Aa (Estonsko)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Aa''' ([[Němčina|německy]] ''Haakhof'') je [[vesnice]] v [[Estonsko|estonském]] kraji [[Ida-Virumaa]], samosprávně patřící do [[Lüganuse (obec)|obce Lüganuse]]. Nachází se při pobřeží [[Finský záliv|Finského zálivu]] přibližně 10 km severovýchodně od městečka [[Lüganuse]]. == Dějiny == Archeologické nálezy ukazují, že území vesnice bylo osídleno nejpozději začátkem 1. tisíciletí. Necelé 2 km jihovýchodně od aaského zámku se nacházejí pozůstatky [[hradiště]] zvaného ''Alulinn'' („prvohrad“), které ještě nebyly archeologicky dostatečně prozkoumány. Přibližně 50 m od okraje hradiště byl roku 1869 při vysušování močálu nalezeno na ploše pouhých 2 m² 11 [[Sekera|seker]], 23 [[srp]]ů, 51 [[oštěp]]ových hrotů a několik dalších zbraní, z nichž nejstarší jsou datovány do 1. až 2. století. Přítomnost předmětů se vysvětluje jejich obětním užitím.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lõugas | jméno = Vello | příjmení2 = Selirand | jméno2 = Jüri | rok = 1989 | titul = Arheoloogiga Eestimaa teedel | vydavatel = Valgus | místo = Tallinn | isbn = 5-440-00014-3| strany = 235-237}}</ref> Na vícero místech v okolí vesnice se nacházejí obětní kameny a pozůstatky mohyl, datované do přibližně stejné doby.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lõugas | jméno = Vello | příjmení2 = Selirand | jméno2 = Jüri | rok = 1989 | titul = Arheoloogiga Eestimaa teedel | vydavatel = Valgus | místo = Tallinn | isbn = 5-440-00014-3| strany = 228-229}}</ref> Nejstarší historická zmínka o vesnici Aa je obsažena v [[Liber Census Daniæ|Knize počtů království dánského]] z roku 1241, kde se objevuje pod jménem ''Hazæ'' jako vesnice o 13 [[popluží]]ch. V následujících letech se vesnice dostala do vlastnictví cisteciáckého kláštera v [[Kärkna|Kärkně]], kterému náležela až do roku 1426, kdy ji s [[Livonský řád|Livonským řádem]] vyměnil za blíže ležící vesnice. V době klášterní správy byla vybudována první zpevněná cesta, spojující Aa s [[Kohtla|Kohtlou]], označovaná v pramenech jako ''mungatee'' („mnišská cesta“). Po změně správní příslušnosti vesnice byl mezi lety 1426 a 1497 u vesnice založen panský statek, který byl podřízen [[Narva|narevskému]] řádovému [[rychtář]]i. Roku 1630 [[Švédsko|švédský]] král Gustav II. Adolf vyňal z pravomoci řádu a předal do [[rytíř]]ské správy, v níž zůstal až do roku [[1919]], kdy přešel do vlastnictví Estonské republiky. Poloha vesnice se během této doby pravděpodobně několikrát změnila, resp. označení Aa přešlo postupně na několik různých vesnic v okolí statku. Tato menší sídla (Aluküla, Reite, Nehatu, Männiku) časem buď zmizela, nebo postupně srostla s hlavní vesnicí, a v roce [[1975]] s ní byla sloučena. == Současnost == Současná vesnice má necelé dvě stovky stálých obyvatel, jejích možností a zařízení však využívá mnohem širší okruh lidí. Na pobřeží se nachází hojně využívaná pláž, rekreačně využívaná zejména obyvateli blízkého průmyslového města [[Kohtla-Järve]]. Na pobřeží u pláže byl roku [[1946]] vybudován stálý [[pionýr]]ský [[tábor]]. Táborová zařízení v roce [[1995]] převzala estonská [[Evangelická církev metodistická|Metodistická církev]] a provozuje je nyní jako ''Tábor Gideon'' (''Laager Giideon''), v němž se konají dětské a mládežnické tábory s mezinárodní účastí a náboženské akce. V objektu aaského zámku působí ''Aaský pečovatelský domov'' (''Aa hooldekodu''), v němž nyní žije přibližně 170 klientů a pracuje kolem 50 zaměstnanců. == Pamětihodnosti == Vedle výše zmiňovaných archeologických památek je turisticky zajímavá zejména hlavní budova aaského zámku, vystavěná v 18. století v raně [[Klasicismus|klasicistním]] slohu a koncem 19. století [[Historicismus|historicisticky]] přestavěná. Z dalších budov patřících k zámku je většina zničena, zachoval se však klasicistní pavilon, vystavěný původně jako zahradní chrám a dnes vysvěcený jako [[kaple]]. Kolem zámku se rozkládá zámecký park o celkové rozloze cca 12 ha, z nichž zachovalých a udržovaných 6,5 ha je chráněno jako přírodní památka. Na severovýchodě na park navazuje Aaský bor (''Aa männik''), který tvoří rovněž chráněné území o rozloze 8 ha. === Literatura === * {{Citace monografie | příjmení = Joonuks | jméno = Helmut | příjmení2 = Vallimäe | jméno2 = Olav | rok = 1988 | titul = Kohtla-Järve linn ja rajoon | vydavatel = Eesti Raamat | místo = Tallinn | isbn = 5450001193}} * {{Citace monografie | příjmení = Laid | jméno = Eerik | rok = 1923 | titul = Eesti muinaslinnad | vydavatel = Loodus | místo = Tartu}} * {{Citace monografie | příjmení = Lõugas | jméno = Vello | příjmení2 = Selirand | jméno2 = Jüri | rok = 1989 | titul = Arheoloogiga Eestimaa teedel | vydavatel = Valgus | místo = Tallinn | isbn = 5-440-00014-3}} == Reference == <references/> == Externí odkazy == * (estonsky) [http://www.virumaa.ee/discuss/msgReader$1145 Aa v elektronické Encyklopedii Vironska] * (estonsky) [http://www.metodistikirik.ee/allasutused.php?asutus=giideon&plk=Laager%20Giideon Tábor Gideon na stránkách Metodistické církve] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice v Estonsku]] [[Kategorie:Ida-Virumaa]]

Návrat na stránku „Aa (Estonsko)“.