512.</ref> Během [[Válka v Zálivu|války v&nbsp;Zálivu]] v&nbsp;roce 1991 podporovala OOP a mnoho palestinských Arabů [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] a raketové útoky Iráku proti Izraeli.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 179.</ref> [[Soubor:Bill_Clinton,_Yitzhak_Rabin,_Yasser_Arafat_at_the_White_House_1993-09-13.jpg|left|thumb|[[Jicchak Rabin]], [[Bill Clinton]] a [[Jásir Arafat]] po podepsání Mírových dohod z&nbsp;Osla ve Washingtonu 13.&nbsp;září 1993]] Téhož roku proběhla za vlády [[Jicchak Šamir|Jicchaka Šamira]] [[Madridská konference]].<ref name="Gilbert-534">''Izrael: Dějiny.'' S. 534.</ref> Ta byla průlomová tím, že se poprvé u&nbsp;jednoho stolu sešly znepřátelené strany, jejichž představitelé zde spolu přímo hovořili poprvé od Války za&nbsp;nezávislost.<ref name="Gilbert-534"/> Během roku 1992 docházelo k&nbsp;přímým schůzkám mezi Izraelci a Araby v&nbsp;různých městech po celém světě.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 535.</ref> Tentýž rok vyhrál volby [[Jicchak Rabin]]. Tzv. [[Mírová dohoda z Osla]] byla podepsána 13.&nbsp;září 1993 ve Washingtonu. Z&nbsp;ní vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let na území Západního břehu a pásma Gazy ustanovena [[Palestinská autonomie|Palestinská samospráva]].<ref name="cejka 187-189">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 187-189.</ref> V&nbsp;roce 1994 byla mezi Izraelem a Jordánskem podepsána [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 193.</ref> [[Soubor:Hussein Clinton Rabin.jpg|thumb|[[Husajn I.]], [[Bill Clinton]] a [[Jicchak Rabin]] během izraelsko-jordánských mírových jednání]] Podepsání dohod z&nbsp;Osla narazilo na obou stranách na odpor radikálů, což mírový proces značně zkomplikovalo.<ref name="cejka 195-196"/> Na palestinské politické scéně začala sílit opozice, a to zejména [[Hamas]] a [[Palestinský islámský džihád]], která se proti Organizaci pro osvobození Palestiny a Smlouvám z Osla začala vymezovat.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 190.</ref> V&nbsp;Izraeli se proti smlouvě vymezila strana Likud a další pravicová uskupení,<ref name="cejka 195-196">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 195-196.</ref> sám Jicchak Rabin byl 4.&nbsp;listopadu 1995 zavražděn pravicovým židovským radikálem [[Jigal Amir|Jigalem Amirem]].<ref name="cejka 195-196"/> Za vlády [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahua]] byl podepsán tzv.&nbsp;[[Hebronský protokol]], fakticky znamenající předání města [[Hebron]] Palestinské autonomii a stažení izraelské armády z&nbsp;části tohoto města.<ref name="cejka 205">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 205.</ref> V&nbsp;říjnu 1998 bylo podepsáno [[Memorandum od Wye River]], jež přineslo postoupení 13 % území Západního břehu palestinským Arabům a úpravu statusu některých oblastí.<ref name="cejka 205"/> Za vlády [[Ehud Barak|Ehuda Baraka]] se izraelská armáda stáhla z&nbsp;jižního Libanonu a bylo zahájeno vyjednávání s&nbsp;předsedou Palestinské autonomie [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]].<ref name="cejka 209-210">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 209-210.</ref> V&nbsp;roce 2000 se uskutečnil Summit v&nbsp;Camp Davidu, kde Barak nabídl plán na založení Palestinského státu, avšak ten byl Arafatem odmítnut.<ref name="cejka 209-210"/> Po ztroskotání jednání vypuklo další povstání palestinských Arabů, tzv.&nbsp;[[Druhá intifáda]] neboli Intifáda al-Aksá.<ref name="cejka 209-210"/> Krátce poté se stal v&nbsp;předčasných volbách novým premiérem [[Ariel Šaron]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 216.</ref> Během své vlády prosadil [[Izraelský plán jednostranného stažení|plán na jednostranné stažení z&nbsp;Pásma Gazy]]<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 243-246.</ref> a plán na výstavbu [[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéry]] kolem Západního břehu.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 239-240.</ref> V&nbsp;roce 2006 utrpěl mozkovou mrtvici, po níž upadl do komatu. Premiérský post pak převzal vicepremiér [[Ehud Olmert]]. V&nbsp;červenci 2006 začala [[druhá libanonská válka]], která znamenala vytrvalé bombardování libanonských cílů izraelskou armádou a ostřelování severu Izraele libanonskou [[Ší'itský islám|ší'itskou]] milicí [[Hizballáh]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 310-311.</ref> Konflikt trval několik týdnů a příměří bylo uzavřeno 14.&nbsp;srpna. Po válce v&nbsp;Izraeli zaznívaly silné hlasy kritizující premiéra Ehuda Olmerta a tehdejšího ministra obrany [[Amir Perec|Amira Perece]].<ref> {{Citace elektronické monografie | url = http://Eretz.cz/content/view/720/41/ | datum přístupu = 2008-03-24 | titul = Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí | vydavatel = [[Eretz]]}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://Eretz.cz/content/view/723/41/ | datum přístupu = 2008-03-24 | titul = Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu! | vydavatel = [[Eretz]]}}</ref> Dne 27.&nbsp;listopadu 2007 souhlasili tehdejší izraelský premiér [[Ehud Olmert]] a palestinský prezident [[Mahmúd Abbás]] s&nbsp;jednáním nad všemi spornými tématy izraelsko-palestinského konfliktu a snahou dosáhnout dohody do konce roku 2008. Začátkem září roku 2007 podniklo [[Izraelské vojenské letectvo]] [[Operace Ovocný sad|operaci Ovocný sad]], při níž vybombardovalo syrský jaderný reaktor.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Černý | jméno = Adam | vydavatel = Hospodářské noviny | titul = Izrael předložil důkaz, že v Sýrii zničil reaktor | url = http://hn.ihned.cz/c4-10140700-24271850-500000_d-izrael-predlozil-dukaz-ze-v-syrii-znicil-reaktor | datum přístupu = 2009-04-22}}</ref> V&nbsp;dubnu 2008 oznámil syrský prezident [[Bašár al-Asad|Bašír Asad]], že Sýrie a Izrael již rok jednají za tureckého zprostředkování o&nbsp;mírové smlouvě; Izrael tuto informaci potvrdil o&nbsp;měsíc později.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Walker | jméno = Peter | vydavatel = The Guardian | titul = Syria and Israel officially confirm peace talks | url = http://www.guardian.co.uk/world/2008/may/21/israelandthepalestinians.syria | datum vydání = 2008-05-21 | datum přístupu = 2009-4-22 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;prosinci 2008 vypršelo příměří mezi [[Hamas]]em a Izraelem. Hamas obnovil vlnu ostřelování jižního Izraele, což vedlo Izrael k&nbsp;zahájení [[operace Lité olovo]], která ze začátku představovala pouze letecké útoky.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Izrael zasypává raketami Gazu. Zahynulo přes 200 lidí | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=625904 | datum přístupu = 2009-04-22 }}</ref> To se změnilo 3.&nbsp;ledna 2009, kdy izraelské jednotky vstoupili do Pásma Gazy a zahájily pozemní ofenzivu.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = BBC | titul = Israeli troops enter Gaza Strip | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7809959.stm | datum vydání = 2009-1-8 | datum přístupu = 2009-4-22 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;sobotu 17.&nbsp;ledna vyhlásil Izrael jednostranné příměří, podmíněné ukončením raketových a minometných útoků a v&nbsp;následujících několika dnech se z&nbsp;Gazy stáhl.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Barak | jméno = Ravid | vydavatel = Haaretz | titul = IDF begins Gaza troop withdrawal, hours after ending 3-week offensive | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/1056246.html | datum přístupu = 2009-4-22 | jazyk = anglicky }}</ref> Hamas později vyhlásil své vlastní příměří, s&nbsp;vlastními podmínkami, zahrnujícími úplné stažení izraelských vojáků a otevření hraničních přechodů. Přestože raketové útoky na jižní Izrael, ani izraelské odvetné útoky zcela nepřestaly, křehké příměří trvá stále.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Azoulaj | jméno = Juval | vydavatel = Haaretz | titul = Two IDF soldiers, civilian lightly hurt as Gaza mortars hit Negev | url = http://haaretz.com/hasen/spages/1060562.html | datum přístupu = 2009-4-22 | jazyk = anglicky }}</ref> == Geografie a klima == {{Hlavní článek|Geografie Izraele}} [[Soubor:Satellite image of Israel in January 2003.jpg|thumb|220px|Satelitní snímek Izraele]] Izrael se nachází na východě Středozemního moře, které tvoří jeho západní hranici, dále je ohraničen ze severu [[Libanon]]em, ze severovýchodu Sýrií, z&nbsp;východu [[Jordánsko|Jordánskem]] a z&nbsp;jihozápadu Egyptem. Bez území, která získal během Šestidenní války v&nbsp;roce 1967, má rozlohu 20&nbsp;770&nbsp;km², z&nbsp;čehož 2 % tvoří vodní plochy.<ref name="CIA"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Ústřední zpravodajská služba|Central Intelligence Agency (CIA)]] | titul = The World Factbook - Israel | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/IS.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Území spadající pod izraelskou jurisdikci zahrnuje také Východní Jeruzalém a [[Golanské výšiny]], s&nbsp;nimiž má rozlohu 22&nbsp;072&nbsp;km².<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Statistical Abstract of Israel - Area of Districts, Sub-Districts, Natural Regions and Lakes | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_01.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Celková rozloha území pod izraelskou vládou včetně vojensky ovládaných a částečně autonomních palestinských území na Západním břehu Jordánu činí 27&nbsp;799&nbsp;km².<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Library of Congress | titul = Country Studies - Israel (geography) | url = http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/iltoc.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> [[Soubor:RoshHanikra01 ST 07.JPG|thumb|left|Útesy v&nbsp;přírodní rezervaci [[Roš ha-nikra|Roš&nbsp;ha-nikra]]]] Navzdory tomu, že Izrael je malou zemí, nacházejí se zde rozmanité geografické jevy a zvláštnosti, například [[Negevská poušť]] na jihu či horské hřbety [[Galilea|Galileje]], [[Karmel (pohoří)|Karmelu]] a [[Golanské výšiny|Golan]] na severu. Východně od centrální vysočiny se nachází [[Jordánské údolí]], jež je částí [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]]. Řeka [[Jordán]] teče od hory [[Hermon]] přes [[Chulské údolí]] a [[Galilejské jezero]] do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], které je nejníže položeným místem na Zemi.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs | titul = The Living Dead Sea | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/1990_1999/1999/4/FOCUS%20on%20Israel-%20The%20Living%20Dead%20Sea | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Na jihu se rozkládá údolí [[Vádí al-Araba]] končící v&nbsp;[[Akabský záliv|Akabském zálivu]] Rudého moře. Pro Izrael a [[Sinaj (poloostrov)|Sinajský poloostrov]] jsou jedinečné erodované kráterovité útvary zvané [[machteš]]im.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = UNESCO | titul = Makhteshim Country | url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/1486/ | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Největší machteš na světě je [[Machteš Ramon]] v&nbsp;Negevské poušti, který je až 40&nbsp;km dlouhý a 10&nbsp;km široký.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]] | titul = Ramon R&D Center | url = http://www.bgu.ac.il/desert_ecology/ramon/ | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> <br clear="left"> ; Extrémní rozdíly: * Nejnižší bod: Mrtvé moře −408 metrů<ref name="CIA"/> * Nejvyšší bod: hora Hermon na Golanských výšinách 2248 m&nbsp;n.&nbsp;m.,<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = Mt. Hermon | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/968291.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-01}}</ref> jinak hora [[Har Meron|Meron]] 1208 m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="CIA"/> === Klima === Teplota vzduchu v&nbsp;Izraeli kolísá, a to zejména během [[Zima|zimy]]. V&nbsp;horských oblastech převládá chladné a větrné [[podnebí]], mnohdy doprovázené [[sníh|sněžením]]. Vrchol hory Hermon má po většinu roku sněhovou pokrývku a každoročně obvykle sněží i&nbsp;v&nbsp;Jeruzalémě.<ref> {{Citace monografie | příjmení = Goldreich | jméno = Yair | rok = 2003 | titul = The Climate of Israel: Observation, Research and Application | vydavatel = Springer | jazyk = anglicky | isbn = 030647445X | strany = 85}}</ref> Pobřežní města jako Tel Aviv a [[Haifa]] mají chladné, deštivé zimy a dlouhá a teplá léta −&nbsp;tj. [[středozemní klima]]. Ve vesnici Tirat Cvi v&nbsp;severní části Jordánského údolí byla zaznamenána nejvyšší teplota v&nbsp;celé [[Asie|Asii]] (53,7&nbsp;°C).<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Watzman | jméno = Haim | vydavatel = New Scientist Environment | titul = Left for dead | url = http://environment.newscientist.com/article/mg15320684.400-left-for-dead--plans-to-rescue-the-rapidly-shrinking-dead-sea-may-be-good-news-forindustry-and-tourists-but-the-strange-life-forms-that-thrive-in-its-supersaltywaters-still-face-a-perilous-future-says-ithaim-watzmanit.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Mezi květnem a zářím je v&nbsp;Izraeli déšť vzácností.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Weather Channel | titul = Average Weather for Tel Aviv-Yafo | url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0026 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Weather Channel | titul = Average Weather for Jerusalem | url = http://www.weather.com/outlook/events/weddings/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0010 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Kvůli malému množství vodních zdrojů se izraelští vědci zaměřují také na vývoj technologií minimalizujících spotřebu vody. Jedním z&nbsp;jejich vynálezů je [[kapková závlaha]], která umožňuje pěstitelům úsporně dávkovat vodu každé rostlině zvlášť.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Sitton | jméno = Dov | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs | titul = Development of Limited Water Resources- Historical and Technological Aspects | url = http://www.mfa.gov.il/mfa/facts%20about%20israel/land/focus%20on%20israel-%20development%20of%20limited%20water%20reso | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-27}}</ref> Izraelci využívají příznivých geografických podmínek pro výrobu [[Sluneční energie|solární energie]], v&nbsp;jejíž produkci na osobu jsou na prvním místě na světě.<ref>[http://www.neaman.org.il/neaman/publications/publication_item.asp?fid=590&parent_fid=490&iid=3639 Samuel Neaman Institute – Solar energy for the production of heat (anglicky)]</ref> == Vláda a politika == {{Podrobně|Politický systém Státu Izrael}} [[Soubor:Knesset building.jpg|thumb|[[Kneset]] − izraelský parlament]] Izrael je [[Parlamentní demokracie|parlamentní]] republika s&nbsp;pluralitním [[politický systém|politickým systémem]] a všeobecným rovným [[volební právo|volebním právem]].<ref name="CIA2"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Ústřední zpravodajská služba|Central Intelligence Agency (CIA)]] | titul = The World Factbook - Field Listing - Executive Branch | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2077.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Hlavou státu je [[Prezident Izraele|prezident]], který je volen parlamentem na 5&nbsp;let. Výkonná moc je v&nbsp;rukou vlády, v&nbsp;jejímž čele stojí premiér.<ref name="CIA2"/> Premiérem se může stát pouze člen parlamentu, který získá potřebnou většinu hlasů −&nbsp;obvykle to bývá předseda nejsilnější [[Seznam izraelských politických stran|politické strany]]. Zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament [[Kneset]] tvořený 120&nbsp;poslanci. Ti jsou voleni na základě [[poměrný volební systém|poměrného volebního systému]] na čtyřleté volební období.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Kneset]] | titul = The Electoral System in Israel | url = http://www.knesset.gov.il/description/eng/eng_mimshal_beh.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Pokud však parlament odvolá premiéra nebo vládě nevysloví důvěru, je Kneset rozpuštěn předčasně. Izrael nemá psanou [[ústava|ústavu]] a jeho [[Politický systém Státu Izrael|politický systém]] je ukotven v&nbsp;jedenácti [[Základní zákony Izraele|základních zákonech]]. V&nbsp;roce 2003 začal Kneset vypracovávat návrh oficiální ústavy, založené na těchto zákonech.<ref name="CIA"/><ref>{{Citace monografie | příjmení = Mazie | jméno = Steven | rok = 2006 | titul = Israel's Higher Law: Religion and Liberal Democracy in the Jewish State | vydavatel = Lexington Books | místo = | jazyk = anglicky | isbn = 0739114859 | strany = 34}}</ref> === Soudní systém === Izrael má trojstupňový [[Soudní systém Státu Izrael|soudní systém]]. Na nejnižší úrovni jsou městské soudy sídlící ve většině měst. Vyšší instancí jsou distriktní soudy sloužící jako odvolací soudy a v&nbsp;některých případech jako soudy první instance; nacházejí se v&nbsp;pěti ze šesti [[izraelské distrikty|izraelských distriktů]] (mimo Jeruzalémský distrikt). Třetí a nejvyšší stupeň je [[Nejvyšší soud Státu Izrael]], který sídlí v&nbsp;Jeruzalémě a slouží jako odvolací soud a soud první instance v&nbsp;závažných případech, kdy je zpochybněna zákonnost rozhodnutí a postupů představitelů státu. Izrael není členem [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] kvůli obavě, že by soud mohl být vůči Izraeli předpojatý.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs | titul = Israel and the International Criminal Court | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2002/6/Israel%20and%20the%20International%20Criminal%20Court | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Izraelský právní systém kombinuje britské [[zvykové právo]], kontinentální právo a [[halacha|židovské náboženské právo]].<ref name="CIA"/> Je založen na principu ''stare decisis'' ([[precedens]]) a na [[obžalovací způsob řízení|obžalovacím způsobu řízení]], kdy strany sporu předkládají soudu důkazní materiály.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs | titul = The Judiciary: The Court System | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Government/Branches%20of%20Government/Judicial/The%20Judiciary-%20The%20Court%20System | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svatby a rozvody jsou v&nbsp;jurisdikci [[Bejt din|židovských]], [[Šaría|muslimských]], drúzských a křesťanských náboženských soudů.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs | titul = The State - Judiciary - The Court System | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/THE+STATE-+Judiciary-+The+Court+System.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> [[Soubor:Israel districts numbered.png|left|thumb|[[Izraelské distrikty]]: (1)&nbsp;[[Severní distrikt (Izrael)|Severní]], (2)&nbsp;[[Haifský distrikt|Haifský]], (3)&nbsp;[[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální]], (4)&nbsp;[[Telavivský distrikt|Telavivský]], (5)&nbsp;[[Jeruzalémský distrikt|Jeruzalém]], (6)&nbsp;[[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní]]<br />Sporná území:<br />(A)&nbsp;[[Golanské výšiny]], (B)&nbsp;[[Západní břeh Jordánu]], (C)&nbsp;[[Pásmo Gazy]]|140px]] Izraelský základní zákon ''[[Základní zákon: Lidská svoboda a důstojnost|Lidská svoboda a důstojnost]]'' zaručuje lidská právy a svobody. Izrael je jediná země v&nbsp;oblasti Blízkého východu označená roku 2007 organizací Freedom House za svobodnou v&nbsp;oblasti lidských a politických práv, zatímco území Palestinské autonomie bylo touto organizací hodnoceno jako nesvobodné.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Freedom House | titul = Press Freedom Rankings by Region 2007 | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=202&year=2005 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Na&nbsp;žebříčku svobody tisku organizace [[Reportéři bez hranic]] se Izrael nachází na 44.&nbsp;místě (2007) ze 168 hodnocených zemí, a je tak na nejvyšším místě mezi zeměmi jihozápadní Asie.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Reportéři bez hranic | titul = Worldwide Press Freedom Index 2006 | url = http://www.rsf.org/rubrique.php3?id_rubrique=639 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V&nbsp;souvislosti s&nbsp;arabsko-izraelským konfliktem kritizují organizace [[Amnesty International]]<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Amnesty International | titul = Amnesty International Report 2006 - Israel and the Occupied Territories | url = http://web.amnesty.org/report2006/isr-summary-eng | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> a [[Human Rights Watch]]<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Human Rights Watch | titul = Israel/Palestinian Authority | url = http://hrw.org/doc/?t=mideast&c=isrlpa | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> porušování lidských práv Izraelem. Porušování občanských svobod na okupovaných územích je také kritizováno nevládní izraelskou organizací [[Be-celem]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = B'Tselem | titul = Land Grab: Israel's Settlement Policy in the West Bank | url = http://www.btselem.org/English/Publications/Summaries/200205_Land_Grab.asp | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 1995 je v&nbsp;Izraeli uzákoněn systém státní zdravotní péče.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish Virtual Library | titul = Public Health in Israel | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Health/public.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> === Administrativní dělení === Izrael je rozdělen do šesti hlavních [[Izraelské distrikty|distriktů]] (''mechozot'', singulár ''machoz'') – [[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální distrikt]], [[Haifský distrikt]], [[Jeruzalémský distrikt]], [[Severní distrikt (Izrael)|Severní distrikt]], [[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní distrikt]] a [[Telavivský distrikt]]. Distrikty jsou dále rozděleny do patnácti subdistriktů (''nafot'', singulár ''nafa''). Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti, kterých je celkem padesát.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Introduction to the Tables: Geophysical Characteristics | url = http://www.cbs.gov.il/shnaton53/download/st_eng01.doc | druh nosiče = [[Microsoft Word|DOC]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Pro statistické účely je země rozdělena do tří metropolitních oblastí: Tel&nbsp;Aviv a [[Guš Dan]] (3&nbsp;150&nbsp;000 obyvatel), Haifa (996&nbsp;000) a [[Beerševa]] (531&nbsp;600).<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Localities, Population, and Density | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st02_15.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Co do rozlohy i&nbsp;počtu obyvatel největší [[Seznam měst v Izraeli|izraelské město]]<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Press Release: Jerusalem Day | url = http://www.cbs.gov.il/hodaot2006n/11_06_106e.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> je [[Jeruzalém]] se 732&nbsp;200 obyvateli a rozlohou 126&nbsp;km². Další v&nbsp;pořadí počtu obyvatel jsou [[Tel Aviv]] (384&nbsp;000), [[Haifa]] (267&nbsp;000) a [[Rišon le-Cijon|Rišon&nbsp;le-Cijon]] (222&nbsp;300).<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Population of Localities numbering above 1,000 residents and other rural population on 31/12/2006 | url = http://www.cbs.gov.il/population/new_2007/table3.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> === Okupovaná území === [[Soubor:West Bank barrier 0998.jpg|thumb|Bezpečnostní bariéra]] Jako [[Izraelem okupovaná území]] se označují území [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]], Východního Jeruzaléma a [[Golanské výšiny|Golanských výšin]], která byla po Šestidenní válce v&nbsp;roce 1967 zabrána Egyptu, Jordánsku a Sýrii. Termín byl používán také pro Sinajský poloostrov, navrácený Egyptu podle [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|Egyptsko-izraelské mírové smlouvy]]. Na všech těchto územích byly zakládány [[politika osadnictví|izraelské osady]]. Ve Východním Jeruzalémě a na Golanských výšinách je uplatňováno izraelské právo; tato území byla začleněna do vlastního Izraele a jejich občanům bylo nabídnuto izraelské občanství. Naopak Západní břeh zůstává pod vojenskou správou. Většina jednání o&nbsp;těchto územích probíhala na základě [[rezoluce číslo 242 Rady bezpečnosti OSN|rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.&nbsp;242]], která požaduje stažení Izraele z&nbsp;okupovaných území a jejich návrat arabským státům. Populace Západního břehu se skládá převážně z&nbsp;palestinských Arabů, jak původních obyvatel, tak uprchlíků [[První arabsko-izraelská válka|Války za&nbsp;nezávislost]] z&nbsp;roku [[1948]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Organizace spojených národů]] | titul = UNRWA in Figures: Figures as of 31 December 2004 | url = http://www.un.org/unrwa/publications/pdf/uif-dec04.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od&nbsp;roku 1967 do roku 1993 žili Arabové na těchto územích pod izraelskou vojenskou správou. Od&nbsp;[[Mírová dohoda z Osla|Dohod z Osla]] a [[Dopisy o vzájemném uznání|Dopisů o vzájemném uznání]] je většina palestinské populace a měst pod správou [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]], avšak Izrael nad většinou území stále vykonává vojenský dohled. Kvůli vzrůstajícím útokům při [[Druhá intifáda|Druhé intifádě]] se izraelská vláda rozhodla vybudovat kolem Západního břehu zeď, tzv.&nbsp;[[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéru]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Stát Izrael | titul = Israel’s Security Fence - Questions and Answers | url = http://www.securityfence.mod.gov.il/Pages/ENG/questions.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V&nbsp;roce 2005 stáhl Izrael jednostranně všechny své obyvatele a vojenské síly z&nbsp;oblasti Pásma Gazy a čtyř osad na Západním břehu. === Zahraniční vztahy === [[Soubor:Flickr - Government Press Office (GPO) - President Chaim Weizmann.jpg|thumb|220px|První izraelský prezident [[Chajim Weizmann]] (vpravo) a americký prezident [[Harry S. Truman]] se svitkem Tóry, [[1948]]]] Izrael udržuje diplomatické vztahy se 161&nbsp;zeměmi a po celém světě má 94&nbsp;diplomatických zastoupení.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs | titul = Israel's Diplomatic Missions Abroad: Status of Relations | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/About%20the%20Ministry/Diplomatic%20missions/Israel-s%20Diplomatic%20Missions%20Abroad | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Z&nbsp;[[Liga arabských států|Ligy arabských států]] mají s&nbsp;Izraelem plné diplomatické vztahy pouze Egypt a Jordánsko, které s&nbsp;ním podepsaly mírové smlouvy v&nbsp;letech 1979 a 1994, a [[Mauritánie]], jež navázala s&nbsp;Izraelem diplomatické vztahy v&nbsp;roce 1999. Další dva státy Ligy arabských států – [[Maroko]] a [[Tunisko]] – ukončily své částečné diplomatické styky s&nbsp;Izraelem počátkem Druhé intifády v&nbsp;roce 2000.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israeli Ministry of Foreign Affairs | titul = Israel Among the Nations: Middle East - North Africa | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Foreign+Relations/Israel+Among+the+Nations/ISRAEL%20AMONG%20THE%20NATIONS-%20Middle%20East%20-%20North%20Afri | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 2003, kdy [[ministr zahraničních věcí Izraele]] navštívil Maroko, se izraelsko-marocké vztahy zlepšují.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = BBC | titul = Israel sees Morocco as mediator | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/3202767.stm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Podle izraelského zákona jsou [[Libanon]], Sýrie, [[Saúdská Arábie|Saudská Arábie]], Irák a [[Jemen]] nepřátelské země a občané Izraele je nesmí navštívit bez povolení ministerstva vnitra.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Ministry of Justice | titul = Initial Periodic Report of the State of Israel Concerning the Implementation of the Convention of the Rights of the Child (CRC) | url = http://www.justice.gov.il/NR/rdonlyres/129A5B6A-20D6-4C3B-9785-1C6B6763394A/0/CRCengfull.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Od roku 1995 je Izrael součástí [[Středomořský dialog|Středomořského dialogu]], v&nbsp;němž spolupracuje sedm zemí ležících kolem Středozemního moře a [[Severoatlantická aliance]] (NATO).<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Severoatlantická aliance]] | titul = Week of 8-14 March 2000 | url = http://www.nato.int/docu/update/2000/0308/eng.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> [[Soubor:Sharon Bush 20040414 3.jpg|thumb|left|Bývalý izraelský premiér [[Ariel Šaron]] a americký prezident [[George W. Bush]]]] Mezi nejbližší izraelské spojence patří [[Spojené státy americké]], [[Turecko]], [[Německo]], Spojené království a [[Indie]]. Spojené státy byly první zemí, která uznala Izrael, poté jej uznal i [[Sovětský svaz]]. Vzhledem ke stejným politickým a náboženským hodnotám pokládají Spojené státy Izrael za svého nejbližšího spojence v&nbsp;jihozápadní Asii.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Migdalovitz | jméno = David | vydavatel = Congressional Research Service | titul = Israel: Background and Relations with the United States | url = http://italy.usembassy.gov/pdf/other/RL33476.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Ačkoliv Turecko a Izrael navázali plné diplomatické vztahy až v&nbsp;roce [[1991]],<ref> {{Citace monografie | příjmení = Abadi | jméno = Jacob | rok = 2004 | titul = Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia | vydavatel = Routledge | jazyk = anglicky | isbn = 0714655767 | strany = 3}} [Dále jen: ''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'']</ref> již od roku 1949 probíhala mezi oběma zeměmi spolupráce. Silné vztahy Německa s&nbsp;Izraelem vychází z&nbsp;německé snahy odškodnit a napravit [[holocaust]]. Obě země se podílí na vědeckých a vzdělávacích aktivitách a jsou silnými ekonomickými a vojenskými partnery.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = German Embassy, Washington, D.C. | titul = Background Papers - Germany and Israel | url = http://www.germany.info/relaunch/info/archives/background/israel.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Boyes | jméno = Roger | vydavatel = Times Online | titul = Israel welcomes new Germany to a celebration of its 60th birthday | url = http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/middle_east/article3564572.ece | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Indie navázala plné diplomatické vztahy s&nbsp;Izraelem v&nbsp;roce 1992 a od té doby s&nbsp;ním udržuje silné vojenské a kulturní partnerství. Spojené království, které má s&nbsp;Izraelem vztah již z&nbsp;dob Britského mandátu Palestina,<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = UK Foreign and Commonwealth Office | titul = Background papers - UK and Israel | url = http://www.fco.gov.uk/servlet/Front?pagename=OpenMarket/Xcelerate/ShowPage&c=Page&cid=1007029394365&a=KCountryProfile&aid=1031532656768 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> s&nbsp;ním udržuje silné obchodní vazby.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Kumar | jméno = Dinesh | vydavatel = Jerusalem Institute for Western Defense | titul = India and Israel: Dawn of a New Era | url = http://www.westerndefense.org/bulletins/Dec-01.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Diplomatické vztahy měl Izrael za [[Írán#Dynastie Pahlaví|dynastie Pahlaví]] i&nbsp;s&nbsp;[[Írán]]em,<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 37-9, 47.</ref> během [[Írán#Islámská republika|íránské revoluce]] však Írán uznání Izraele zrušil.<ref>''Israel's Quest for Recognition and Acceptance in Asia.'' S. 47-9.</ref> ==== Vztahy s Československem a Českem ==== {{Podrobně|Česko-izraelské vztahy}} V&nbsp;době předstátní a v&nbsp;počátečních letech existence státu měl Izrael velmi dobré vztahy s&nbsp;[[Československo|Československem]], které mu i&nbsp;přes [[embargo]] OSN poskytovalo vojenskou a hospodářskou pomoc, v&nbsp;době [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]] pro mladý stát životně důležitou.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Lidovky.cz | titul = Létat jsme se učili v Olomouci | url = http://www.lidovky.cz/letat-jsme-se-ucili-v-olomouci-dkb-/ln_zahranici.asp?c=A080409_102010_ln_zahranici_nev | datum přístupu = 2008-07-23}}</ref> Po změně izraelské politiky Sovětského svazu však Československo začalo naopak podporovat a vyzbrojovat Egypt, a Izrael se tak stal až do [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] v&nbsp;roce 1989 nepřátelskou zemí. V&nbsp;současné době existuje mezi Českem a Izraelem řada [[Bilaterální dohoda|bilaterálních smluv]], z&nbsp;nichž některé spadají do dob [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] (Dohoda o&nbsp;letecké dopravě, 1991).<ref name="BI-smluvní základna"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = BusinessInfo.cz | titul = Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR − Smluvní základna | url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001005/ | datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Po vstupu Česka do [[Evropská unie|Evropské unie]] byly zrušeny ty smlouvy, které byly v&nbsp;rozporu s&nbsp;unijním právem.<ref name="BI-smluvní základna"/> Mezi důležité mezistátní dohody patří Smlouva o&nbsp;zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v&nbsp;oboru daní z&nbsp;příjmu (1993), Dohoda o&nbsp;spolupráci v&nbsp;zemědělství (1996), Smlouva o&nbsp;bezvízovém styku (1996), Dohoda o&nbsp;vzájemné pomoci v&nbsp;celních otázkách (1997) a Dohoda o&nbsp;vzájemné podpoře a ochraně investic (1997).<ref name="BI-smluvní základna"/> Během roku 2008 by měla být připravena Dohoda o&nbsp;výzkumu a vývoji.<ref name="BI-smluvní základna"/> Bezvízový styk se mezi Českem a Izraelem vztahuje výhradně na turistiku.<ref name="MZV-Izrael"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí ČR | titul = Izrael | url = http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=5413 | datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Mezi zeměmi není uzavřena dohoda o&nbsp;poskytování bezplatné zdravotní péče.<ref name="MZV-Izrael"/> == Obrana a bezpečnost == {{Podrobně|Izraelské bezpečnostní složky}} [[Soubor:Merkava3dKasag001.jpg|thumb|220px|Izraelský tank [[Merkava#Merkava Mk 3|Merkava Mk&nbsp;3]]]] [[Izraelské obranné síly]] se skládají z&nbsp;[[Izraelské pozemní síly|pozemních sil]], [[Izraelské vojenské letectvo|letectva]] a [[Izraelské vojenské námořnictvo|námořnictva]]. Vznikly v&nbsp;roce [[1948]] během [[První arabsko-izraelská válka|Války za&nbsp;nezávislost]] transformací [[Hagana|Hagany]] a několika dalších polovojenských organizací, jejichž existence předcházela založení státu.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelské obranné síly]] | titul = Historie: 1948 | url = http://dover.idf.il/IDF/English/about/History/40s/1948/default.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Armáda při svých operací vychází z&nbsp;informací vojenské zpravodajské služby [[Aman]], která spolupracuje s&nbsp;zpravodajskou službou [[Mosad]] a bezpečnostní službou [[Šin Bet]]. Izraelské obranné síly se již mnohokrát účastnily ozbrojených konfliktů, což z&nbsp;nich činí jednu z&nbsp;nejzkušenějších a nejlépe připravených [[armáda|armád]] světa.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs | titul = The State: Israel Defense Forces (IDF) | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/State/THE+STATE-+Israel+Defense+Forces+-IDF-.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = GlobalSecurity.org | titul = Israel Defense Forces | url = http://www.globalsecurity.org/military/world/israel/idf.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> [[Soubor:F-15I Ra'am.jpg|thumb|upright|left|[[Izraelské vojenské letectvo|IAF]] [[F-15I]] „Ra'am“]] Většina [[Izraelci|Izraelců]] je v&nbsp;18 letech povolána k&nbsp;povinné vojenské službě. Muži slouží tři roky, ženy dva<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs | titul = The Israel Defense Forces | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/State/The%20Israel%20Defense%20Forces | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> a vojenskou službu je třeba vykonat ještě před nástupem na vysokou školu. Poté musí muži odsloužit pro armádu každoročně několik týdnů až do svých zhruba čtyřiceti let. Většina žen je z&nbsp;rezervní vojenské služby osvobozena. Osvobozeni od povinné vojenské služby jsou [[izraelští Arabové]] a [[charedim]], osvobození studentů [[ješiva|ješiv]] od povinné vojenské služby však naráží v&nbsp;izraelské společnosti na protesty.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Shtrasler | jméno = Nehemia | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = Cool law, for wrong population | url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ArticleContent.jhtml?itemNo=860256 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Alternativou pro osoby, které získají osvobození z&nbsp;různých důvodů, je ''Šerut Le'umi'' neboli národní služba, jež zahrnuje službu v&nbsp;nemocnicích, školách a jiných sociálně prospěšných programech.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Nefesh B'Nefesh | titul = Sherut Leumi (National Service) | url = http://www.nbn.org.il/students/sherut_leumi.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izraelská armáda má k roku 2008 celkem 621&nbsp;500 vojáků, z toho 176&nbsp;500 aktivních vojáků a 445&nbsp;000 rezervistů.<ref name="INSS"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Institute for National Security Studies (INSS) | titul = Israel | url = http://www.inss.org.il/upload/(FILE)1206270841.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-06}}</ref> K roku 2008 má pozemní armáda 133&nbsp;000 vojáků, námořnictvo 9500 a letectvo 34&nbsp;000 vojáků.<ref name="INSS"/> [[Soubor:Arrow anti-ballistic missile launch.jpg|thumb|220px|Test systému [[Arrow]]]] Armáda je vybavena vyspělými zbraňovými systémy buď navrženými a vyrobenými v&nbsp;Izraeli nebo některými zahraničními produkty. Významným zahraničním dodavatelem jsou zejména Spojené státy americké. Předpokládá se, že v&nbsp;letech 2008−2017 poskytnou Izraeli vojenskou pomoc ve výši 30&nbsp;miliard [[americký dolar|dolarů]].<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Erlanger | jméno = Steven | vydavatel = The New York Times | titul = Israel to Get $30 Billion in Military Aid From U.S. | url = http://www.nytimes.com/2007/08/17/world/middleeast/17israel.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Ve spolupráci Izraele a USA byl vyvinut systém protiraketové obrany [[Arrow]]. Izrael rovněž od [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]] v&nbsp;roce 1973 vyvinul vlastní síť špionážních satelitů.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Katz | jméno = Yaakov | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Arrow can fully protect against Iran | url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1173879211495&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Úspěch programu špionážních satelitů [[Ofek]] zařadil Izrael mezi sedm zemí světa, které mají satelitní kapacity a technologie.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Zorn | jméno = E. L | vydavatel = [[Ústřední zpravodajská služba|Central Intelligence Agency (CIA)]] | titul = Israel's Quest for Satellite Intelligence | url = https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/kent-csi/docs/v44i5a04p.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izrael také vyvinul svůj vlastní bitevní tank [[Merkava]], který nebyl nikdy prodán do zahraničí. Od svého založení vynakládá Izrael na svou obranu významný podíl [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP). V&nbsp;roce 1984 to například činilo 24 % HDP.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Seitz | jméno = Charmaine | vydavatel = The Jerusalem Fund | titul = Israel’s Defense Budget: The Business Side of War | url = http://www.thejerusalemfund.org/images/informationbrief.php?ID=55 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> V&nbsp;současnosti se výdaje na obranu pohybují kolem 7,3 % HDP.<ref name="CIA"/> Izrael není signatářem [[Smlouva o nešíření jaderných zbraní|Smlouvy o&nbsp;nešíření jaderných zbraní]] a je pravděpodobné, že vlastní [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel=MSNBC | titul=Strategic Israel: Israel's Secret Arsenal | url=http://www.sweetliberty.org/issues/israel/strategic/index.shtml |datum přístupu=2008-05-08}}</ref> Jejich vlastnictví ale nikdy oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = BBC | titul = Globální jaderné síly | url = http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1117_global_nuclear/page4.shtml#izrael | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Izrael údajně ve spolupráci s&nbsp;[[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]] provedl v&nbsp;roce&nbsp;1979 úspěšný jaderný test na námořní plošině v&nbsp;severní části [[Antarktida|Antarktidy]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Izrael v roce 1979 odpálil atomovku | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=157873 | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Odhady množství izraelských [[Jaderná hlavice|jaderných hlavic]] se liší, většinou se pohybují mezi jedním a dvěma sty,<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Britské listy | titul = [[Jimmy Carter]]: Izrael má 150 jaderných zbraní | url = http://www.blisty.cz/2008/5/27/art40812.html | datum přístupu = 2008-05-27}}</ref> některé odhady však mluví až o&nbsp;čtyřech stech hlavicích.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Jaderné mocnosti? Legální i samozvané | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=132475 | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> O&nbsp;400 hlavicích hovoří i&nbsp;World Tribune, který se odvolává na zdroje z&nbsp;[[Letectvo Spojených států|letectva USA]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = World Tribune | titul = U.S. Air Force: Israel has 400 nukes, building naval force | url = http://www.worldtribune.com/worldtribune/WTARC/2002/ss_israel_07_04.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> == Ekonomika == {{Hlavní článek|Ekonomika Izraele}} [[Soubor:Nis 1 sheqel.png|thumb|1&nbsp;[[Nový izraelský šekel|šekel]] (NIS)]] Izrael patří k&nbsp;nejvíce ekonomicky a průmyslově rozvinutým zemím jihozápadní Asie. Roku 2007 měl 44.&nbsp;nejvyšší [[hrubý domácí produkt]] (HDP), 232,7&nbsp;miliard [[Americký dolar|dolarů]], a 22.&nbsp;nejvyšší HDP na obyvatele v&nbsp;[[parita kupní síly|paritě kupní síly]], 33&nbsp;299 dolarů.<ref name="MMF"/> Na [[Index snadnosti podnikání|indexu snadnosti podnikání]] za roky 2006/2007 se umístil na 1.&nbsp;místě v&nbsp;regionu a na 29.&nbsp;místě ve světě.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = The World Bank Group | titul = Economy Rankings - Middle East & North Africa | url = http://www.doingbusiness.org/EconomyRankings/?regionid=426 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> V&nbsp;roce 2007 byl přizván do [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD),<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ynet News | titul = Israel invited to join the OECD | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3400955,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> která podporuje spolupráci mezi státy, jenž dodržují [[demokracie|demokratické principy]] a mají ekonomiku svobodného trhu.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] | titul = About | url = http://www.oecd.org/about/ | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Přes omezené přírodní zdroje se stal Izrael v&nbsp;uplynulých 20&nbsp;letech z&nbsp;velké části soběstačným, a to především díky intenzivnímu rozvoji [[zemědělství]] a [[průmysl]]u v&nbsp;oblasti produkce potravin; z&nbsp;klíčových potravinářských surovin musí dovážet pouze obilí a hovězí maso. Izrael rovněž výrazně investuje do vědy a výzkumu; tyto investice v&nbsp;roce 2007 činily 4,7 % HDP,<ref name="eretz-OECD"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz]] | titul = Izrael má mezi státy OECD nejvyšší investice do vývoje a výzkumu | url = http://Eretz.cz/content/view/6588/41/ | datum přístupu = 2008-08-28}}</ref> zatímco průměr zemí OECD činil 1,7 %&nbsp;HDP a USA dosahují 2 %&nbsp;HDP.<ref name="eretz-OECD"/> Mezi nosné obory se řadí [[informační technologie|informatika]] a komunikační technika, medicínské obory, [[biotechnologie]] a [[nanotechnologie]].<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = BusinessInfo.cz | titul = Izrael: Ekonomická charakteristika země | url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001005/ | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Míra [[nezaměstnanost]]i byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 6,3 %.<ref name="CBS-indikátory"/> [[Soubor:TechnologyGarden.JPG|thumb|left|Technologické centrum Manahat, [[Jeruzalém]]]] Oficiální izraelskou [[měna|měnou]] je [[nový izraelský šekel]] (NIS, {{Cizojazyčně|he|''šekel chadaš''}}), který platí i&nbsp;na území [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]]. V&nbsp;oběhu je od roku [[1985]], kdy nahradil [[izraelský šekel]], jenž v&nbsp;roce [[1980]] nahradil [[izraelská libra|izraelskou libru]]. Díky své síle se stal jednou ze 17 měn obchodovaných na světových trzích.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Eretz | titul = Izraelský šekel se stane celosvětově konvertibilním | url = http://Eretz.cz/content/view/5033/41/ | datum přístupu = 2008-08-01}}</ref> Mezi hlavní obchodní partnery Izraele patří Spojené státy americké, Spojené království, státy [[Benelux]]u, [[Švýcarsko]], [[Německo]], [[Francie]], [[Itálie]] a [[Nizozemsko]]. Ekonomická spolupráce mezi Izraelem a [[Česko|Českem]] měla v&nbsp;letech [[2003]]−[[2007]] rostoucí tendenci.<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = BusinessInfo.cz | titul = Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR | url = http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1001005/ | datum přístupu = 2008-07-21}}</ref> V&nbsp;roce 2007 převažovala v&nbsp;importu z&nbsp;Česka [[elektronika]] a produkty automobilového a ocelářského průmyslu.<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS"/> Export do Česka obsahuje zejména elektroniku a [[Léčivo|farmaceutika]], [[plast]]y a chemické produkty.<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS"/> Pro následující léta se za perspektivní položky hospodářské spolupráce pokládá automobilový, ocelářský, chemický a [[hi-tech]] průmysl.<ref name="BusinessInfo.cz-IS-CS"/> Významné je působení izraelských společností na českém trhu; za největší zahraniční investicí roku 2008 v&nbsp;Česku v&nbsp;celkové výši 100&nbsp;milionů dolarů stojí izraelská firma [[Teva Pharmaceutical Industries]], vyrábějící generická léčiva.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Finanční noviny | titul = Topolánek: Teva investuje do opavského Ivaxu 100 milionů USD | url = http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=301369 | datum přístupu = 2008-08-01}}</ref> Důležitá je rovněž koupě české firmy [[NESS Logos a.s.|NESS&nbsp;Logos&nbsp;a.s.]], podnikající v&nbsp;oblasti informačních technologií, izraelskou [[Ness Technologies]] za 68&nbsp;milionů dolarů.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Eretz | titul = Izraelsko-český obchod za miliardu: Ness kupuje Logos | url = http://Eretz.cz/content/view/6416/41/ | datum přístupu = 2008-08-01}}</ref> === Průmysl === [[Soubor:IBM Haifa Labs.JPG|thumb|240px|Laboratoře IBM v&nbsp;[[Haifa|Haifě]]]] Izraelský průmysl zaměstnává 23,7 % populace a na HDP se podílí 30 %.<ref name="CIA"/> V&nbsp;roce 2007 průmyslová výroby jednotlivých oborů vzrostla o 5 % až 10 %.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Objem dovozu do Izraele v&nbsp;roce&nbsp;2006 činil 47,8&nbsp;miliard [[Americký dolar|dolarů]], tvořilo ho především obilí, hovězí maso, [[Fosilní palivo|fosilní paliva]], suroviny a vojenské vybavení.<ref name="CIA"/> Z&nbsp;fosilních paliv Izrael importuje uhlí, zemní plyn a zejména ropu, kterou zpracovává na zemědělská hnojiva, paliva a farmaceutika. Mezi hlavní exportní komodity patří ovoce, zelenina, farmaceutika, software, chemikálie, vojenské technologie a diamanty.<ref name="CIA"/> Objem vývozu v&nbsp;roce&nbsp;2006 činil 42,86&nbsp;miliard dolarů.<ref name="CIA"/> Izrael patří k&nbsp;světové špičce v&nbsp;oboru ochrany vody a využití [[geotermální energie]].<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Ginsburg | jméno = Mitch | vydavatel = The Jerusalem Report | titul = A Hotter Holy Land | url = http://pqasb.pqarchiver.com/jrep/access/1271587481.html?dids=1271587481:1271587481&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+28%2C+2007&author=Mitch+Ginsburg&pub=The+Jerusalem+Report&edition=&startpage=13&de/ | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Jeho úspěchy ve špičkových technologiích v&nbsp;oblasti softwaru, komunikací a přírodních věd jsou srovnatelné se [[Silicon Valley]] v&nbsp;USA.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Hindu Business Line | titul = Israel keen on IT tie-ups | url = http://www.thehindubusinessline.com/businessline/2001/01/11/stories/151139ue.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Economist | titul = Israel: Punching above its weight | url = http://www.ebusinessforum.com/index.asp?doc_id=7798&layout=rich_story | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Svá první zámořská výzkumná a vývojová centra vybudovaly v&nbsp;Izraeli společnosti Intel<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Krawitz | jméno = Avi | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Intel to expand Jerusalem R&D | url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1171894528658&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> a Microsoft,<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Microsoft | titul = Israel R&D Center: Leadership Team | url = http://www.microsoft.com/Israel/RnD/about/team.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> IBM, [[Cisco Systems]] a [[Motorola]]. V&nbsp;oblasti hi-tech (elektronika, avionika, farmacie, atp.) došlo v&nbsp;roce 2007 až k&nbsp;20% růstu. Nerostné bohatství Izraele je omezené.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Těží se draselná, hořečnatá a bromová sůl (z&nbsp;Mrtvého moře), fosfáty a stavební suroviny (sádra a stavební kámen).<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> V&nbsp;malé míře se těží měděná a železná ruda, ropa a zemní plyn. Probíhá také geologický průzkum ložisek zemního plynu ve středomořském [[kontinentální šelf|šelfu]] poblíž [[Aškelon]]u.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Mezi nejvýznamnější a nejrozvinutější odvětví průmyslu patří průmysl letecký, komunikační, softwarový, elektronický, zbrojní, potravinářský, textilní, tabákový a chemický, dále zpracování diamantů, výroba dopravních prostředků, elektronika, papírenský a polygrafický průmysl, rafinace ropy a hutnictví železa.<ref name="Státy světa"> {{Citace monografie | příjmení = Tadeusze | jméno = Moľdava a kolektiv | rok = 2002 | titul = Státy světa | vydavatel = Fragment | místo = Havlíčkův Brod | isbn = 80-7200-669-X | strany = 149}}</ref> === Zemědělství === [[Soubor:Deganya Israel.jpg|thumb|220px|Kibuc Deganija]] Izrael má vysoce rozvinuté [[Zemědělství v Izraeli|zemědělství]]. To zaměstnává 18,5 % populace a na HDP se podílí 2,4 %.<ref name="CIA"/> V&nbsp;roce 2007 došlo k&nbsp;přibližně 10% růstu rostlinné produkce.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Zemědělská půda se získává finančně nákladným zúrodňováním pouště −&nbsp;zavodňováním, odsolováním a vhodnou druhovou skladbou rostlin. Orná půda zabírá 15,45 %, pastviny 7 % a lesy 5,3 % rozlohy státu.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Přibližně 54 % celkové výměry zemědělské půdy je zavlažováno a zemědělci se tak podílí zhruba 60 % na celkové izraelské spotřebě sladké vody.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Většina zemědělské půdy patří [[kibuc]]ům,<ref name="Státy světa"/> což jsou osady pracující na základě kolektivního vlastnictví výrobních prostředků (s&nbsp;výjimkou půdy). Dalším typem zemědělských osad v&nbsp;Izraeli jsou [[mošav]]y, družstva samostatných sedláků, kteří se sdružují pouze za účelem prodeje úrody nebo nákupu surovin. Množství původně zemědělských podniků také zřídilo přidruženou průmyslovou výrobu.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Mezi pěstované plodiny patří obilí, citrusové plody, olivy, brambory, bavlna, cukrová řepa, tabák, vinná réva a rajčata.<ref name="Státy světa"/> Důležitý je také chov dobytka, většinou skotu, velbloudů, koz, ovcí a drůbeže.<ref name="Státy světa"/> Rybolov se provozuje ve Středozemním moři, zajímavostí je chov teplomilných ryb v&nbsp;poušti, kde se k jejich chovu používá poloslaná voda čerpaná z&nbsp;termálních vrtů.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Izraelci loví ryby v poušti. Vynáší to | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=330152 | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Značným problémem je nedostatek vodních zdrojů. Jediným větším zdrojem je [[Galilejské jezero]] a řeka [[Jordán]]. Pro zavlažování technických plodin se používá tzv.&nbsp;recyklovaná voda (v&nbsp;roce 2006 to bylo 550&nbsp;miliónů&nbsp;m³).<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Voda se získává i&nbsp;pomocí odsolování (400&nbsp;miliónů&nbsp;m³ v&nbsp;roce 2007).<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Proti nepříznivým přírodním podmínkám se Izrael snaží využívat moderní technologie a inovace. Používají se například [[biotechnologie]], tkáňové kultury či [[kapková závlaha]].<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> Na základě [[Základní zákony Izraele|základního zákona]] je vlastníkem půdy stát (zhruba 93 %) a její prodej je možný pouze výjimečně, obvykle stát půdu pronajímá zpravidla na 49&nbsp;let.<ref name="BusinessInfo.cz-ekon"/> === Cestovní ruch === {{Hlavní článek|Cestovní ruch v Izraeli}} [[Soubor:Israel-Jerusalem Old City.jpg|thumb|220px|[[Staré Město (Jeruzalém)|Staré Město]] v&nbsp;noci]] Dalším odvětvím ekonomiky je [[Cestovní ruch v Izraeli|cestovní ruch]], zejména náboženské poutnictví. Izrael přitahuje turisty svým podnebím, plážemi, [[archeologie|archeologickými]] a historickými pamětihodnostmi i&nbsp;jedinečnou geografií. Na cestovní ruch měly značný dopad bezpečnostní problémy, ale roku 2008 se již situace vrací zpět k&nbsp;normálu.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Burstein | jméno = Nathan | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Tourist visits above pre-war level | url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1186557443251&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Mazi turisty nejčastěji navštěvovaná místa patří: * [[Jeruzalém]], hlavní město moderního Státu Izrael. Nejposvátnější místo judaismu a křesťanství, kde stál [[Jeruzalémský chrám]] a v&nbsp;současnosti jeho pozůstatek tzv. [[Zeď nářků]], město, kde [[Ježíš Kristus]] učil, byl ukřižován a pohřben. Třetí nejsvětější místo [[islám]]u, kde se nachází [[Skalní dóm]] a [[mešita Al-Aksá]]. * [[Safed]], jedno ze svatých měst judaismu, v 15. a 16. století významné centrum studia [[kabala|kabaly]]. * [[Masada]], během [[První židovská válka|první židovské války]] se Masada stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům. * [[Hebron]], druhé nejsvětější město judaismu. Podle Tóry je místem posledního odpočinku patriarchů a pramatek. Předtím, než se král David přesunul do Jeruzaléma, byl Hebron hlavním městem [[Izraelské království|Izraelského království]]. * [[Tel Aviv]], největší metropolitní oblast, pobřežní město, kosmopolitní a finanční centrum. * [[Betlém]], místo posledního odpočinku [[Ráchel]], rodiště [[David (král Izraele)|krále Davida]] a Ježíše Krista. * [[Mrtvé moře]], nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu, nejníže položené slané jezero a také nejslanější jezero na světě. == Věda a školství == [[Soubor:Weizmann accelerator.jpg|thumb|upright|left|[[Urychlovač částic]] ve [[Weizmannův institut věd|Weizmannově institutu věd]] ve městě [[Rechovot]]]] {{Podrobně|Věda a technologie v Izraeli}} Izrael má nejvyšší průměrnou délku vzdělání v&nbsp;jihozápadní Asii a společně s&nbsp;[[Japonsko|Japonskem]] se umísťuje na druhém místě mezi státy s&nbsp;nejdelší průměrnou dobou vzdělání v&nbsp;Asii (po [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], data z&nbsp;roku 2004).<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[UNESCO]] | titul = Global Education Digest 2004 - Comparing Education Statistics Across the World | url = http://www.unesco.org/education/docs/EN_GD2004_v2.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Podle Organizace spojených národů má Izrael největší míru [[gramotnost]]i v&nbsp;celé jihozápadní Asii.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Organizace spojených národů | titul = Human Development Report 2005 - Human Development Indicators | url = http://hdr.undp.org/reports/global/2005/pdf/HDR05_HDI.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Zákon o&nbsp;vzdělání z&nbsp;roku 1953 rozděluje školy v&nbsp;Izraeli do pěti skupin: státní sekulární, státní náboženské, ultraortodoxní, osadnické a arabské. Největší skupinou jsou veřejné sekulární školy, které navštěvuje většina židovských a nearabských dětí. Arabové obvykle posílají své děti do škol, kde je vyučujícím jazykem arabština.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Education Resources Informational Center | titul = Israeli Schools: Religious and Secular Problems | url = http://www.eric.ed.gov/ERICWebPortal/custom/portlets/recordDetails/detailmini.jsp?_nfpb=true&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=ED250227&ERICExtSearch_SearchType_0=eric_accno&accno=ED250227 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Povinná školní docházka v&nbsp;Izraeli trvá od 3&nbsp;do 18&nbsp;let.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Kashti | jméno = Or | příjmení2 = Shahar | jméno2 = Ilan | vydavatel = Haaretz | titul = Knesset raises school dropout age to 18 | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/883341.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs | titul = Summary of the Principal Laws Related to Education | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2003/1/Summary+of+the+principal+laws+relating+to+educatio.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Školy jsou rozděleny do tří stupňů −&nbsp;základní škola prvního stupně (1.−6.&nbsp;třída), základní škola druhého stupně (7.−9.&nbsp;třída) a střední škola (10.−12.&nbsp;třída), která je zakončena maturitní zkouškou [[bagrut]]. Ta se skládá z předmětů: matematika, bible, hebrejština, hebrejská a světová literatura, angličtina, dějepis a základy společenských věd.<ref name="education"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Ministry of Immigrant Absorption | titul = Education | url = http://www.moia.gov.il/NR/rdonlyres/9FBC4448-CB15-4309-BA82-96DC681E7A11/0/education_en.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> V&nbsp;arabských, křesťanských a drúzských školách jsou zkoušky ze studia bible nahrazeny zkouškami z&nbsp;dědictví islámu, křesťanství a Drúzů.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = United States-Israel Educational Foundation via the University of Szeged University | titul = The Israeli Matriculation Certificate | url = http://www.bibl.u-szeged.hu/oseas/bagrut.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Všech osm [[Seznam univerzit v Izraeli|izraelských univerzit]] je subvencovaných státem.<ref name="education"/><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Embassy of Israel in Washington, DC | titul = Higher Education in Israel | url = http://www.israelemb.org/highered/highed.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Nejstarší izraelskou univerzitou je [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě]], která je zároveň domovem [[Židovská národní a univerzitní knihovna|Národní a univerzitní knihovny]], disponující největší sbírkou knih s&nbsp;židovskou tématikou na světě.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish National and University Library | titul = About the Library | url = http://www.jnul.huji.ac.il/eng/history.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> V&nbsp;roce&nbsp;2006 se Hebrejská univerzita umístila na 60.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Schanghai Jiao Tong University | titul = Top 500 World Universities (1-100) | url = http://ed.sjtu.edu.cn/rank/2006/ARWU2006_Top100.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> a 119.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Times Higher Education | titul = The World's Top 200 Universities | url = http://www.thes.co.uk/statistics/international_comparisons/2006/top_unis.aspx?window_type=popup | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> místě ve dvou průzkumech nejprestižnějších a nejkvalitnějších světových univerzit. Mezi další izraelské univerzity patří [[Technion - Izraelský technologický institut|Technion&nbsp;-&nbsp;Izraelský technologický institut]], [[Weizmannův institut věd]], [[Telavivská univerzita]], [[Bar-Ilanova univerzita]], [[Haifská univerzita]] a [[Ben Gurionova univerzita v Negevu]]. Izrael se řadí na třetí místo na světě v&nbsp;podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (20 % populace).<ref name="top10-israeli consulate"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israeli Consulate, New York City | titul = Top Ten Reasons to Invest in Israel | url = http://www.israelfm.org/economic/investing/top_ten.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = American University | titul = Information Technology Landscape in Nations Around the World - Israel: IT Workforce | url = http://www.american.edu/initeb/as5415a/Israel_ICT/itWork.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Velký příliv imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu v&nbsp;90.&nbsp;letech 20.&nbsp;století, z&nbsp;nichž 40 % mělo univerzitní vzdělání, pomohl podpořit izraelský hi-tech sektor.<ref name="top10-israeli consulate"/> Čtyři izraelští vědci jsou nositeli [[Nobelova cena|Nobelových cen]]<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs | titul = Israeli professor shares Nobel Prize in Economics for 200 | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+politics/Israeli+professor+shares+Nobel+Prize+in+Economics+for+2005+10-Oct-2005.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> a Izrael registruje nejvíce vědeckých článků na jednoho obyvatele ze všech zemí světa.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Heylin | jméno = Michael | vydavatel = American Chemical Society | titul = Chemical & Engineering News - Globalization Of Science Rolls On | url = http://pubs.acs.org/cen/science/84/8448sci1.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Gordon | jméno = Evelyn | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Kicking the global oil habit | url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1154525933299&pagename=JPost%2FJPArticle%2FPrinter | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-15}}</ref> Prvním izraelským kosmonautem se v&nbsp;roce 2003 stal [[Ilan Ramon]], který sloužil jako palubní specialista při osudovém letu [[STS-107]] [[Columbia (raketoplán)|raketoplánu Columbia]]. == Demografie == {{Hlavní článek|Demografie Izraele}} V&nbsp;září &nbsp;2009 měl Izrael 7 465 500 obyvatel.[http://www1.cbs.gov.il/www/hodaot2009n/11_09_208b.doc] Z toho víc než 300 000 [[Izraelci|Izraelců]] žilo na Západním břehu Jordánu.[http://www.haaretz.com/hasen/spages/1103125.html]<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Lazaroff | jméno = Tovah | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Report: 12,400 new settlers in 2006 | url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?c=JPArticle&cid=1167467697743&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Foundation for Middle East Peace | titul = Settlement Information - Settlements in the West Bank | url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/west_bank_settlements.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Foundation for Middle East Peace | titul = Settlement Information - Israeli Settler Population 1972-2006 | url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/settler_populations/Israeli_settler_population_in_occupied_territories.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> ve městech jako [[Ma'ale Adumim]], [[Modi'in Illit]], [[Betar Illit]] nebo [[Ariel (město)|Ariel]] a v&nbsp;osadách, jež zčásti vznikly před založením Izraele a byly obnoveny po Šestidenní válce, jako jsou [[Hebron]] a [[Guš Ecion]]. Na Golanských výšinách žije 18&nbsp;tisíc osadníků.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Foundation for Middle East Peace | titul = Settlement Information - Settlements in the Golan Heights | url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/golan_heights_settlements.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> V&nbsp;roce 2006 žilo 250&nbsp;tisíc Izraelců ve Východním Jeruzalémě.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Foundation for Middle East Peace | titul = Settlement Information - Settlements in East Jerusalem | url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/east_jerusalem_settlements.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Celkový počet izraelských osadníků je přes 500&nbsp;tisíc (6,5 % izraelské populace). Přibližně 7800 Izraelců žilo v&nbsp;osadách v&nbsp;Pásmu Gazy, než byli evakuováni v&nbsp;souladu s&nbsp;plánem na jednostranné stažení.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Foundation for Middle East Peace | titul = Settlement Information - Settlements in the Gaza Strip | url = http://www.fmep.org/settlement_info/stats_data/gaza_strip_settlements.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Přibližně 68 % izraelských Židů se narodilo v&nbsp;Izraeli (tito lidé se označují slovem ''[[sabra]]''), 22 % jsou imigranti z&nbsp;[[Evropa|Evropy]] a [[Amerika|Ameriky]] a 10 % jsou imigranti z&nbsp;Asie a [[Afrika|Afriky]] (včetně [[Arabský svět|Arabského světa]]).<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Jews and others, by origin, continent of birth and period of immigration | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_24.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> 70 % izraelské populace žije při pobřeží Středozemního moře.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Defensible Borders for a Lasting Peace | titul = Military-Strategic Aspects of West Bank Topography for Israel's Defense | url = http://www.defensibleborders.org/apx1.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-04}}</ref> Dva úřední jazyky jsou hebrejština a arabština.<ref name="CIA"/> Hlavním jazykem je hebrejština a hovoří jí většina populace. Arabsky hovoří izraelští Arabové a Židé, kteří do Izraele imigrovali z&nbsp;[[Arabský svět|arabských zemí]]. Většina Izraelců komunikuje i&nbsp;v&nbsp;angličtině. Kvůli množství imigrantů lze na ulici slyšet i&nbsp;mnoho dalších jazyků. Lidé z&nbsp;bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a [[Etiopie]] v&nbsp;Izraeli značně rozšířili ruštinu a [[amharština|amharštinu]]. V&nbsp;letech 1990−1994 vzrostl podíl přistěhovalců z&nbsp;bývalého SSSR na 12 % celkové izraelské populace.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Friedberg | jméno = Rachel M. | titul = The Impact of Mass Migration on the Israeli Labor Market | periodikum = The Quarterly Journal of Economics | rok = 2001 | měsíc = 10 | url = http://www.mitpressjournals.org/doi/abs/10.1162/003355301753265606?journalCode=qjec}}</ref> Během 90.&nbsp;let nastal významný příliv pracovních sil z&nbsp;[[Rumunsko|Rumunska]], [[Thajsko|Thajska]] a některých zemí [[Afrika|Afriky]] a [[jižní Amerika|Jižní Ameriky]], který se odhaduje na 200&nbsp;tisíc osob.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Kemp | jméno = Adriana | titul = Labour migration and racialisation: labour market mechanisms and labour migration control policies in Israel | periodikum = Social Identities | rok = 2004 | ročník = 10 | číslo = 2 | strany = 267-292}}</ref> === Náboženství === {{Hlavní článek|Náboženství v Izraeli}} [[Soubor:Temple Mount Western Wall on Shabbat by David Shankbone.jpg|right|thumb|[[Zeď nářků]] a [[Skalní dóm]], Jeruzalém]] Izrael byl založen jako domovina pro [[Židé|židovský lid]] a je často označován jako [[Židovský stát]]. [[Zákon o návratu]] zaručuje všem Židům, kteří [[Židé#Kdo je Žid|maji židovské předky]], i&nbsp;[[gijur|konvertitům]] právo na získání izraelského občanství.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Kneset]] | titul = Zákon o návratu | url = http://www.knesset.gov.il/laws/special/eng/return.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-30}}</ref> Zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) jsou Židé. Asi 40−50 % Židů se považuje za sekulární (hebrejsky חילוני, ''chiloni''; לא דתי, ''lo dati'' − nevěřící či חופשי, ''chofši'' − volnomyšlenkáři), 30−40 % se považuje za tradicionalisty (hebr. מסורתי, ''masorti'' či דתי, ''dati'' − věřící) a 20 % se považuje za religiózní (mezi ně patří [[charedim]] a [[ortodoxní judaismus|ortodoxní Židé]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | rok = 2002 | titul = Judaismus, politika a Stát Izrael | vydavatel = Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity | místo = Brno | vydání = 1 | isbn = 80-210-3007-0 | strany = 56-57}} </ref> [[Soubor:Bahá'í gardens by David Shankbone.jpg|thumb|left|[[Světové centrum Bahá'í]] v&nbsp;Haifě]] [[Muslim]]ové představují s&nbsp;16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z&nbsp;nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Population, by religion and population group | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton56/st02_01.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Členů jiných náboženských skupin jako [[buddhismus|buddhistů]] a [[hinduismus|hinduistů]] je jen málo.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = National Population Estimates | url = http://www.cbs.gov.il/shnaton53/st_eng02.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-04-29}}</ref> Jeruzalém má díky Zdi nářků, [[Chrámová hora|Chrámové hoře]], [[mešita Al-Aksá|mešitě Al-Aksá]] a [[bazilika Svatého hrobu|bazilice Svatého hrobu]] zvláštní místo v&nbsp;srdcích Židů, muslimů a křesťanů. Další důležitá náboženská místa se nacházejí na Západním břehu, mezi ně patří například místo narození Ježíše a [[Ráchel]]ina hrobka v&nbsp;[[Betlém]]ě či [[Jeskyně patriarchů]] v&nbsp;[[Hebron]]u. Ústředním místem víry [[Bahá'í]] je Haifa a její zakladatel [[Bahá'u'lláh]] je pohřben v&nbsp;[[Akko]]. <br clear="all"> == Kultura == [[Soubor:Shvua hasefer 2005.jpg|thumb|220px|[[Týden hebrejské knihy]] 2005 v&nbsp;Jeruzalémě]] Izrael má díky rozmanitosti své [[populace]] nesmírně bohatou [[Kultura|kulturu]]. Všichni příchozí si s&nbsp;sebou do Izraele přinesli své kulturní a náboženské zvyklosti a obdobně jako Spojené státy americké se i&nbsp;Izrael stal jakýmsi tavícím kotlíkem zvyků a věrouk.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = International Youth Foundation | titul = Immigration and Social and Cultural Diversity Among the Jewish Population | url = http://www.iyfnet.org/document.cfm/92/97/243 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael je jedinou zemí na světě, v&nbsp;níž se život a události odvíjejí podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]]. Práce a prázdniny ve školách se řídí podle [[židovské svátky|židovských svátků]] a [[šabat]] je oficiálním dnem odpočinku.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs | titul = Jewish Festivals and Days of Remembrance in Israel | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts%20About%20Israel/People/Jewish%20Festivals%20in%20Israel | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Na izraelskou kulturu měla vliv i&nbsp;početná arabská menšina, a to zejména v&nbsp;oblastech [[architektura|architektury]],<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Ran | jméno = Ami | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs | titul = Encounters: The Vernacular Paradox of Israeli Architecture | url = http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/MFA+Publications/Photo+exhibits/Encounters-+The+Vernacular+Paradox+of+Israeli+Arch-+Intro.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[hudba|hudby]]<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Brinn | jméno = David | vydavatel = Israel21c | titul = Israeli, Palestinian and Jordanian DJs create bridge for peace | url = http://www.israel21c.org/bin/en.jsp?enDispWho=Articles%5El1126&enPage=BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=object&enVersion=0&enZone=Culture | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> nebo kulinářství.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Dolev | jméno = Yael | vydavatel = University of Michigan | titul = Some Thoughts About Israeli Cuisine | url = http://www.med.umich.edu/umim/clinical/pyramid/global.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[Izraelská literatura]] je psaná převážně hebrejsky a jedná se především o&nbsp;[[poezie|poezii]] a [[próza|prózu]]. Obrovské množství hebrejských knih lze přičíst na vrub renesanci [[hebrejština|hebrejského jazyka]] v&nbsp;polovině 19. století. Malá část literatury je však publikována i&nbsp;například v&nbsp;arabštině nebo angličtině. Ze zákona je dáno, že dva výtisky všech knih vydaných v&nbsp;Izraeli musí být uloženy do Národní a univerzitní knihovny při Hebrejské univerzitě v&nbsp;Jeruzalémě. V&nbsp;roce 2001 byl zákon doplněn o&nbsp;audio a video nahrávky a jiné typy netištěných médií.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish National and University Library | titul = Depositing Books to The Jewish National & University Library | url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> K&nbsp;roku 2006 bylo 85 % z&nbsp;knih ukládaných do knihovny v&nbsp;hebrejštině.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish National and University Library | titul = Israeli Book Statistics for 2006 | url = http://jnul.huji.ac.il/eng/lgd-statistics-2007.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Každoročně se v&nbsp;červnu koná festival [[Týden hebrejské knihy]]. Součástí festivalu je veletrh knih, autorská čtení a prezentace izraelských autorů, je zde také udíleno nejprestižnější izraelské literární ocenění −&nbsp;[[Sapirova cena]]. [[Soubor:Israel Galilee Museum.jpg|thumb|left|Galilejské muzeum]] [[Izraelská hudba]] také odráží rozmanitost izraelské kultury, je ovlivněna hudebními styly z&nbsp;celého světa, ať už jemenskou hudbou, [[chasidismus|chasidskými]] melodiemi, [[klezmer]]em, [[arabská hudba|arabskou]] či [[řecká hudba|řeckou]] hudbou, [[jazz]]em, [[Pop music|popem]] nebo [[rock]]em.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = National Geographic Society | titul = World Music - Israel | url = http://worldmusic.nationalgeographic.com/worldmusic/view/page.basic/country/content.country/israel_36 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Mezi světově uznávaná tělesa patří [[Izraelská filharmonie]], jež byla založena roku 1936, a která má každoročně více než dvě stě představení.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Davis | jméno = Barry | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs | titul = Israel Philharmonic Orchestra celebrates 70th anniversary | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+politics/Israel+Philharmonic+Orchestra+celebrates+70th+anniversary+5-Feb-2007.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael je rovněž rodištěm mnoha hudebníků −&nbsp;celosvětově známí jsou například [[Jicchak Perlman]] a [[Pinchas Zukerman]]. Izrael se takřka každoročně od roku 1973 účastní soutěže [[Velká cena Eurovize]], kterou již třikrát vyhrál a dvakrát pořádal.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Eurovision Broadcasting Union | titul = Eurovision Song Contest - Israel | url = http://www.eurovision.tv/content/view/537/1 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V&nbsp;[[Ejlat]]u se od roku 1987 koná každoroční letní ''Red Sea Jazz Festival''.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Red Sea Jazz Festival | titul = About us | url = http://www.redseajazzeilat.com/EN/aboutus.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Jakožto pokračovatel divadelních tradic východoevropského [[jidiš divadlo|jidiš divadla]] má Izrael živou a činorodou divadelní scénu. Nejstarší divadelní společností a národním divadlem je divadlo [[ha-Bima]] v&nbsp;Tel Avivu, založené roku 1918.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Habima National Theatre | titul = התיאטרון הלאומי הבימה | url = http://www.habima.co.il/ | jazyk = hebrejsky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V&nbsp;Izraeli se nachází množství muzeí; mezi nejvýznamnější patří [[Izraelské muzeum]] v&nbsp;Jeruzalémě a [[Svatyně knihy]], kde jsou umístěny [[svitky od Mrtvého moře]]. Nachází se zde rozsáhlé sbírky židovského a evropského umění. Významný je památník obětí a hrdinů holocaustu [[Jad Vašem]], největší a nejobsáhlejší archiv dokumentů o&nbsp;holocaustu na světě.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Jad Vašem]] | titul = About Yad Vashem: The Yad Vashem Library | url = http://www1.yadvashem.org/about_yad/index_about_yad.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> V&nbsp;kampusu [[Telavivská univerzita|Telavivské univerzity]] se nachází muzeum diaspory [[Bet ha-Tfucot]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Beth Hatefutsoth | titul = Museum Informations | url = http://www.bh.org.il/information/BethHatefutsoth.asp | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Mimo hlavní muzea ve velkých městech existuje také mnoho menších muzeí s&nbsp;kvalitními uměleckými sbírkami v&nbsp;menších městech a [[kibuc]]ech. Země oplývá množstvím archeologických nalezišť a vykopávek, [[archeologie v Izraeli]] představuje významnou disciplínu a mnohé její objevy se stávají cílem turistických výprav. [[Soubor:Baloons representing the participant countries at the 2013 Maccabiah Games.JPG|thumb|220px|Balónová prezentace jednotlivých zúčastněných zemí na&nbsp;[[Makabejské hry|Makabejských her]] v&nbsp;roce [[2013]]]] [[Soubor:Venezuelan delegation at the 2013 Maccabiah Games.JPG|thumb|220px|Delegace [[Venezuela|Venezuely]] na&nbsp;[[Makabejské hry|Makabejských her]] v&nbsp;roce [[2013]]]] == Sport == {{Hlavní článek|Sport v Izraeli}} [[Sport]] a fyzická cvičení nebyla po dlouhou dobu v&nbsp;rámci židovské kultury důležitá. Na [[atletika|atletické dovednosti]], které byly oceňovány starověkými Řeky, se Židé dívali skrz prsty, jelikož byly chápány jako nevítaný dopad helénistické kultury. Již středověký [[rabín]] a lékař Maimonides však zdůrazňoval důležitost fyzické aktivity a udržování se v&nbsp;kondici. Jeho názor byl oživen v&nbsp;19.&nbsp;století [[Max Nordau|Maxem Nordauem]] a počátkem 20.&nbsp;století vrchním palestinským rabínem [[Abraham Isaac Kook|Abrahamem Issacem Kookem]], který tvrdil, že: ''„tělo slouží duši, a pouze zdravé tělo může zaručit zdravou duši.“''<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Griver | jméno = Simon | vydavatel = Jewish Virtual Library | titul = Sports in Israel | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/sports.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Od 30.&nbsp;let 20.&nbsp;století se v&nbsp;Izraeli každé čtyři roky konají [[Makabejské hry]], které jsou pro tamní atlety událostí srovatelnou s&nbsp;Olympijskými hrami. Mezi divácky nejpopulárnější sporty patří [[fotbal]] a [[basketbal]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Torstrick | jméno = Rebecca L | rok = 2004 | titul = Culture and Customs of Israel | vydavatel = Greenwood Press | jazyk = anglicky | isbn = 0313320918 | strany = 141}}</ref> Basketbalový klub [[Makabi Tel Aviv BC|Makabi Tel Aviv]] pětkrát vyhrál [[mistrovství Evropy v basketbalu]].<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Bouskila | jméno = Daniel | vydavatel = The Jewish Journal | titul = Israel Wins More Than Hoop Crown | url = http://www.jewishjournal.com/home/preview.php?id=14087 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> [[Beerševa]] se stala mezinárodním [[šachy|šachovým]] centrem, kde žije mnoho šachových mistrů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. V&nbsp;roce&nbsp;2005 se zde konalo mistrovství světa družstev v šachu<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = World Chess Federation | titul = World Team Championship in Beer Sheva, Israel | url = http://www.fide.com/news.asp?id=861 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> a zdejší velmistr [[Boris Gelfand]] se umístil na druhém místě v&nbsp;[[Mistrovství světa v šachu|Mistrovství světa jednotlivců v&nbsp;šachu]] 2007.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Levy | jméno = Marissa | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Local grandmaster takes second place at World Chess Championship | url = http://www.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull&cid=1191257206613 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> Izrael získal celkem sedm olympijských medailí, včetně zlaté medaile z&nbsp;[[Letní olympijské hry 2004|LOH v&nbsp;Aténách]] v&nbsp;disciplíně [[windsurfing]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = International Olympic Committee | titul = Olympic Medal Winners (under Europe / Israel) | url = http://www.olympic.org/uk/athletes/results/search_r_uk.asp | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-19}}</ref> == Bibliografie == * BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha : Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8. * BROŽ, Ivan. Arabsko-izraelské války. Praha : Epocha, 2005. 360 s. ISBN 80-86328-91-0. * ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0. * ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. * GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. * HERZOG, Chaim. Arabsko-izraelské války. Praha : Lidové noviny, 2008. 617 s. ISBN 978-80-7106-954-6. * CHAPMAN, Colin. Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci. Praha : Volvox Globator, 2003. 336 s. ISBN 80-7207-507-1. * IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s. * KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha : Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9. * LIETH, Norbert. Židovský stát - od pohoršení k požehnání pro svět. Ostrava : A-Alef, 1998. 92 s. ISBN 80-85237-60-1. * POJAR, Miloš. Izrael - stručná historie států. 2. vyd. Praha : Libri, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7277-435-7. * RUCKER, Laurent. Stalin, Izrael a Židé. Praha : Rybka Publishers, 2001. 313 s. ISBN 80-86182-53-3. * SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael. Praha : Regia, 1999. 767 s. ISBN 80-902484-4-6. * SCHNEIDER, Ludwig. Jeruzalém - ohnisko dění. Ostrava : A-Alef, 2003. 91 s. ISBN 80-85237-71-7. * TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice : Kora, 1991. 262 s. ISBN 80-901092-0-9. ; Cestopisy * BRŮHA, Jiří; BRŮHOVÁ, Stanislava. Paní, tady jste na Středním východě…! - Izrael, Jordánsko. České Budějovice : Jiří Brůha A+U DESIGN, 1999. 187 s. ISBN 80-238-4552-7. * HANUŠ, Jan; HOJKA, Pavel. Izrael, země téměř mystická. Praha : Elim, 1995. 259 s. * JAZAIRIOVÁ, Pavla. Izrael a Palestina, Palestina a Izrael. Praha : Radioservis, 2001. 200 s. ISBN 80-86212-05-X. ; Průvodci * ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. * PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. == Reference == <references/>. <references group="pozn"/> == Externí odkazy == ; Vláda a státní správa * [http://www.gov.il/ Portál vlády Státu Izrael] (hebrejsky, anglicky, arabsky) * [http://www.pmo.gov.il/ Kancelář premiéra Státu Izrael] (hebrejsky, anglicky, arabsky) * [http://www.president.gov.il/ Kancelář prezidenta Státu Izrael] (hebrejsky, anglicky, arabsky) * [http://www.knesset.gov.il/ Kneset – oficiální internetové stránky izraelského parlamentu (hebrejsky, anglicky, rusky, arabsky)] * [http://www.court.gov.il/ Nejvyšší soud] (hebrejsky, anglicky, arabsky) * [http://www.mfa.gov.il/ Ministerstvo zahraničních věcí] (anglicky) * [http://www1.cbs.gov.il/reader/?MIval=cw_usr_view_Folder&ID=141 Centrální statistický úřad Státu Izrael] (anglicky, hebrejsky) * [http://prague.mfa.gov.il Velvyslanectví Izraele v České republice] ; Obecné informace * [http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/izrael/1001005/ BusinessInfo.cz - Izrael (Souhrnná teritoriální informace)] * [http://www.novinky.cz/special/izrael/index.html Novinky.cz - Souhrnná historie Izraele a okolních států] * [https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/is.html Izrael] na [[The World Factbook]] (anglicky) * [https://cs.vpnmentor.com/blog/online-soukromi-pro-novinare-2017/ vpnMentor.com - Online soukromí pro novináře 2017 (Online Privacy Guide for Journalists 2017)] ; Média * [http://www.ism-czech.org/ ISM - Izraelská okupace Palestiny] * [http://Eretz.cz/ Eretz - zpravodajství z&nbsp;Izraele] * [http://www.israel.cz//index.php?module=news Israel.cz - Aktuální dění na Blízkém Východě] * [http://www.jpost.com/ The Jerusalem Post] (anglicky) * [http://www.ynetnews.com/ Ynet News] (anglicky) * [http://www.iba.org.il/ Israel Broadcasting Authority] (anglicky) * [http://www.israelnationalnews.com/ Israel National News] (anglicky) * [http://www.kolisrael.com/ Kol Israel] (anglicky) * [http://www.haaretz.com/ Haaretz] (anglicky) {{Flickr|Israel}}{{Commonscat|Israel}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Izrael| ]] [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [[Kategorie:Názvy území Izraele a Palestiny]] [[Kategorie:Státy Asie]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Izrael“.