Šumavské pláně

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox reliéf | název = Šumavské pláně | obrázek = Horská Kvilda, Jezerní slať.JPG | popis1 = Plochý povrch Šumavských plání: [[Jezerní slať]], v pozadí [[Sokol (1253 m)]] | popisek2 = Plochý povrch Šumavských plání: [[Jezerní slať]], v pozadí [[Sokol (1253 m)]] | maxnázev = [[Blatný vrch]] | maxvýška = 1&nbsp;376 | rozloha = 670 | délka = | nadřaz = [[Šumava]] | podřaz = [[Kochánovské pláně]], [[Kvildské pláně]], [[Javornická hornatina]], [[Svojšská hornatina]], [[Knížecí pláně]] | soused = | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Německo]] | hornina = [[Rula (hornina)|rula]], [[granodiorit]], [[žula]] | poznámka = | povodí = [[Vltava]], [[Dunaj]] }} '''Šumavské pláně''' jsou [[geomorfologický podcelek]] ve střední části [[Šumava|Šumavy]]. Rozprostírají se na ploše 670&nbsp;km² (jsou tak nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy a zabírají 40&nbsp;% její celkové rozlohy) a mají průměrnou [[nadmořská výška|nadmořskou výšku]] 980 m.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Demek | jméno = Jaromír | odkaz na autora = Jaromír Demek | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny | vydavatel = Academia | místo = Brno | rok = 1987 | isbn = | strany = }}</ref> Na západě sousedí s [[Železnorudská hornatina|Železnorudskou hornatinou]], na severu se [[Svatoborská vrchovina|Svatoborskou]] a [[Vimperská vrchovina|Vimperskou vrchovinou]], na východě s [[Boubínská hornatina|Boubínskou hornatinou]], [[Vltavická brázda|Vltavickou brázdou]] a [[Trojmezenská hornatina|Trojmezenskou hornatinou]]. Mají charakter ploché hornatiny – zarovnaný povrch zabírající plochu asi 450 km²<ref>{{citace knihy | příjmení=Kolektiv autorů | titul=Šumava|vydavatel=Baset| rok=2003 | isbn=80-7340-021-9| jazyk =česky}}</ref> se zde zachoval díky tomu, že sem dosud nepostoupila [[eroze]] vodních toků. Do neobvyklé výškové polohy (nad 1000 m n. m.) byl vysunut [[vrásnění|vrásno]]-[[zlom]]ovými pohyby. Nad popsaný [[peneplén]] vyčnívají do výše přes 1200&nbsp;m oblé vrcholky – [[suk]]y, [[odlehlík]]y. Údolí jsou zde většinou mělká a otevřená, často vyplněná [[rašeliniště|rašeliništi]]. Více rozčleněn je pouze severní okraj plání – především Svojšská hornatina, kterou rozčleňují [[kaňon]]y [[Vydra (řeka)|Vydry]] a [[Křemelná|Křemelné]]. == Geologická stavba == Šumavské pláně jsou tvořeny z injikovaných [[rula (hornina)|rul]] [[moldanubikum|moldanubika]] s proniky [[granodiorit]]ů a [[žula|žul]] [[moldanubický pluton|moldanubického plutonu]]. == Geomorfologické okrsky == Pláně se člení na pět geomorfologických okrsků: * [[Kochánovské pláně]] * [[Kvildské pláně]] * [[Knížecí pláně]] * [[Svojšská hornatina]] * [[Javornická hornatina]] == Nejvyšší vrcholy == Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 83 [[Tisícovka|tisícovek]], nejvíce ze všech v Česku<ref>{{citace knihy | jméno=Tomáš | příjmení=Formánek | titul=Tisícovky Čech, Moravy, Slezska |vydavatel=Jerome| rok=2003 | isbn=80-903266-0-9| jazyk =česky}}</ref>. Nejvyššími vrcholy jednotlivých okrsků jsou: * [[Blatný vrch]] (1376 m) * [[Huťská hora]] (1187 m) * [[Obrovec]] (1146 m) * [[Javorná (1090 m)]] * [[Javorník (Šumava)|Javorník (1066 m)]] == Vodstvo == Šumavské pláně odvodňují zdrojnice [[Otava|Otavy]] – Vydra a Křemelná, horní [[Volyňka]] a horní [[Vltava]]. Malou pohraniční část území odvodňují přítoky [[Řezná|Řezné]] (Regen) do [[Dunaj]]e. == Související články == * [[Národní park Šumava]] * [[Chráněná krajinná oblast Šumava|CHKO Šumava]] * [[Geomorfologické členění Šumavy]] * [[Šumavské slatě]] == Reference == <references/> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Šumava]] [[Kategorie:Geomorfologické podcelky v Česku]] [[Kategorie:Pohoří v Česku]] [[Kategorie:Okres Prachatice]]

Návrat na stránku „Šumavské pláně“.